|
| ||||
| ||||
|
-kde pak zůstala odpovědnost? Kde zůstala zachována stará česká tradice hudební, jíž se stále oháníme? Někomu to postačí, ale ne každému. Kdo si chce zazpívat lidovou píseň, jde na tichou mši sv., doprovázenou lidovým zpěvem. Kdo však jde na slavnou mši svatou, zpívanou, žádá býti účasten slavné liturgie. Obvyklá výmluva : „U nás nemáme zpěváků.” Možná, že jest to pravda! Ale prosím, zřiďte farní Jed-notu Cyrilskou, naučte zpěváky potřebným zpěvům; dá to sice trochu práce, ale při-nese to zase radost a výsledek na kůru !
O tom všem uvažovala nesčíslněkráte Obecná Jednota Cyrilská. Píše o tom v časopise „Cyril”, mluví o tom před zástupci Cyrilských Jednot při valných hromadách, sjezdech a podobně. Leč to je málo! Je třeba choditi od farnosti k farnosti, burcovat svědomí, ukázati, že to jde i s malými prostředky. Jest třeba o tom hovořiti na každé vikariátní poradě. Proč se liturgickému zpěvu věnuje na př. menší pozornost nežli liturgickým rouchům? Proto se předsednictvo Obecné Jednoty Cyrilské rozhodlo vy-pracovati řadu návrhů a žádostí, týkajících se hudby církevní a s ní spojených otázek, které třeba urychleně řešiti, sestavilo je v memorandum, které předkládá k laskavému uvážení letošním biskupským poradám. Víme, že jest řešiti mnoho záležitostí velmi naléhavých. Nelze však odkládati ani tyto otázky, shrnuté v memorandu. Kéž snaha předsednictva WC dojde pochopení; jest třeba, aby autorita církevní vrchnosti podpořila snahy OJC, a máme pak záruku, že rozkvět církevní hudby v Čechách a na Moravě bude uspíšen a hnutí cyrilské spiní úkol na ně vznesený. Memorandum bylo zasláno všem nejd. pp. ordinářům Čech a Moravy, aby je mohli prostudovati a seznámiti se před biskupskými konferencemi s jeho obsahem: 1. Cyrilské hnutí v Čechách a na Moravě. Přes sedmdesát let pečuje v Čechách a na Moravě o posvátnou hudbu a zpěv Obecná Jednota Cyrilská v Praze, která má v diecésích své odbočky - jako organisační střediska, v jednotlivých farnostech pak pečují farní Jednoty Cyrilské o liturgický zpěv i o zpěv lidový. Aby tyto povinnosti na sebe vzaté m'.ohlo cyrilské hnutí piniti, potřebuje pině podpory, a to podpory autority církevní. Motu proprio Pia X. v VII. kapitole, oddílu 24 zřejmě přikazuje, aby přísně bylo vykonáno vše, co (v předchozích kapitolách) stanoveno, aby nejd. pp. biskupové - pokud tak již neučinili -zřídili ve svých diecésích zvláštní komisi z osob pro věci posvátné hudby vpravdě kompetentních, kterýmž způsobem, jejž uznají nejvhodnějším, budiž svěřen úkol bdíti nad hudbou v jejich chrámech. V arcidiecési pražské a v arcidiecési olomoucké byly touto funkcí - ordinariátní poradní komisí - pověřeny diecésní Jednoty Cyrilské. Je třeba, aby tak bylo i v ostatních českých i moravských diecésích, aby přání papežů Pia X. a Pia XI. mohlo býti pině vyhověno a aby v péči o církevní hudbu v každé diecési bylo náležitě dbáno stávajících církevních předpisů. Obecná Jednota Cyrilská v Praze - jakožto ústředí všech Cyrilských Jednot v Čechách a na Moravě - předkládá všem nejd. pp. biskupům uctivou, ale naléhavou žádost, aby ve svých diecésích přikázali (kde dosud neexistuje neb nevyvíjí činnost) zříditi diecésní Jednotu Cyrilskou a tuto pověřiti dozorem a funkcí poradního sboru nejd. Ordinariátu, kterýžto poradní sbor by ve smyslu Motu propria Pia X. a Konstituce Pia XI. pečoval o vše, co se církevní hudby a zpěvu týče. Tyto poradní sbory - diecésní Jednoty Cyrilské - necht jsou pině podpořeny církevní autoritou, jejich poradní hlas budiž brán vždy v úvahu a návrhy, které k prospěchu církevní hudby budou nejd. Ordinariátům předkládati, necht jsou - jako porady odborníků - resuektovány. II.. Časopis pro církevní hudbu a liturgii „Cyril”. Obecná Jednota Cyrilská v Praze vydává po 71 rok odborný časopis „Cyril”, jehož obsah jest věnován studiu církevní hudby, chorálu, liturgie a české lidové duchovní písně. Jeho obsah slouží nejen ředitelům kůru a varhaníkům, ale ve velké míře i badatelům o české písni duchovní. Sedmdesát ročníků přineslo takový obsah ojedinělých studií, o něž se opírají naši nejpřednější vědátoři a hudební umělci. Náklad na 85 | ||||
|