|
| ||||
| ||||
|
nedošly. Dojdou-li dodatečně, budou stejně uveřejněny v »Cyrilu«. — 6. Z p r á v a, o v y d á n í Č. kancionálu Svatováclavského. Na žádost předsedy zprávu podal spolupracovník na kancionálu spisovatel Albert Vyskočil. Z jeho poutavé přednášky budiž uvedeno: »České kancionály, vydávané během posledních 30 až 40 let, vykazuji veliké textové i musikálnf rozmanitosti. Měli bychom to snad považovati za čilejší život duchovní, ale ovšem bez dalších důsledků praktických. Kteroukoliv světskou píseň lidovou dovedou jednotně zazpívati lidé, se-šedší se z různých krajů. To vsak nelze říci o písni duchovní. Viz příklad českého Te Deum. Aby se v této trapné věci učinila náprava, ustavila se zvláštní komise pro nový Český kancionál. Od původní myšlenky unifikace písní aspoň některých se záhy ustoupilo pro její ne-proveditelnost. A tak jsme zůstali jen u dur chovní písně české a šli jsme až k jejím kořenům. Její pozdější úpravy, zejména co se týče přízvuku, byly dány stranou, a duchovní píseň se objevila ve své původní kráse, tak, jak ji český lid dříve se zbožnou úctou zpíval, a na níž až do let šedesátých minulého století se neopovažoval ničeho měniti. Stůj zde pří-klad písně »Chtíc, aby spal« od Michny z Otradovic. Text Hornofův se vůbec neshoduje s textem původním, až na tři začáteční slova,. Neštastné opravy česky"ch duchovních písní začal prováděti na Moravě Fryčaj, podlehnuv nařizovany"m reformám josefinským, které odporovaly duchu české zbožnosti, a ve kterých byl skryt odpor k českému lidovému zpěvu. Naše stará lidová píseň duchovní je pendantem toho, co se děje na oltáři, pendantem meditujícím, kdežto zpěvník vídeňský se drží mechanicky jednotlivých částí mše svaté — živel to naši staré duchovní písni neznámý a nevlastní. Český kancianál Svatojanský sice pak provedl ně= které změny slov a obratových frází již neužívaných, ale ty byly řádně odůvodněny, a je možna je s dobrým svědomím schváliti, nebot neporušily původní stavby písně. — Podobných zásahů jako Fryčaj na Moravě, se odvážil v nové době kaneionál Harnof-Orlův, kde autor, drže se prostě pravidel o přízvuku podle Josefa Krále, změnil píseň tak, že jí už nepoznáme. Následky těchto reforem pak známe všichni, že není možno jednu píseň zazpívati důsledně tímže textem. A tomu má právě odpomoci Český kancic+ iál Svatováclavský. Doufáme, že se nám to do jisté míry podařilo. Tento kancionál však není naším dílem toho druhu posledním. Pokračujeme v práci a chceme dáti thesaurus pro celé uplynulé tisíciletí nejen písni katolické, ale české duchovní písni vůbec, této nejdražší kapitole našeho českého musikální-
ho tvoření.« — Předseda poděkoval p. řečníku za jeho krásná slova, která jsou mnohému novinkou a překvapením. Potvrzuje cenu a vážnost písní tak, jak jsou nyní v Českém kancionálu Svatováclavském, a přiznává, co sami prožívali, když ty staré texty studovali, že měli někdy pohnutím až slzy v očích; uvědomili si to, oo modernímu člověku je cizí, že totiž člověk tou písní se vlastně pokorně modlí. Jako příklad cituje celou píseň »Tvůrce mocný«. — 7. J e dnání -a volných návrzích, Došel jediný valný návrh, a to ,návrh Dr Čaly z Olomouce. Návrh žádá: 1. Změnu ve vedení časopisu »Cyril«; 2. pořádání exercicií pro varhaníky; 3. kursy pro venkovské varhaníky, doplňující je-jich hudební vzdělání; 4. instrukční přednášky o církevní hudbě pro duchovní správce a 5. po-vinný dozor nad prováděním chrámové hudby a zpěvu, jak je to nařízeno v Motu proprio Pia X. z r. 1903. — Všecky návrhy přijaty, až na 1, bod o změně ve vedení časopisu »Cyril«; navrhovatel nezná dobře všecky ty těz"kosti pražských poměrů, s kterými zde všichni zápasí. — Co se týče bodu 2., t. j. pořádání exercicií pro varhaníky, to má u nás v Praze do-sud překážky nepřekonatelné, ohledně místa, aopatření a peněz. Na Moravě jsou i v tom ohledu štastnější. Věc je ovšem velmi důležitá, a zavazuje nás ve svědomí. Předseda vzpomíná slavných exercičních sjezdů v době minulé. — K 3. bodu dodává předseda, že máme v plánu založiti varhanickou školu. Zatím se o to po-kouší prof, Venhoda. Domníváme se, že by se podniku dařilo spíše v druhy"ch dfecésích, f do-píšeme v té věci jednotlivým ordinariátům. — K 5. bodu dodává předseda to, co zde bylo již tolikrát: aby do dotazníku pro vikáře při visieacích byla přijata otázka o církevní hudbě, chrámovém zpěvu a varhanách. O. J. C. to znova připomene konsistoři, jakožto usnesení valné hromady O. J. C. Dr Čala se ještě přimlouvá za to, aby ten dohled vykonával odborník, — Dr Syehra pině souhlasí s návrhy Dr Čaly a zároveň bere v ochranu časopis »Cyril«, jakožto jediný orgán, pojednávající o české církevní hudbě a o jejích skladatelích, a doporučuje jej další a širší pozornosti čtenářstva,. Prost Dr Čalu, aby svoje návrhy podal znovu ve formě delšího článku v »Cyrilu«. — S. Zakončení v a 1 n é h r o m a d y. Předseda všem účastníkům poděkoval a jednání skončil. — Valné hromadě byli přítomni zástupci a zástupkyně Cyrilských Jednot: A. C. J. v Olomouci, D. C. J. u sv. Ignáce, F. J. C. u sv. Ludmily, u Panny Marie Sněžné a na Strahově — všecky v Praze. Celkem bylo 25 účastníků. — Zapsala Marie Liškcvá. 71 | ||||
|