|
| ||||
| ||||
|
udržela nadlouho, až opustila zpustlý kostel i klášter nadobro. A slavné založení Karlovo pustlo tak, že r. 1562 se již nikdo neodvažoval v kostele sloužit mši sv., až konečně střecha i klenba se zřítily. Podle dat, udávajících osudy kláštera Panny Marie Sněžné, lze poznati i data vzniku jednotlivých částí rukopisu. Nejstarší část, psaná rukou A, je datována textem velikonočního zpěvu »Exultet«, kde zpívající jáhen pronáší modlitbu za papeže, císaře a diecésního biskupa. Text tento zní (f. 89) takto: »...cum beatissimo papa nostro N. necnon serenissimo imperatore nostro Venceslao et archiepiscopo nostro Joanne...«. Byla tedy psána tato část tehdy, kdy král Václav IV. byl ještě uznáván císařem, totiž od smrti Karla IV, až do roku, kdy by1 kurfiřty sesazen, tedy r. 1378-1390. Dále bylo to za arcibiskupa Jana. Dva Janové byli arcibiskupy: Jan Očko z Vlašimě (1364-1379) a Jan z Jenštejna (1379-1396). Po smrti Karlově byl Jan Očko ještě arcibiskupem sotva čtyři měsíce, poněvadž se již v březnu r. 1379 vzdal arcibiskupství. - Pravděpodobněji byl rukopis psán až za Jana z Jenštejna od r. 1379-1396. Jméno papeže neuvádí. Jako důvod udává P. Arnošt Vykoukal trojí domněnku. Bud' to bylo pa smrti Urbana VI. a před volbou Bonifáce IX., t. j. od 15. října až do 2, listopadu 1389. - Anebo snad po smrti papeže avignonského Klementa VIII. do volby Benedikta XIII., t. j. od 16. do 28. září 1394. Ale tato domněnka je málo pravděpodobná, poněvadž v Čechách byl až do r. 1400 obecně uznáván římský papež. Ale je také pravděpodobná třetí domněnka, že pisatel v oněch pohnutých dobách velikého rozkolu nemohl nebo nechtěl rozhodnouti, kdo je pravým papežem, zda římský nebo avignonský. Doba sepsání této části (f. 18-112v) padá tedy mezi roky 1379-1396, nebo snad jen do r. 1389.
Písař této části udává své jméno slovy na fol. 112v: »Finitum hoc opus per Bartham de Verona.« Jméno jeho tedy bylo Bárta (zkrácené z Bartoloměj) z Berouna. Tento Bárta z Berouna podepsal se také jako pisatel rukopisu universitní knihovny pražské I c 6 takto: »Anno D. 1392 finitus feria quinta post penthecosten per Bartam Beron...« (Truhlář Catal. cod. n. 197.) Druhá část (f. 113-220), psaná rukou B, je datována na konci (f. 220) : »Anno Dni miliesimo quadringentesimo septuagesimo tertio II Aprilis = 2. IV. 1473. Písař je neznámý. Ostatní přídavky ruky C (f. 220-229) a D (f. 229r-237 a f. 1-40) řadí se podle rázú písma do poslední doby osídlení kláštera Karmelitány, totiž do let 1496-1562, dříve než kostei úpině zpustl. Na rubu předního přídeští psáno nejmladší rukou E, což nemá již zvláštního významu. Z obsahu tohoto Graduálu nás prozatím zajímá zvláště to, co se přímo vztahuje na titul kostela Panny Marie Sněžné. Jsou to dvě věci, a to první na fol. 183v-189v s nadpisem, ožnačujícím slavnostní bohoslužby chórové i mešní na svátek Panny Marie Sněžné, a druhá na fol. 235v-237r, kde jest zvláštní slavnostní sekvence na slavnost Panny Marie Sněžné. První zajímavost začíná (po uvedené rubrice: »zpěv jako na svá-tek Nanebevzetí Panny Marie«) : »Gaudeamus omnes in Domino diem festum celebrantes in honore Mariae Virginis de cuius Assumptione gaudent Angeli et collaudant Filium Dei.« Ovšem formulář jest docela jiný, než má dnešní svátek Nanebevzetí. Vložena jest celá řada tropů, navazujících na texty: Exaltata es sancta Dei Genitrix... Assumpta est Maria... Na př.: » Congaudent angelorum chori gloriosae virgini, quae sine virili commixtione genuit Filium, qui suo mundum cruore medicat...«. »Qua gloria in coelis ista Virgo colitur, quae Domino celi prebuit hospicium sui sanctissimi corporis...« Jiný tropus jest jakousi imitací hymnu Te Deum - na Pannu Marii: »Te celi regina hic plebicola pene... concelebrant laudibus, Te cantu melodo super ethera una cum 32 | ||||
|