|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Časopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Československé republice ROČNIK LXX11 1947 ČISLO 7-10 Dr Cyril) Sychra: O naší církevní hudbě. Zájem při mé přednášce na toto thema, projevený v Třebotově 1. července t. r. na schůzi kulturních pracovníků z celých Čech, byl mi důvodem, že jsem vyhověl přání našeho pana redaktora, abych přednášku vydal tiskem v tomto listě, jehož čtenářstvo mohlo by vzhledem k poslání „Cyrila” věnovat přednášce bezprostřední pozornost. Co jsem napsal, není věrným odrazem přednášky - vžitá improvisační forma mých přednášek toho nedovolila; prvá část přednášky je podána jenom v heslech (jež byla v přednášce podrobně rozvedena) ; z těchto hesel byla ještě vypuštěna ona úvodová část, která se týkala vztahu církevní hudby k hudbě světské, zejména u B. Smetany, A. Dvořáka, Zd. Fibicha, J. B. Foerstra a j. -čtenářům mých článků jsou aspoň některé podrobnosti v tomto případě známy. Druhá část přednášky byla značně rozšířena.)) I. V církevním ovzduší vyvíjí se u nás nejprve prosté lidové vzývání ,Krleš", které je sloučením slov ,Kyrie eleison". Pak vzniká prvá česká duchovní píseň ,Hospodine, pomiluj ny", píseň, která se stala (její vznik klade Dr Orel do XI. století) písní státní a národní, zpívala se při slavnostních příležitostech, při korunovaci, v bitvách, při různých oslavách státních i církevních - později přestalo jí býti užíváno - dodnes se uchovala při bohoslužbách v chrámech. Za ní následuje píseň „Svatý Václave!” (podle Dr Orla z XII. století), jež znárodněla a je dosud zpívána v kostelích nejen o svátku sv. Václava, nýbrž i jindy. Píseň má společný vznik s polskou duchovní písní ,Bogurodzica" v antifoně ,Media in vita", jejímž autorem snad byl mnich Notker Balbulus. Následuje duchovní píseň „Jezu Kriste, štědrý kněže!” podle ,Veni sancte Spiritus", ze XIV. století. Z pohusitské doby zachovávají se nám rorátní zpěvy, jejichž původ je gregoriánský zpěv, do kterého však proniká lidová píseň. Ze XIV. století pocházejí dodnes zpívané písně duchovní „Nastal nám den veselý”, „Narodil se Kristus Pán” a m. j. Sem zapadají také duchovní, zejména velikonoční dramata, velikonoční slavnosti (provozovány zejména v kostele sv. Jiří v Praze) byly zpívány při liturgii; velikonoční hry měly již světštější ráz; plankty Panny Marie jsou z těchto velikonočních dramat nejvzácnějšími. Husitská doba znamená zlidovění církevního zpěvu - táborská píseň je zvláštního truchlivého tónu (příklad: „Povstaň, velké město pražské” - vyzvání k boji proti císaři Sigmundovi). Církevní píseň táborská zasahovala i do národního života - válečná píseň „Kdož jste Boží bojovníci” je vysloveně církevního tónu. Z písní umělých proniká „Otče náš, milý Pane” K 1 i m e n t a B o s á k a. Pak slavná doba písně č e s-k o b r a t r s k é (1520-1620). J a n a B l a h o s l a v a ,Šamotulský kancionál" (1561) dostihl nejvyššího bodu. Bratři Kliment, Jan Sylvanus - nakonec i Jan Amos Komenský - bratrská píseň zasahovala svým vývojem i Polsko. Utrakvistické kancionály literátských bratrstev uplatňovaly se také význačně. Pěstována byla i forma žalmová - zaskvívá se tu jméno bratra J i ř í h o S t r e j c e. Doba českobratrské 1) Prvá část této práce byla vypracována na podkladě z dějin hudby prof. K. Steckra, Dr Z. Nejedlého, prof. G. Černušáka, Dr Brasnbergra a monografií zejména Dr J. Racka »Duch českého hudebního baroku«. Druhé části sloužily za podklad kritiky a stati prof. Steckra, univ. prof. Dr Orla a m. j., a hlavně mbnagrafie a kritiky moje. 77 | ||||
|