|
| ||||
| ||||
|
někde nestalo - Ordinariát vytvořil takovou hudební komisi a svěřil jí dohled nad pro-váděním chrámové hudby a zpěvu ve všech farnostech příslušné diecése.
Podávám zde konkretní návrh, jak by se mohl prováděti takový dohled. Jednotlivým členům hudební komise by Ordinariát dal úřední písemné pověření k vykonávání takového dohledu. Tímto pověřením by se pak každý z nich musel prokázat ve farnosti, kde bude konat takový dohled. Nešlo by tu o zavedení nějakého úředního sekýrování. V podstatě by šlo o toto: Nejlepší varhaník v okrese, který je absolventem konservatoře a má za sebou už dlouholetou vzornou varhanickou praxi, by byl konsistoří jmenován členem hudební komise a byl by pověřen, aby navštívil postupně všechny varhaníky (ředitele kůru) v jednotlivých farnostech svého okresu, aby po-znal, jak se tam pěstuje církevní hudba a zpěv. S každým varhaníkem by jednal vždy přátelsky, podal by mu potřebné informace, sdělil by mu své zkušenosti, poradil by mu, co by mohl zlepšit, zkrátka, dal by mu vhodné rady a pokyny pro jeho obor, aby tam byly zpívány jen dobré skladby a aby byly přednášeny vždy co nejlépe. To by bylo každému varhaníku jistě velmi vítáno, a celé farnosti by to přispělo k povznesení chrámového zpěvu; každý rok by se něco zlepšilo. Pověřený člen hudební komise by si ke své návštěvě farnosti zvolil takovou dobu, kdy by mohl slyšet varhaníkovu hru, lidový zpěv, i zpěv chrámového sboru. Nejvhodnější by k tomu byla asi nedělní velká mše sv. nebo mše sv. o jiné větší slavnosti. Až sám ze zkušenosti pozná varhaníkovu hru i zpěv chrámového sboru, pak, po bohoslužbách zajde na kůr, představí se varhaníkovi (řediteli kůru) a prokáže se svým pověřením. Přesvědčí se, zda varhaník hrál sám, nehrál-li snad jeho zástupce. Pak požádá varhaníka, aby si mohl důkladně prohlédnout varhany. Věnuje jim zvláštní pozornost. Zjistí (je-li možné) jejich stáří, nahlédne do varhanní skříně u měchů i u píštal, aby viděl, jak je co znečištěno od prachu a pavučin. Zjistí, kdy varhany byly naposled čištěny a kdy laděny. Je-li třeba, doporučí, aby se varhaník postaral o jejich naladění, po případě i o vyčištění. Všimne si pozorně všeho: zda hrací stůl není znečištěný, zda pod pedály není bláto a špína atd. V čem nalezne nedostatky, tam doporučí nápravu. '(At se chrání nařizování, protože to by mnohé varhaníky jen popudilo.) Je-li hudební archiv na kůru, 'může jej také ihned podrobit revisi. Zjistí, v jakém je stavu a jaké jsou v něm skladby. Najde-li v něm skladby, které odporují církevnímu duchu, vysvětlí mu, aby je vyřadil. Místo nich mu pak doporučí hodnotné sklad-by význačných českých skladatelů, ovšem přiměřené tamějšímu chrámovému sboru. Pak může jít s varhaníkem bud' na faru nebo do jeho bytu, aby zjistil a zapsal vše ostatní, co se týká církevní hudby a zpěvu ve farnosti, jakož i osoby varhaníkovy. Stran lidového zpěvu zjistí, zda se používá jen zpěvníku úředně předepsaného v té diecési, či zda se zpívá též z některého jiného zpěvníku: Dále podle záznamů, které by měly být činěny v kalendáři u varhan, zjistí, zda varhaník nehraje stále dokola jen několik málo písní, a zda hraje písně podle příslušného liturgického období a'podle svátků. Není-li tam dosud zaveden 'kalendář k zapisování hraných písní, doporučí varhaníkovi, aby jej zavedl. Stran sborového zpěvu zjistí, zda jsou zachovávány předpisy Pia X. v Motu proprio. Shledá-li, že chrámový sbor při z p í v a n é mši sv. zpívá česky, upozorní ředitele kůru, že se to neshoduje s církevními předpisy a že jen při t i c h é mši sv. může sbor zpívat v lidovém jazyku. Kde však je už dlouholetý zvyk, že při zpívané mši sv. zpívá sbor česky, tam se při odstraňování tohoto zvyku musí postupovat velmi opatrně. Napřed zavést jen něco latinského (na př. chorální Credo III.), pak 55 | ||||
|