| ||||
| ||||
katolickou hudbu posvátnou
Čechách, na 1kloravě a ve Slezsku. zároveň an Obecné Jednoty ~71~cviiCeti, vwčavataC a zer2afttoz OBSAH : Poznámky a vysvětlivky k Rorátním zpěvúm dne neděl- C'SIO ního, dle vydání F. J, Lehner-ova. — Z m§ho denníku. — Cyrillská 1880. W. Vil. ~7 jednota: Arcid. Pražská; Cyrillská slavnost v Praze. - Praha. - Svojšice. - Uhřiněves, — Diecésc Králov^hradecká: Vrchlabí. Poznámky a vysvětlivky k Rorátním zpěvům dne nedělního, dle vydání F. J. Lehner-ova, Píše arcibiskupský ceremonář Josef Pachta. — (l'okračování.) Nyní bude nám jednati hlavně o písních, i co do textu jejich i co do nápěvu. Text písní jednotlivých závisí na textu předcházejícího chorálu ; musíme tedy texty chorálů nyní probrati a poznameati, kde jsme co nápadného shledali. Text chorálu 1. zní: „Mnozí spravedliví proroci i králi Spasitele viděti žádali, Mojžíš s Davidem, Šalamoun, Izaiáš s Jeremiášem, spolu hlasy plačtivými volali : Ukaž svou tvář nejkrasši, prolom nebesa sstup dolů Messiáši,” Rukopis rorát v universitní knihovněi) má na první chorál následující text s malými rozdíly v nápěvu, kteréž pfsmenami označíme: „Mnozy spravedliwj Proroczy a Králi a c cc h cd c ddč Spasytele wideti ziadali Moyžjš Samuel s Dawidem Izaiass s Jeremiassem spolu hlasy plačztivymi wolali, ukaž swau twarž neykražssij d f f c zborž Nebesa sstup doluw Mesyassij.” Slova ukaž svou tvář" připomínají Introit mše Sabbati Quatuor temporum Adventus (v sobotu suchých dnů adventních): joni r) Signatura XVII. F 45. Formát malý kvart, — Před nedělí jest nápis: „Officium Rorate w Neděli Adwentnt.” Pochází asi z věku XVI Nápěvy na pěti liniích červených; noty černé tyto: i (Semibrevis), t (Minima); kromě not prostých také ligatury, et ostende nobis faciem tuam Domine, qni sedes super Chérubim, et salvi erimus." Vše ostatní, co předchází : „Mnozí spravedliví . . .” až „volali,” jest přiděláno jaksi na objasnění a odůvodněni slov: „Ukaž tvář svou” ; zkrátka vice než polovice textu jest tropus 0 tropech. Zde chceme o tropech zevrubněji pojed-nati. V době počínající asi devátým stoletím objevuje se snaha, aby melismatické zpěvy chorální proměnily se ve zpěvy syllabické, aby tedy každá nota — pokud možno — ob-držela zvláštni slabiku. Bylo k tomu třeba, aby se texty rozšířily vložkami, interpolacemi, přívěsky; pak též nové texty se skládaly zvlášE na melodie Alleluja v Gradualu mešním. Z rozvedených aneb i rozšířených nápěvů Alleluja povstaly sekvence, o nichž už dříve pojednáno bylo. Však i ostatní částky mše, jako: Introit, gyrie, Gloria, Epištola, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei bývaly zhusta rozšiřovány vložkami textu, aneb rozmanitě opisovány. Tyto vložky, interpolace, přívěsky k církevním textům liturgickým sluly tropy2). — 9) Toó-o; — ~ffiettDuttg, íliidjtuttg; lírt unb gfšei(e Croitte, `3raucy, C25innesart, ~S§aratter. $3 o m 0 e• jange; Veije, sgtetoaie, Zonart, Xgrnbung, aue- | ||||
|