|
| ||||
| ||||
|
sami mohli a dovedli lidové písně harmonisovati vhodně, vkusně a v požadavku tóniny, ve které je ta která píseň složena. Kéž tento zpěvník vnikne do všech českých chrámů, škol a rodin, aby zase česká píseň zněla z úst českého národa, jak ji zvěčnil Smetana ve své »Písni české«. Prvý projev nového p. arcibiskupa v rozhlase vyzněl výzvou, aby český lid vážil si své písně, a podle slavné tradice české aby se vrátil k té zpěvnosti a hudebnosti. Splňme tedy jeho přání !
Dr E. Trolda : Pozounéři. (Příspěvek k dějinám hudby.") Již loňského roku bylo opět zavedeno vytrubování s věže v předvečer významných církevních a státních svátků, čímž obnoven by1 zvyk, jaký u nás panoval v XVI. stol. ve všech krajských, královských a snad i v jiných městech. Původně obstarávali tuto hudbu trubači, od polovice XVI. stol. se ustavili pro ni pozounéři, jak o tom svědčí zprávy z Pardubic, Kutné Hory, Litoměřic, Chebu atd. Co se Prahy týče, byli pozounéři — toE oficiální název tohoto sboru — Starému Městu pražskému povoleni rozhodnutím krále Ferdinanda I. ze dne 9. srpna 1551. Staré Město tohoto povolení jistě využilo ihned, ale povinnosti pozounéřů stanovila teprve později, jak následuje: »Instrukcí pozounáruom od pana purgkmistra a pánuov Starého Města Pražského vydaná létha MD osmdesátého pátého : Kdož by koli k práci pozounářské přijat a za předního vystaven byl, jest povinen toho šetřiti, aby k temuž povolání svému tovaryše, lidi dobře zachovalé a v témž umění vycvičené, k sobě připojil a kteréhož by koli tak ku pomoci povinnosti té vykonávání přijal na ten spůsob, má jeho k též službě připustiti, aby připověděl, pokavadž v též službě bude, že v poslušenství pana purgkmistra a panům státi a všelijak pokojně a uctivě i také k témuž přednímu poslušně a povolně chovati se bude. Který by pak, jsa v té práci, chtěl nějakou (v)zpouru prokazovati a neposlušen býti, ten, kdož za předního přijat jest, má o takovém pana purgkmistra a pánům oznámiti, aby ztrestán býti mohl. Povinnost pak týchž pozounářův jest: Ode dne slavné památky Vzkříšení Pána Krista až do památky svatého Michala archangela: Předně v den Páně nedělní tolikéž i v každý svátek vejroční oddání k svěcení v místě obyčejným domu rathouzského pobožné mutéty a zvláště pro tempore. A vejšeji každého dne všedního kromě pátku a soboty na věži rathouzské dvakráte, ráno v hodin 14 a po druhé v hodin 22. Potom od památky svatého Michala až do Veliké Noci v neděli a dni sváteční týmž způsobem, jako času letního, kromě všedních dnův, jednou a to o poledni na instrumenta ku poctivosti Jeho císařské milosti, též pana purgkmistra a pánův i všech obyvatelův města tohoto troubiti mají. Pak1i by kdy kterého dne tak se nezachovali a to zoumyslně učinili, tehdy nemá se jim za týž den lun, což na každého by přišlo, dávati. A což by tak kdy jim sraženo bylo, to vše při úřadu solním do register pořádně má se poznamenávati. Trefilo-li by se to také, že by někteří z tovaryšův se nepostavili k své povinnosti, tehdy ten, kdož předním jest, má jeho pokutou, kterouž mezi sebou nařídí, strestati. Činil-li by pak to často a nechtěl se dáti napraviti, bude moci jeho z té práce propustiti bez dovolení pana purgkmistra a pánův a na to místo jiného sobě zvoliti. Poněvadž pak tíž pozounáři v službě jsou, nemají nikam přes pole žádnému se propůjčovati bez dovolení pana purgkmistra a pánův. Pakli by jinak učinili, tehdy vězením mají strestáni a lunu prázdni býti. Chtěl-li by také kdo zde v tomto městě jich při poctivých sňatcích potřebovati a vykonávajíce povinnost svou, mohou to s uctivostí konati, nedávaje na sobě žádného pohoršení. Však vykonávaje to po jiných domích a ulicech, nemají též svobody požívati a zvláště nočně povykův troubením a pískáním nedělati. Také mimo poctivé sňatky po domích šenkovních troubení a pískání nepožívati. Jestliže by pak ten, kdož by přednost pozounářskou držel, v té povinnosti státi nechtěl, nebo pan purgkmistr i páni někoho jiného k té práci zvoliti ráčili., tehdy strana straně čvrt léta sobě napřed věděti dáti mají. A za *) P r a m e n y: J. Teige: Základy starého místopisu pražského; Almanach města Prahy 1905; M. Schottky: Prag...; J. Sakař: Pardubice; Jos. Šimek: Kutná Hora; K. Riess: Musikgeschichte d. Stadt Eger; J. Hutter: Hudební nástroje; AMV, rkp. B 26/2; AZČ, regesta fasc. 26. | ||||
|