|
| ||||
| ||||
|
katolickou hudbu posvátnou
cechách, na Moravě a ve Slezsku, zároveň Jednoty L .2avatef a ze2a4toa OBSAH : Poznámky a vysvětlivky k Rorátním zpěvům dne nedělního dle vydání F. J. Lehner-ova. — Cyrillská jednota : lliecése CESIU 8. Litoměřická: "LBezna. - DiecéseBudějevická: ZTábora. -Dopisy: I880. Roe. Vil. Arcidiecése Pražská; Vikariát Bystřický : Z Netvořic. — Harmonisace ku nápěvu »O bud zdráva« co závěrek »litanií lauretáuských.« Poznámky a vysvětlivky k Rorátním zpěvům dne nedělního, die vydáni F. J. Lehuer-ova, Plše arcibiskupský ceremonář Josef Pachta. — (Pokračování.) 0 nápěvu číslo 18, ještě něco dodáme. Částka nápěvu na slova „hec dona edissere” má o dvě noty vice než nápěv souběžný u slov ,mundanum principem". Tato poslední četba jsouc jednodušší zdá se býti také starší; nápěv rozšířený na slova „hec dona edissere” zdá se nám býti dokladem, jak hravě téměř mnohdy nápěv bývá rozšiřován a přetvořován. Také lid někdy s písněmi takto si braje; do intervallů větších několik tónů vkládá, tak že pak nápěv téměř na samých sekundách, neb terciích vázaných nahoru a dolu se kolíbá, přeslazeným se stává.*) Netřeba tuším dokládati, že údové spolku sv. Cyrilla takové zpěvu kolíbáni do chrámu Páně nepustl a kdekoli snad dobré staré nápěvy časem takto se znetvořily, budou Cyrilliáné o to usilovati, aby staré nápěvy od pozdějšfch přídavků očistili a jim prvotní sílu, starý velebný ráz navrátili. Přeslazené pak nápěvy novomodnf musíme hledět znenáhla odstraniti a lepšími nahraditi ; lidem dospělým, mužům sluší také mužné, velebné nápěvy, nikoli dětské hříčky. Nápěvy *) Nápěvy k německé mši od M. Haydna („Hier liegt vor deiner Majestit" „Zde v skroušenosti padáme') jsou zrovna přepiněny takovým kolíbáním se stejných intervallů nahoru i dolu; tím učiněny jsou fádními, k službám Božím nevhodnými. přeslazenými vychovává se též pokolení pře-slazené, rozmazlené, ničemné. V tě příčině jsou snahy spolku sv. Cyrilla také velmi důležité pro rozvoj jadrného života národního; po hříchu působí moderní opera na mnoze zrovna opáčně. Počátek chorále čfs. 18 dosti připomíná melodii na Communio „Beata viscera” z votivní mše Marianské a Nativitate Domini usque ad Purificationem (Ofi. Grad pag. [91]) ; chorál nezkrácený má před d ještě tón c (Graduale Trev. pag. 566). Latinský text Abaelardův i zde protkán jest názory písma sv. „Foras ejiciat mundanum principem” zakládá se na slovech Spasitelových (Jan 12, 31): „Nyní bude kniže tohoto světa vyvrženo ven”. Knfžetem tohoto světa rozumí se dábel. „Patris imperium” zas uvádí na mysl slova Gabrielova (Luk. 1, 32) : „dá jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho, a královati bude v domě Jakubově na věky.” Mater particeps imperii” jest královnou, jak Rodičku Božf právem nazýváme v litanii Loretanské. „Velamen litterae veteris” jsou předpo věděnf, obrazy, typy starého zákona; rouška smysl jich zahalující odhrnuta byla zákonem novým. — | ||||
|