| ||||
| ||||
-.._ 54 --
?vedenou zprávu p. řiditele kůru doplňuje pak vp. Vincenc Oehm, kapl. v Kouřími, dodatky následujícími : „Náš p. regenschori vyzval některé zpěváky a hudebníky na kůru ku přistoupení k Jednotě Cyril aké, což oni mu též slíbili. — Mimo to jest naděje, že i učitelové zdejší přistoupí. — Věc dobrá potřebuje vždy u nás něco času, než se uskuteční, doufáme však, že se tak brzo stane, jelikož vdp, děkan náš co vikář sám všemožoé činí ku zvelebení církevního zpěvu a tudíž i zařízení jednoty Cyrillské zvláště protežuje. — I my sami jsouce zpěvu církevního podporovatelé přičiníme se ze všech sil, aby zpěv i hudba chrámová se povznesla zařízením jednoty Cyrillské. Co se týče činnosti řiditele kůru p. Doubka, dá se celá činnost jeho 9timěsíční zahrnouti asi v tyto věci: 1. Předně povznesl činnost zpěváckého spolku jak v odboru pěveckém tak i hudebním. — Skvělý výsledek toho ukázala akademie v du- bnu uspořádaná, 2. Cvičí si sbor asi 20 děvčat a 10 hochů ve zpěvu od prvopočátku. 3. Zamýšlí sestaviti sbor pánů, kteří by se počali učiti zpěvu od počátků. 4. Komponoval Responsoria ku lekcím svatého týhodne. — Tot dosavadní činnost! Prozatím jsme spokojeni,” Jak ze zpráv uvedených patrno, má Cyrillská Jednota vydatných přátel v Kouřími. Pracujíc za jedním cílem všichni povolaní faktorové. Tuc dílo ovšem zdařiti se musí. Co na pevných základech se staví, vytrvá. Jest odůvodněná naděje, že vznešeného příkladu ve vikariátě mnozí a to brzy následovati budou. Pomáhej Pán Bůh! .Lehner. YO SV0jSlC1Ch, dne S. července 1880. (Farní Jednota Cyriilská.) Ve Svojšicích po předběžném kázání, které jsem v té příčině měl, se farní jednota Cyrillská hned sestavila; schůze poradní a ustavujíc( se již odbývala a stanovy co nejdříve budou ku schválení předloženy. Práce to nestálo mnoho, jak se někteří duchovní páni obávají. Členů činných již přes 40 se přihlásilo, přispívajících a zakládajících bude také dosti, jak souditi možno z celého ruchu, kterýž následkem mého provolání na osadě povstal. Nad to mám již starší pěvecký sbor asi 16tičlenný, pěveckou školu dítek školních, jež už přes celý rok vždy v neděli odpoledne pilně cvičím, kteréžto dva sbory také sloučím s farní jednotou sv. - Cyrillskou. Ač u nás dosud jednoty té nestávalo, sledoval jsem již po šest let pilně směr dříve ,Cecilii", nyní ,Cyrillem" ražený, a štastný vždy byl toho výsledek. Instrumentálku jsem naprosto od-stranil; k službám Božím na obyčejné neděle ča4po čase novou mešní píseú z kanc. Sv.-janskélio jsem lid naučil, a jen o slavnosti větší, kdy má dp. farář mši rvat, a já na choru varhany hráti nebo zpěv dírigovati mohl, přednášeli jsme skladby vicehlasé v řeči liturgické. — Prováděli jsme již mše Greithovy, Rampisovou Cunibert", Stehle-ovou „Salve Regina”, Skuherakého 4. a 6. Často jsem ke chorálu greg. sáhl, z něhož 1, mši slavnostní, 3. credo, Te Deum Laudamus, pak rekviem, a veškerá reaponsoria se svým sborem jsem nastudoval, kterážto poslední nyní podle harmonisace Wittovy varhaník náš nový donrovázl, tak že nyní vše dle předpisů církevních konáno při zpívané mši svaté. S lidem jsou nacvičeny též: Škroupova mše pro lid, Zvonařova, všechny tři slavnostní" z Kancionálu. K odpoledním službám Božím chystám dle Vašeho spracování Křížkovského Lauretanské litanie, a litanie ke Jménu Ježíš a Božskému Srdce Páně, kteréž dvě poslední jsou dIe orginálu římského spracovány, P. Benjaminem Jiručkem z kláštera frant. ze Žásmuk, výtečným theoretikem hudebním a pěstitelem chorálu gregorianského v konventě tom, harmonisovány. Vybídnut tímtéž dp. účinkoval spolek náš pěvecký brzo po svém se-stavení, při porciunkuli v Zásmukách zpíval mši „Cunibert”, čímž dal podnět k tomu, že se od té doby jen vokalní skladby tam provozují. — Pange lingua choralní a čtyřhlasé Palestrinovo přečasto jsme již zpívali. — Že také již po 3 léta v adventu Staročeské rorátní písně zpíváme ku nelíčené radosti a útěše všech zbožných navštěvovatelů mší rorátnich, to nesmím taktéž zapomenouti. Jsme slabý, nečetný spolek, pěstovali jsme málo, byli jsme jen jako ochotníci; nyní, kdy vstoupí do života jednota farní sv. Cyrilla, chceme my v ní k neunavné a povinné práci a činnosti se zavázati, abychom brzo skvělejším výsledkem pro-kázati se mohli. Sv. Cyrille a Václave, braň nás, zastaň se nás, oroduj za nás I Josef Sládek. Starý Knín,, dne 25, června 1880. (Farní Jednota Cyrillská.) S potěšením mohu Vaší důstojnosti sděliti, že reforma hudby chrámové také již na našem kůru zavládla. Hlavní zásluhu přičísti dlužno přičinlivému řídícímu učiteli v Novém Kníně, panu Kubíčkovi a obratnému varhaníku a učiteli tutéž, panu Eškovi, jež ochotn9 také řídící učitel v Starém Kníně, pan Pečený podporuje. Máme zde zpěvácký spolek, který kůru velmi bedlivě si všímá a při službách Božích Pána Boha chválí. Školní dítky pilně cvičí se ve zpěvu. Byla radost po-slechnout, jak již před dvěma roky ta dětská brdélka a mužné hlasy zdejšího zpěváckého spolku při „Vzkříšení” ve Foerstrovu „Regina coeli” ,Ora pro nobis Deum" volaly. Tenkráte líbilo se to každému zpěváku, a tím také počátek učinén. — Štastné vzkříšeni 1 Nynf mámo zde nacvičenou je- | ||||
|