|
| ||||
| ||||
|
— 61' —
cíonúI r. 1593 str. 175.) lJe~>ký čest jest v Rorátech jiný než latinský, jest pak času adventnímu přiměřený. V nápěvu pramenů starších scházejí křížky, jimiž vydáni Škroupovo bohatě jest obdařeno. 5. Ye Čtvrtek: zas sekvence „Mittit ad Virginem.” (Škroup 93.) 6. V Pátek : sekvence Marianská, jež se druhdy zpívala na den Nanebevzetí Panny Marie: „A rea virga primae matris Evae fiorens rosa processit Maria " (Škroup str. 112. ; ruk. kap. fol. 125. seq., bratr. kane, str. 7.) 7. V Sobotu: sekvence Marianská „Verbum bonum et suave personemus illud „ave”, per quod Christi fit conclave virgo, mater, filia.” (Škroup str. 134 násl., Mono II. Band pag. 75., bratrský kancionál str. 5.) První nápěv té sekvence neliší se mnoho od prvního nápěvu sekvence „Lauda Sion”, aneb stařší ještě sekvence „Laudes crucis attolamus. 0 S. \u ~~dárj cen: sekvence „1Íi~tit a~T Virginem” (Škroup str. 155 násl.) Z toho jest viděti, jak značné místo v Rorátech zaujímají sekvence ; z nich pak zvlášť sekvence Abaelardova byla v dechách velmi oblibena. Také čtenáři sami poznají, že nápěvy sekvence, majíce na každou notu zvláštni slabiku, značně už rozeznávají se od staršího melismatického chorálu ; tím vice ale zas podobají se duchovní písni lidu. Nechybíme hrubě, budeme-li stopovati i v české staré náboženské písni jak působení chorálu římského vůbec, tak zvláště působnost sekvencí. I v článcích o písních Rorátů nedělních budeme vždy nuceni, abychom zřetel obraceli k chorálu a na vysvětlent pisní bude nám často ještě do podrobna rozbírati mnohé otázky jak z theorie chorálu, tak i z dějin jeho. Bez vesla na moře se pouští, kdo po-rozuměti chce dobře staré duchovní písni bez známosti chorálu. Obecná Jednota Cyrillská. Dieeése LitomBřická. Z 10M1 dne 8. srpna. (Farní Jednota Cyrillská.) Po první valné hromadě naší jednoty, konané dne 26. prosince m. r., pečovali jsme hlavně o získáni nových přispivajících a o důkladné vy-cvičení ve zpěvu činných členů. Přispívajícich při-bylo nám pouze 5; jest jich nyní 35. Aby se stanovám spolkovým vyhovělo, a aby o budoucnost též postaráno bylo, vybírám si ze ěkoluf mládeže hojně mladých zpěváků, kteří se ve dvou odděleních stále pilně cvičí. První oddělení, čítající 10 žáků, má na starosti horlivý v té věci mladší učitel, p. Fr. Seidel; za pomůcku slouží mu dobré a praktické nástěnné tabule 1lennerovy; druhé oddělení — 12 žáků —cvičím sám, i předkládám mu již mešní skladby jednohlasné od Witta opus 29. a 31. čtverhlasné od Molitora, opus 11. a 12. Zpěvník p. Lehnerův s notami mají ;šickni zpěváci v rukou. Dospěli zpěváci studovali v minulé zimě následující skladby: „Missa secunda” od Haslera, „rota pulchra es Maria” a „St. Fidelis”, od Molitora a dvouhlasnou mši od Schallera cp. 32. Často se mi totiž v nedéli o velké stává, že sopranů a altů dosti, ale tenorů a bassů někdy málo a někdy žádných. V takovém případě sáhnu bud po jednohlasné neb dvouhlasné skladbě; výše uvedenou mši Schallerovu mohu vřele odporučiti; jestit líbezná a snadná. — Po půlletém trvání naší farní jednoty mohu poukázati na některé výhody ze zařízeni tohoto plynoucí; přede vším budí se v lidu zájem pro dobrou a krásnou věc; neb má-li se kclo státi členem jednoty, musí se mu celá záležitost důkladně vysvětliti, musí se jednolivec o účelu jednoty poučiti. Tímto vysvétlováním, poučováním a konečně účastenstvím počíná si lid ehrámovébo zpěvu řádně všímati, na něm podílu bráti, což lid zajisté povznáší, zd,konaluje. Za druhé pilným a důkladným cvičením ve zpěvu vzdělává se mládež a hudební vzdělání v lidu se tak mocné rozšiřuje. Konečně má-li kostelní sbor ve své činnosti udržován býti, a má-li stále výš a výše kráčeti, musí míti řiditel po ruce hojný výběr hudebnin. Než jsme me`li jednotu, poskytovali mné pomoci jednotliví doUrodincové a hlavně záduší samo, což spojeno bývalo vždy s jakousi nuceností, nepříjemností; nyní maje po ruce příspěvky élenů i příspěvek od záduší, mohu dle libosti potřebných hudebnin si zaopatřiti. Má li se lid novým pfsuím přiučiti, musí míti v rukou zpěvufky. A jak ty se časem porouchají a bohužel i potratí, víme ze zkušenosti; je li však pokladna spolková po ruce, tu za několik zlatých nakoupí se zpěvníků hojnost. — Jak jest mi známo, konají se v našem okolí ve mnohých obcích přípravy k založení jednot Cyrillských; šlo by to zajisté všudy rychleji ku předu, kdyby nescházelo místem na znalosti věci. Václav Yaněk, řídicí učitel. | ||||
|