|
| ||||
| ||||
|
menší chór, nebot' nečiní technických obtfžf, ani intonačních nároků sboru. J. D. •
Otto Stanovský: »Missa pro defunctis«. Pro čtyřhlasý mužský sbor s latinským textem, bez průvodu. Posmrtné vydání díla autorova dopiní vhodně českou literaturu hudební toho druhu. Skladba ve snadném slohu nečiní obtfží hlasovou výškou (na dvou místech při-chází v I. tenoru a' — dvakráte as'). Záhadou jest závěr sekvence »Dies irae«. Pokládám, že nebude každému jasno, proč otištěna. Zdá se, Monsig-nore, Vojtěch Zapletal v Černotíně u Hra-nic dovršuje 8. června 1947 sedmdesátý rok života. Před deseti lety upozornili jsme `na šedesátiny kons. rady P. Vojtěcha Zapletala, který strávil v Kroměříži skoro 30 let po osmileté duchovní správě v Horní Libině a Litovli. Od dětství zamiloval si zpěv a hudbu, pečlivě jsa vzděláván svým otcem, nadučitelem v Černotíně, vynikajícím varhaníkem. Lásku k tomuto umění zachoval až dosud. Již jako desetiletý hoch zastupoval častěji svého otce v kostele na varhanách. V Kroměříži měl příležitost uplatniti své schopnosti v různých spolcích: v Orlu, v iOmladině, v Mariánské družině a všude, kde byl o to pažadan; příležitostí bylo dosti. Zvláštní a stálou pozornost věnoval zpěvu chrámové-mu a jeho povznesení. Za tím účelem horlil zvláště pro zakládání farních Jednot cyrilských (Kroměřfž 1913, Dub 1939, V. Blatnice a j,). Z jeho podnětu ustavena r. 1917 jako středisko Arcidiecésní jednota cyrilská v Olomouci, Msgre Zapletal jest i hudebním skladatelem (vložek, písní mariánských, k Božskému Srdci Páně, k požehnání atd.). Působil i literárně (stati ve Vychovatelských listech), uveřejnil dvě příručky (Církev a zpěv chrámový, Liturgie a církev), vydal Exerciční dům v Hlučíně; v časopise Cyril; v Našinci vyplňoval delší dobu pod čarou stálou rubriku o chorálu, zpěvu liturgickém, o písni národní atd. Jest čestným členem Cyrilské jednoty v Kro.měřížf, místopředsedou Arcidiecésní jednoty cyrilské v Olomouci, čestny'm členem a místopředsedou za Moravu Obecné jednoty cyrilské v Praze a členem redakční rady Cyrila. Za své úsilí byl jmenován ordinariátním důvěrníkem o zpěvu chrámovém, skutečným arcib. radou a čestným komořím. Jeho Svatosti r. 1944. Posud rád usedá jako virtuos za hrací stůl varhan, velebným nástrojem v de-mě modlitby povznášeje duši naši k výšinám. Vroucí modlitba při msi sv. současně s obětujícím knězem je prosbou nejúčinnější a zbožný zpěv náš za doprovodu varhan je modlitbouže jest to fragment prokomponované sequence, který by1 zachován, jinak připojiti jako závěr k chorálu nebylo by zdůvodněno. Vydalo nakladatelství »Vyšehrad« v Praze. Cena partitury 27 Kčs, sborového kompletu 36 Kčs. J. D. o U všech skladeb jest uvedeno, že vydáno s církevním schválením, postrádáme však čísel »Imprimatur«, jež každá skladba samostatně obdržela. Je třeba, aby nakladatelství v příštích vydáních toto dopinilo a u dalších skladeb vždy uvádělo. J. D. Různé zprávy dvojnásobnou, vždyt Spasitel náš pri poslední večeři před proméněním chleba a vína ve své tělo a krev vzdal svému nebeskému Otci chválu: a dík zpěvem, — Přejeme zasloužilému monsignorovi zdraví, síly i spokojenosti ještě na mnohá léta. Dr J. V. o Narozeniny Bjarnata Krawce, Dne 5. února 1947 slavil svoje 86. narozeniny velký lužickosrbský hudební skladatel Mistr B j a r n a t K r a w e, který je svérázným a významným představitelem lužickosrbského hudebního života, Bjarnat Krawc tvořil vokální, orchestrální a také instrumentální díla. Velikou péči a lásku věno-val lužickosrbským národním písním. Jeho dílo jest velmi známo po celém Československu z četných koncertů a akademií. Lužickosrbské zprávy. • Svaté pole cyrilské. V Praze-Podolí zemřel 25. února 1947 člen cyrilské jednoty u P, M. Sněžné v Praze, J a n L e r n e r, ve stáří 77 let. Náležel k nejstarším členém CJ brněnské, jak o tom sám napsal vzpomínkový článek do »Cyrila«, ročník 70. Cyrilská jednota doprovodila jej k poslednímu odpočinku 3, března na hřbitov podolský a zapěla při zádušních bohoslužbách 6. března u P. M. Sněžné »Requiem« op. 25 od Říhovského, chorální »Dies irae«, responsorium »Libera me« a motetto »In paradisum« od K. Tichého. -r. • Cyrilská jednota v Roudnici ztratila 28. ledna 1947 svého dlouholetého předsedu vsdp. V á c-1 a v a K o t r c h a, jenž ve svém 87, roce za-končil svůj horlivý život na vinici Páně. V roce 1916 založil za spolupráce kanovníka V. Miillera a Dra Dobroslava Orla Cyrilskou jednotu, jejíž činnost jest zapsána v »Cyrilu« r. 43-62. Kéž najde horlivého nástupce, zaníceného pro myšlenku cyrilskou, a jednota cyrilská at se vzkřísí k novému, čilému životu! -r, 48 | ||||
|