|
| ||||
| ||||
|
a to duše věřící. Vezmeme-li v úvahu prvé zachované doklady o českém zpěvu lidovém, nalézáme tu také prvé doklady lidové poesie. Na př. Adama Michny z Otradovic »Vánoční muzika« a téhož »Svatoroční muzika« — co tam krásy básnické tvorby! A je to* právě vánoční píseň »Chtíc, aby spal«, která přímo hýří nejněžnějšími přirovnáními a snahou vyjádřiti lásku a úctu k božskému Dítěti nejušlechtilejšími city a výrazy, které byly známy prostému, věřícímu českému člověku. Vím, že za tuto obhajobu budu napaden našimi estéty, kteří neuznávají takové pro-jevy věřící duše za důstojné mešní liturgie. Jsem jiného názoru, snad trochu františkánského. Jako sv. František postavil prvý betlem — jesličky, které znázorňují tajemství posvátné noci, tak i věřící česká duše stala se dítětem a vytvořil,,:, po stránce umělecké dílo skutečně hodnotné, které přečkalo věky, kdy jiné — mnohdy rovněž hodnotné dílo upadlo v zapomenutí. Nebuďme puritány tam, kde sám Spasitel řekl: »Nebudete-li jako tito maličcí, nevejdete do království nebeského!«
Leč vratme se k původnímu thematu. Komise textová za souhlasu odborníků rozhodla, aby písně byly oproštěny novodobých jazykových úprav a jen tam, kde byla velmi vážná příčina, po velkých úvahách připustila potřebnou úpravu. Ten pel starého českého básnictví lidového musel býti. zachován. Bohužel, není ještě doba hlubokého míru, kdy naše kultura by se mohla pině rozvinouti. Nejsou ještě přístupny naše veřejné i soukromé knihovny a ařchivy. Proto nebylo někdy možno vniknouti až k původnímu pramenu. Vzaty ale za podklad záznamy nejstarších kancionálů po ruce jsoucích a podle nich brány melodie i slova. Byly to zejména zpěvníky Michnovy, Božanův, Steyrův, Svatojanský a j. Vydány prozatím písně nejnutnější, nejvíce užívané, mezi lidem vžité. Nebylo úmyslem WC pořizovati nákladný kancionál, který by měl býti knihou archivního významu, těch máme bohudík dosti. Sestaven zpěvník, aby postačil lidu pro potřeby církevního roku. Hlavně v pohraničí jest nedostatek potřebných zpěvníků, nutno rychle pomoci. Tisk jest dnes drahý, papíru stále ještě nedostatek, proto rozhodnuto, aby zpěvník byl vydán takový, aby vyhověl po stránce praktické a byl v dnešní době cenově přístupný. Není vyloučeno, že některá píseň bude v příštím vydání pozměněna. Až budou zpřístupněny knihovny a archivy, které po době okupačního zabezpečení nebylo ještě možno instalovati v dřívějším uložení, bude několik málo písní porovnáno s originály a pak teprve upraveno definitivně. Nebylo možné tyto písně vypustiti, protože jsou to ty nejužívanější — jako »Dokonáno jest«, »Již jsem dost pracoval« a několik jiných. To však nevadí, změny nebudou jistě tak závažné, možná, že zcela žádné; komise ale přesto neopomine zrevidovati i tyto, aby katolický lid dostal do rukou zpěvník, o němž by byl přesvědčen, že jest v něm skryt originální poklad, který nám naši předkové zanechali. Bylo by škoda, aby pro šablonovitý požadavek slabik přízvučných a nepřízvučných byla poškozována básnická struktura původnosti těchto lidových písní. VždyE ani Smetana nedal se zotročiti ve svých hudebních nápadech slovy, a text u něho musel se podrobiti hudebnímu výrazu, at po stránce melodické nebo rytmické. Dnes opět v hudebním směru se odstupuje od toho přísného požadavku, že dlouhá nota má býti podložena dlouhou slabikou a nota krátká slabikou krátkou. I špatný přízvuk dá se při zpěvu napraviti, přijde-li ve skladbě na místo nepravé. Jen odborník vystihne pravou hodnotu těchto písní. V každé zračí se pině doba jejího vzniku. Podle slovních výrazů a básnických obratů lze bezpečně uvážiti, z které části toho kterého sto-letí píseň pochází. A hudební forma? Nejinak. Smys1 pro hudební formu v melodii i rytmu projevují nejen původce skladby, ale i pozdější vydavatelé kancionálů. Proč tedy odstraňovati na př, taktové čáry u té které písně, když je to vysloveně píseň složená v určitém taktu, mající přesný hudební rytmus? Právě tak jako by nebyla vhodné píseň formy chorální vtěsnati do taktových mensur, je pochybné tyto od-straniti tam, kde je jejich místo. To je asi směr, který si vytkla WC a který předložila komisím textové i hudební, které spolupracovaly na vydání Českého kancionálu svatováclavského. Kéž tento zpěvník zapiní české kostely, aby písně našich předků zněly velebně klenbami našich chrámů, aby jako díkůčinění vzlétaly k Tvůrci dobra a krásy! Doprovod varhan, který byl svěřen několika našim předním umělcům, bude upraven tak, aby sloužil především venkovským varhaníkům, kteří nemají takového hudebního vzdělání, aby | ||||
|