|
| ||||
| ||||
|
které platily ještě pro celý řád 'obou větví: minoritské (mírné) a observantské (přísné). V těchto konstitucích, které mají ostatně organisačně a právnicky své nedostatky,) nacházíme liturgické předpisy ohledně svátků mariánských. Svátek N a v š t í-v e n í P a n n y M a r i e byl již dávno jakýmsi propriem řádu františkánského„ podobně jako svátek N e p o s k v r n ě n é h o P o č e t í, a to již ve XIII. století. Z františkánského brevíře se pak dostává již od XIV. století ponenáhlu do celé Církve .2) Tento svátek v prvních konstitucích observantských dostává oktávu a svá-tek N a r o z e n í P a n n y M a r i e vyšší stupeň oslavy.
Ale jinak Observanti přicházejí s přísnou reformou zvláště řádové chudoby. Vše, co se přísné chudobě nějak příčí, bylo zakázáno, po případě odstraněno. Tak jsme to viděli již u Observantů v Plzni, kde kdysi Minorité od pradávna měli zpívanou mši svatou patrně se zvláštní celebritou na Bílou sobotu ráno při východu slunce. Když však klášter i kostel obsadili Observanti, byla zrušena a přenesena do kostela f arního.3 ) Na generální kapitole Observantů dne 13. června 1457 bylo zakázáno kupovati nebo i jinak obstarávati breviáře, bible a jiné knihy v úpravě za velké ceny, jež by přesahovaly přiměřenost řádového stavu, a provinciálním vikářům nařízeno zvláště přísně, aby netrpěli nadbytek knih některým bratřím 4) Nařízení sv. Jana Kapistrána byla směrodatná také pro první kapitulní usnesení v provincii české. Tak již na provinciální kapitule ve Vratislavi roku 1454, kterou řídil sám Kapistrán, byly ustanoveny zvláštní předpisy, jednotné pro všecky kláštery ohledně modliteb, zpívání evangelia, epištol a lekcí v chóru. Při tom se hned výslovně činí zmínka o zákazu lomeného zpěvu v kostele, zvláště při zpěvu Creda. Bylo to patrně namířena proti stávajícímu zvyku v tom ohledu u Minoritů, a to zvláště v našich zemích.") Jiný přísný předpis na zachovávání chudoby v liturgickém životě dává generální kapitula Observantů v Araceli v Římě z 19. května 1458. V něm se přímo zakazuje i přijímati a tím více objednávati paramenta brokátová ve zlatě, ve stříbře nebo s perlami, dále zakazují se stříbrné kříže, kadidelnice, loďky, lampy a stříbrné nádoby s výjimkou kalichů, jejichž váha zase nesmí přesahovat 15 uncí a cena 18 dukátů, s výjimkou jen bussol pro uchovávání nejsvětějšího Těla.) Dále má předpisy jak jest slaviti officium svátků Panny Marie: N a v š t í v e n í, P o č e t í, N a r o-n e n í se zvláštními lekcemi. Zavádí dále svátek a zvláštní officium s v. B e r n a r d i-n a s oktávou, jakožto vlastního zakladatele a organisátora řádové observance.') 1) Holzapfel: Handbuch der Gesch. des Franziskanerordens (1909), str. 121. 2) Holzapfel 1. c. 228; Lex. f. Th. u. Kirche (Buchberger) IV-906; Kellner Heortologie, str. 194; Flaminio Annibale de Latera: Manuale dei Frati 'Minori,'Roma 1776, str. 250; Chronologia historico-legalis I, Neapoli 1650, str. 111. 3) Strnad: Listář II, 158—9 č. 180; Nejedlý: Dějiny předhus. zpěvu, st 43, pozn. 7. 4) Chronologia hist. legalis I, str. 124. ") Archiv provinc. v Praze II.: Libellus albus,... capitula continens etc. č. 37 (VIII), str. 7 a 12. s) Chron. hist. legal. I, str. 124; bussola (buss~olina zdrobnělé) značí tolik, co lunulla, v níž se uchovává Nejsvětější pro monstranci. Srovn. Du Cange: Glassarium mediae et inf. latin. I, str. 792. Jedna unce = '/s dřív. abch. libry (V8 marky) = asi 30 gr.; jeden dukát = asi 29 groš im; 60 grošú = asi 140 krejcarúm = 2 zl., 20 kr. Podle toho neměl míti kalich váhu větší než 450 g a cenu ne větší 19 z1. 80 kr. 7) Odtud také slují Františkáni v Polsku, jehož kláštery tehda byly spojeny s českými i rakouskými v jednu řádovou provincii, Bernardini. Podobně tomu bylo i ve Vratislavi a také snad i v Olomouci. V obou městech byly ostatně kláštery jejich založeny od sv. Jana Kapistrána i s kostely, zasvěcenými sv. Bernardinovi, jehož úctu zvláště šířil sv. Jan Kapistrán. V Olomouci aspoň dosud je ulice Bernardinská, kdež jsou nyní v bývalém klášteře františkánském Dominikáni. 57 | ||||
|