|
| ||||
| ||||
|
dařilo se mí, že významový výklad třeba Skuherského motet objevil mi nové hodnoty tohoto jedinečného souboru, že podařilo se mi najít soustřeďující myšlenku pro tuto sbírku (jež je ostatně společným znakem českosti církevní hudby vůbec: skladatelské úsilí o zaostřenější, odstupňovaný, odstiňovaný hudební výraz v náboženských náladách, modlitbách, představách, které jsou utajeny ve skvělých motetových textech). Necht si tu uvědomí můj čtenář, že dosavad užívaný způsob výkladu církevních skladeb je ve své podstatě jenom rozborem, pouhou anatomií, tu se však nejedná o výstih duše uměleckého díla, o práci, která právě v ovzduší církevní hudby může přinésti výsledky bohaté. Tato estetická pracovní methoda může dovésti i k tomu, aby byla církevní hudba chápána také jako umění účelové - na úzký vztah k liturgii tu myslím; tak pro-nikne i náležitě svébytnost církevní hudby. Zásluhou našeho strukturalismu také je, že byl jím vypracován i pracovní systém pro historii uměleckého díla (Dr Felix Vodička). Učíme se tu všímati si veškeré hudby, oné vysoké, až i oné nižší (periferní), že v hodnocení hudby uvažujeme i o vědci, kritikovi, ale stejně o posluchači jako typu; zdůrazňuje se postavení kritiků, oněch pracovníků, kteří podle požadavků doby snaží se vykládati umělecké dílo; v historické práci nutno si všímati nejen vlivů domácí hudby, nýbrž i hudby z ciziny, tak nám lépe vynikne povaha naší hudby, po případě prokážeme snáze její svéráz. Historický pracovník musí také zjištovati, jak se k dílu stavěla ta která doba, jak se hodnocení děl průběhem doby vytvářelo, měnilo.
Z hořeního výkladu o povaze estetického posuzování se právě i tu podává, že jednotlivé slohy, pokud se nám objeví v dějinném proudu, nebudeme považovati jako druhdy podle dobových posudků za pochybení, za omyly (důsledné stanovisko reformované hudby k baroku a slohům s ním souvislým), ale že musíme spíše hledět se s ním vy-rovnat. Strukturalismus a návrh na jeho použití v hudbě vede již také k tomu, abychom s jeho pracovní methodou začali se pokoušeti i o výstih reprodukčního uměníl) (naše církevní pěvecké sbory, sbormistři), kde jsme dosud nepatrně pracovali. Z této pracovní methody se také učíme spolupráci, aby mohly býti zmáhány úkoly, na které jedinec nestačí. Bezprostřední úkoly pro nás: zachycovat v přítomné době zejména tiskem všechno, co tvoří život v církevní hudbě. Náš časopis vykonal tu mnoho; »Cyril« je vydatným pramenem pro toho, kdo chce v církevní hudbě historicky pracovat - je třeba jenom, abychom důsledně, v piné šíři udrželi se na půvoclní linii. Dr Jan Vyskočil: Ohlas písně k Panně Marii Sněžné ze XIV, století. Blíží se letos 600. výročí staroslavné svatyně Panny Marie Sněžné v Praze. Dne 3. září, jak vypravují kronikářské zprávy souhlasně, položen byl základ k stavbě kostela a kláštera Panny Marie Sněžné v Praze pro karmelitánský řád. Král Karel IV. chtěl míti také tento řád, zasvěcený zvláštní úctě Panny Marie, ve svém sídle v Praze. Kostel i klášter, k jehož stavbě král daroval všecko dříví ze slavnostního korunovačního lešení, jež bylo postaveno pro korunovační hostinu na Svatohavelském rynku, byl pak stavěn s velkolepou nákladností a nádherou přímo královskou, jak to hlásá ještě dnešní kostel Panny Marie Sněžné, jenž však jest jen skrovným zbytkem velkolepé 1) Autorem návrhu je Dr Antonín Sychra, který z piné hloubky se zabýval otázkou použití strukturalismu pro hudbu v časopisu »Rytmus« 1946. 29 | ||||
|