|
| ||||
| ||||
|
pouze part jednohlasý, kdežto part vícehlasý před-nášel proslulý sbor řezenský. — V Praze však o slavnosti Cyrillské úkol obojí vykonali bohoslovci sami. Za pobytu římského byl redaktor překvapen překrásnými nešporami, které v collegium germanicum klerikové provedli ovšem jen chorálně, ale se správností obdivuhodnou. Alumnové kollegia pražského přičinili ku chorálu uměleckou ozdobu falso-bordonů a vicehlasnosti a přednesli vše s pečlivostí stejné dokonalou. Jest-li že se tehdáž v duši rozechvěné ozvalo utajené přání: „Kéž jednou v milé vlasti podobni zvukové andělští zavznf klenutím cbrámů seminářských 1” — v před-večer avat. Cyrilla a Methoděje přáni se spinilo, ideál se vtělil.
Plodí-li toužebně očekávané přání radost v srdci lidském, radost vlastní tuto líčiti nehodlám. S odpolední slavnosti lze souditi na ranní bohoslužbu, při které nemohl pisatel přftomen býti. Přednešena jest vedle programu Witt-ova mše „in hon. Sc. Francisci Xaverii” s průvodem varhan řízením Frant. Chluma, jak se mi praví, velmi zdařile. Některá místa, zejmena „Credo” mohútným nastupováním hlasů a „Hossana” jásavým slohem svým přímo prý uchvacovala. — Po vlastni zkušenosti rád věřím! Seminářský program byl perlou ve věnci Cyrillské slavnosti. Až zase se sejdou alumnové po prázdninách do svého oulu a vedle úmyslu veledp. ředitele seminářského Dr. Frant. Bauera na více akupenin roztříděni pokračovati budou v díle tak mile pěstovaném a bohumilém, první a nejdůležitější ústav arcidiecése i v oboru hudby posvátné bude vzorem a školou budoucnosti. Ku dopinění následuje dopis bohoslovce o letošní výroční činnosti. Lehner. Arcidiecése Pražská : v Praze, dne 9. července 1880. (Z kniž. arcibisk. semináře.) Velebný směr pravé hudby církevní, která již v tak četných chrámech křestanských po milé vlasti se ozývá, a jejíž tajemný a hluboký nádech rozněcuje srdce pravého křesEa.na, nalezl i v našem semináři utěšený stánek. Již roku 1876 umlkly na naší kruchtě veškeré plechové a smyčcové nástroje hudební, uschovány byvše do temných skříní, ustoupivše pravé hudbě chrámové, již jediné v domě modlitby místo náleží. Začátek štastně učiněn byl vp. Rudolfem Horským, nyní kaplanem v Netvořic(ch, jenž jsa právě toho času praefectem choru s největší pílí a svědomitostí staré nešváry odstraňovati a pravý směr hudby církevní zaváděti se jal. A hle! Pán Bůh žehnal jeho práci, podporoval dílo nesnadné tak, že v krátkém čase provozovány byly skladby dosti nesnadné s úspěchem velmi zdařilým, jako: Missa „Laetentur coeli” od Stehle, Missa „Cuuibert” od Rampis-e, Missa „Jesu Redemptor” auctore Kaim, Missa V. Skuherského, „Te Deum” od Křfžkovského, Litanie a „Pange lingua” od Palestriny a ještě mnoho jiných různých skladeb. Směr tento tak velebný postupoval pak po všecka léta následující s tím toliko rozdílem, že pro dostatečný počet zpěváků mezi alumny, kteří vždycky s největší ochotou velmi bedlivě a s pravou vroucností ku zvelebení zpěvu církevního při-spívali, pěstován byl nejvíce mužský sbor. Nyní pak dostalo se nám nových dobrodinců a přátel pravé hudby chrámové. Veledůstojný ředitel semináře, pan Dr. Frant. Bauer, hned po na-stoupení úřadu svého s nejvétším úsilím se zasazoval, aby v stánku Božím a pravou vroucností a slávou, jak u oltáře tak i na kruchtě Bohu slouženo bylo a aby bohoslužba důstojným zpěvem oslavovala se. Sluší dále podotknouti, že důstojný vicedirector semináře, pan hrabě Frant. Schtinborn, příznivec reformované hudby chrámové, jejiž cenu posouditi velmi dobře umí, daroval sboru pěveckému množství hudebnin a jiných spisů pojednávajících o předmětu tom, a vůbec snaží se vše-možně, aby veškerá bohoslužba v dechu liturgických předpisů co nejsprávněji, nejslavněji a nejdůstojněji se konala. Přičiněním vd. pana ředitele Dr. Bauera nově zřízena byla místnost s praktickým osvětlením pro cvičení sboru a zakoupeno mnoho hudebnin ; aby pak směr zpěvu církevního lépe a pravidelně pro-spíval, povolán jest učitel sborové školy pěvecké při „Obecné jednotě Cyrillské”, pan Frant. Chlum k řízení a dalšímu cvičeni sboru alumnů, což s největší pílí a svědomitostí vykonával. Při větších slavnostech bývá seailován sbor alummi pěveckou školou Obecné Jednoty Cvrillaké, zejmena hlasy sopránovými a altovými a za takového sesílení pro-vedli alumnové mnoho křásných skladeb letošního roku; tak v nejnovější době : Missa „Salve Regina” od Stehle, „Te Deum” od Foerstra, „Litanie” od Křížkovského, Mše z Graduale Romanum in festia solemnibus a j. Pouze mužským sborem nacvičeny a provozovány jsou skladby následujíct: mše od Singenbergra trojhlasá, mše Oberhoffrova, „Missa in ho-norem s. Francisci Xav.” od Witta, Requiem Křížkovakého a chorální z Graduale Romanum, missa IV. Skuherského a 4krát nešpory ve Falso Bordone. Vložky obyčejně zpívány jsou chorálně aneb ze sbírky od Kothe. Doufáme, že příštím rokem utěšená činnost sboru čileji ještě a vydatněji rozvíjeti se bude ke cti a chvále Boží, za přímluvy sv. Cyrilla, patrona Jednoty pro pěstování a zvelebení ušlechtilé a pravé hudby církevní. G, Sordule, bohoslovec. | ||||
|