|
| ||||
| ||||
|
častěji a více, až si konečně posluchači zvyknou na celou latinskou mši sv. Při zavádění latinské mše sv. může velmi účinně přispět duchovní správce tím, že věřícím s kazatelny náležitě vysvětlí a odůvodní tuto změnu.
Když pověřený člen hudební komise zjistí celou situaci stran varhaníka, jeho hudebního vzdělání, jeho platu atd., stran chrámové hudby a zpěvu, stran varhan a jiných hudebních nástrojů, když si o tom všem učiní písemné záznamy, aby v příštím roce mohl srovnat, zda se něco zlepšilo, a když udělí varhaníkovi patřičné rady - pak nemůže opomenout navštívit duchovního správce a pohovořit s ním o těchže věcech. Při své návštěvě ve farnosti však musí být vždy laskavý a rozvážný. I když shledá, že je něco v nepořádku, nesmí se proto rozčilovat. V takovém případě jen vlídně poradí, jak by to bylo lépe. Zcela přátelsky sdělí varhaníkovi své zkušenosti, ne nějak povýšeně, nýbrž jako kolega kolegovi. Komisním jednáním nebo udělováním rozkazů by varhaníka spíše jen podráždil než napravil. Teprve až by příštího roku při své návštěvě zjistil, že se nic nezlepšilo, pak by tu věc přednesl konsistoři, která by dotyčnému varhaníku dala příslušnou důtku nebo nařízení. Je samozřejmé, že takový dohled se nedá uskutečnit bez finančních prostředků. Každému členu hudební komise, který bude prováděti tento dohled, bude třeba za-platit cestu a dát mu náhradu za čas, který tomu věnoval. Na cestné odhaduji průměrně asi 50 Kčs (předpokládám, že bude visitovat farnosti v nevelkém okruhu jednoho okresu) a na honorář odhaduji minimálně aspoň 50 Kčs za jeho práci. Tedy celkem asi 100 Kčs. Není-li jiných zdrojů úhrady, musela by tuto částku platit tomu odborníkovi každá farnost sama, ovšem nikoli přímo (aby nedocházelo k úplatkům), nýbrž prostřednictvím konsistoře. Takovou částku jistě každá farnost ráda obětuje pro povznesení chrámového zpěvu ve svém kostele. Farníci jistě rádi obětují na ten účel nějaký obnos při nařízené cecilské sbírce (v okruhu svátku sv. Cecilie), zvláště když jim duchovní správce vysvětlí, oč jde. Toto si zde dovoluji předložiti jako-návrh, jak by se asi mohl uskutečnit dohled nad prováděním církevní hudby ve všech chrámech každé diecése, jak nařizuje v »M-otu proprio« Pius X. Byio by žádoucno, aby všichni varhaníci a ředitelé kůru, duchovní správcové kostelů a všichni, kteří mají zájem o chrámovou hudbu, uvažovali o tomto návrhu, aby jej dopinili svými zkušenostmi, aby se takto konečně došlo k nejlepšímu řešení této věci, a tím k povznesení chrámové hudby. Nejde o to, zda se má takový dohled provádět (je už závazně nařízen nejvyšší církevní autoritou pro celou Církev), nýbrž o to, jak se má provádět co nejlépe. Dr Jan Vyskočil: K dějinám františkánského církevního zpěvu a hudby. (Část další.) Život a činnost františkánského řádu české provincie začíná vlastně sv. Janem Kapistránem, který na své misijní cestě do našich zemí mezi roky 1451—54 přivádi sem první Observanty, čili nynější řád františkánský, jak se lidově na rozdíl od starých Minoritů nazývají. Mezi prvními Observanty jest známý Gabriel de Verona, pozdější kardinál Bonaventura de Bavaria, Franciscus de Bohemia, Angelus de Styria, Paulus de Moravia, Michael de Prussia a jiní. Se jménem Jana Kapistrána jsou spojeny stanovy pro Observanty, které vypracoval Kapistrán v samotě na hoře Alverně, první to zvláštní konstituce observantské na rozdíl od obecných konstitucí, 56 | ||||
|