|
| ||||
| ||||
|
i ve všech ostatních diecésích v Čechách i na Moravě. Tím se docílí, že vkus a názor na lidovou duchovní píseň bude usměrněn a širokým lidovým vrstvám umožní se tak poznati pravou krásu staré české posvátné písně.
VII. Péče o hudební archivy na farách a v klášteřích. Bylo zjištěno, že v minulých desetiletích byly na některých farách zničeny hudební rukopisy, některé snad velkých hodnot kulturních. Do tisků byla balena zelenina, jiných použito za podpal a podobně. Jest proto nutno zachovati ještě, co se zachovati dá ! Obecná Jednota Cyrilská proto doporučuje nejd. pp. biskupům, aby v ordinariátních listech upozornili na nutnost zabezpečení hudebních archivů na farách, kůrech a v klášteřích a aby, tato věc byla předmětem dotazů při visitacích a vikariátních konferencích. Kromě toho doporučuje OJC, aby při těchto visitacích a konferencích byl učiněn dotaz, v jakém stavu jest farní nebo kůrový archiv, jaké hudebniny ob-sahuje, zda jest pořízen přesný seznam hudebnin, jež jsou majetkem kostela nebo farního úřadu. Odborník nechat se pak vyjádří, zda archiv jest hodnotný, zda díla v něm obsažená jsou liturgicky nezávadná (úpiné liturgické texty mší a pod.), jakých zpěvníků se ve farnosti používá, zda tyto jsou církevně schváleny. Zvláštní pozornost budiž věnována lístkovému vydání písní. Tento druh jest většinou vyráběn bez církevního schválení a dozoru, hoví často jen nevkusu a zálibě lidu, nebo duchovního správce. Mnohé písně takto vydávané jsou nejen umělecky bezcenné, ale často dog-maticky závadné; bývají to zpravidla překlady jinojazyčných písní, zavlečené z poutí a pod. VIII. Lidová píseň duchovní a zpěvníky. Mnohá léta se píše, mluví a pracuje pro zlepšení lidového zpěvu při bohoslužbě. Jde o písně při tiché mši svaté. Byly různé snahy, dobrá vůle, ale neznalost discipliny zhatí každou snahu! Svatojanský kancionál byl nahrazen Českým kancionálem. Leč vydávání různých zpěvníků bylo neúspěchem tohoto posledního díla. Bylo v tom i něco jiného : cit lidu a cit umělců ! Staré, melodicky i literárně hodnotné písně byly přizpůsobeny moderním názorům na požadavky české řeči, která jest však živá, pro-měnlivá. Po čtvrt století se nahromadilo tolik důvodů proti tomuto zpěvníku, že se již kolik let uvažovalo vrátiti staré české písně jejich pravé podobě, očistiti je od nánosu desetiletí i staletí jak po stránce hudební, tak i textové. Tak jako staré obrazy pod rukou znalce-umělce bývají oproštěny nánosů barev neodborných opravovatelů a obnovovatelů, tak i staré duchovní písně musely prodělati týž proces : podrobiti se této očistné práci, aby se zaskvěly ve své původnosti a kráse. Proto české písně byly vzaty podle nejstarších dostupných pramenů a zbaveny pozdějších různých příkras nebo libovolných změn. Podobně i moravské písně byly pojaty podle původního znění moravského. Tak vznikl nový „Český kancionál svatováclavský”. Tento zpěvník byl schválen všemi nejd. Ordinariáty českými. Leč přesto bylo znovu přikročeno Chrámovým družstvem v Pelhřimově k vydání Orlova Českého kancionálu bez not. Kritiku tohoto počinu pronesou jistě kruhy nejpovolanější! V komisi, která pracovala a dále pracuje na „Českém kancionáhi svatováclavském”, jsou jména, která pině zaručují důvodnost prací komise. Jsou to znalci literární, universitní profesoři, hudební odborníci. Jest to práce kolektiva, které propracovává každý detail jednotlivé písně, bádá ve starých pramenech, opravuje dosavadní názory a zaviněné chyby. Že toto vydání, které bylo narychlo upraveno a vydáno pro potřeby pohraničí a škol, obsahuje málo písní, není důvodem, aby proti tomuto zpěvníku bylo brojeno! Dnešní pracovní poměry a vysoké ceny tisku znesnadňují okamžité vydání úpiného zpěvníku, neboť by byl širším kruhům cenou nedostupný. K vydání zpěvníku bez not nikdy ne-přistoupíme, jelikož tím by nebylo docíleno jednoty lidového zpěvu. Aby nedošlo k tříštění jednoty lidového zpěvu, byl tento zpěvník vydán nejd. arcibiskup. Ordinariátem pražským a byl schválen i ministerstvem školství a osvěty jako pomůcka vy-učovací pro státní školy. Obecná Jednota Cyrilská dovoluje si proto předložiti nejd. pp. biskupům k laskavému uvážení : zda po uvedení těchto příčin a nástinu vědeckého a uměleckého opod- 88 | ||||
|