|
| ||||
| ||||
|
haté studnice a prostředníkem jeho geniálních myšlenek. Jejich bohatství, rozmanitost, čistota, krása jsou projevem náboženské hlubokosti.
Zieber primus motettorum (P. I.). Vyšla u Doricusovvch v Římě r. 1569 a je věnována kardinálu Hippolytu d' Estemu z Ferrary. Obsahuje 5, 6 a 7hlasá motetta, z nichž tři: »Beatus Laurentius«, aViri Galilaei« a »O admirabile commercium« slouží theniaticky stejnojmenným mším. Liber II. motettorum (P. II.). Vydána r. 1572 v Benátkách u Scotta, věnována milánskému knížeti Vilému Gonzagovi. Obsahuje 5, 6 a 8hlasá motetta. V této sbírce se nalézají i motetta autorových synů. Liber III, motettorum (P. III.). Tištěna u Scotta v Benátkách r. 1575 a je věnována ferrarskému pánu Alfonsovi II. d' Este, bratru kardinála Hippolyta. Obsahuje 5, 6 a 8h1asá motetta. Sbírka vyniká stylistickou jednotou a kontrapunktická práce je zde nadobyčejně brilantní. Zhudebněny jsou zde liturgické texty. Motettorum 5 vocibus liber IV., ex canticis Salomonis (P. IV.). Vyšla po prvé r. 1584 v Římě u Alessandra Gardana; další roky vydání: 1584 (znovu), 1587, 1588, 1596, 1601, 1603, 1608, 1613 a 1650 (u různých nakladatelů); jsou věnována papeži Řehořovi XIII. Nejznámější a nejpopulárnější sbírka Palestrinových motett. Dodnes se pravidelně každoročně na Velký pátek provádí u sv. Petra. Dílo velmi procítěné, posvátné hlubokosti, protkané onou úžasnou vnitřní dramatičností, piné náboženského přesvědčení. Zajímavá předmluva k této sbírce nám řekne vice: »Exstant nimis multa poetarum carmina, nullo alio, nisi amorum a Christiana professione, et nomine alienorum argumento: ea vera ipsa carrnina hominum vere furore correptorum, ac juvemtutis corruptorum magna musicorum pars, artifieij, industriaeque suae materiam esse voruerunt, qui quantum ingenij laude floruerunt, tantum materiae vitio apud bonos, et graves viros offenderunt. Ex eo numero aliquando fuisse me et erubesco et doleo. Sed quando praeterita mutari non possumt nec reddi infecta, quae facta jam sunt, consilium mutavi. Itaque et antea elaboravi in lis, quae de laudibus Domini nostri Jesu Christi, Sanetissimaeque ejus Matris et Virginis Mariae carminibus seripta erant, et hoe tempore ea delegi, quae divinum Christi, sponsaeque ejus animae amorem continerent, Salomonis nimirum cantica. Usus sum genere aliquanto alacriore, quam in caeteris Ecelesiasticis cantibus uti soleo: Sic enim rem ipsam postulare intelligebam...« Pátá kniha motett (P. IV.). Vydána u Aless. Gardana 1584; sbírka je věnována synovci polského krále Stefana Andreovi Batorymu (chce tím navázat styk s mocným venkovským státem). Sbírka obsahuje 5hlasá motetta. Motetta festorum anni cum communi sanetorum 4 vocibus (P. V.). První vydání je z r. 1563; nenalezlo se dosud. Sbírka je věnována kardinálu Rudolfovi Piu Carpimu. (slavná církevní osobnost 16. století). Je to slavná sbírka, v níž stylisticky probleskuje ještě nizozemská vůně. ~tyřhlasá motetta užívají většinou chorálních themat. Neber II, motettorum 4 vocibus (P. V.) vyšla u Aug. Gardana v Benátkách v r. 1581. (Rok 1581 je podle Bainiho udání a zdá se, že není přesný; jsou důvody pro rok 1583 a 1585). Kniha je' věnována Jakubovi Buoncompagnimu. Obsahuje slavná motetta mariánská (Ave Regina, Alma Redemptoris, Salve Regina) i jiná (Super flumina Babylonis). Vynikají procítěním textu. . Byla nalezena ještě řada mote!tt v rukopise po různých italských archivech a vytvořila dva mohutné svazky P. VI. a P. VII. Další jsou v dodatkových knihách P. XXX. a P. XXXI.; existují i motetta pochybná a apokryfní. Vedle mší a motett nalézáme v Palestrinově díle ještě mnohé jiné skladby, nutně doplňující liturgické obřady; jsou to: hymny, of fertoria, lamentace, litanie, duchovní madrigaly, Magnificat, Stabat Mater a Miserere. Byla to jeho povinnost jako kapelníka skládat vše potřebné k církevním obřadům. Palestrina sáhl jistě rád i k těmto skladbám a vložil v ně - zvláště v hymny, Stabat a madrigaly - svou duši, něžnou a hluboce náboženskou. Il primo libro de madrigali a 5 voci (P. XXIX.). Vydáno u Aug. Gardana v Benátkách r. 1581 a je věnována Jakubu 'Buoncompagnimu. Kniha obsahuje madrigaly, kompované na italské duchovní texty. Jednotlivé skladby již v předmluvě označil autor jako Canzoni spirituali. Byly pro-vedeny ve slavném Oratoriu sv. Filipa Neriho; nepovstaly však v úzké souvislosti s nim, jak se Baini domnívá, nebot je -Oratoriu dodal jeho tehdejší hudební představitel G. Animuccia (t 1571); z toho i vidíme, že většina madrigalů je staršího data. 64 | ||||
|