|
| ||||
| ||||
|
XII. Vikariátní konference a dohled na církevní hudbu.
Jak uvedeno již v odst. VII., doporučuje Obecná Jednota Cyrilská při vikariátních konferencích, aby byla vzata vždy v úvahu také otázka církevní hudby na farní osadě. Tak jako při biskup. visitacích jsou kladeny otázky: v jakém stavu jsou paramenta, svatostánek, bohoslužebné nádoby a j., budiž rovněž vyšetřeno, v jakém stavu jsou varhany, hudební archiv, jak je postaráno o chrámový zpěv liturgický, zda se na kůru zpívá chorál, z jakých chorálních knih, jak jest pěstován lidový zpěv, ze kterého zpěvníku se zpívá při bohoslužbě, jakých lístkových písní se v kostele po-užívá, zda tyto jsou církevně schváleny, jaké nástroje jsou majetkem kostela, jak je postaráno o jejich uložení, zda tyto, jakož i hudební archiv kostela, jsou zajištěny proti ohni a krádeži a zda jsou také proti těmto škodám pojištěny. Olomoucká arcidiecésní Jednota Cyrilská podala na poslední valné hromadě WC návrh na zřízení vikariátních inspektorů církevní hudby, kteří by měli povinnost do-hlédati ve vikariátě, zda církevní předpisy liturgické a hudební jsou dodržovány. Obecná Jednota Cyrilská dovoluje si tento návrh předložiti nejd. pp. Ordinářům, pokládají-li jej vhodným, aby laskavě rozhodli, má-li a jakým způsobem býti uskutečněn. Dr BohumírŠtědroň: Janáček - upravovatel Lisztovy mše. Janáčkovo učitelské povolání na učitelském ústavě a gymnasiu (s přestávkami ad 1872 do 1903 na učitelském ústavě) a jeho sbormistrovská práce v Besedě brněnské (od 1876 s přestávkami do 1888) vyvolaly potřebu několika úprav skladeb jiných autorů. Janáček nenalézal v české i cizí hudební literatuře dostatek vhodných, instruktivních smíšených sborů. Z církevní tvorby hledal mši pro smíšený sbor bez průvodu orchestru, ve světské tvorbě hledal půvabné a přístupné smíšené sborky. V nedostatku vhodné literatury pomohl si sám úpravami cizích skladeb. Dosud jsou známé dvě Janáčkovy úpravy skladeb jiných mistrů pro smíšený sbor : D v o ř á k o-v ý c h „Moravských dvojzpěvů” s klavírem a L i s z t o v y varhanní mše. Janáček upravil ze třinácti pouze šest Dvořákových dvojzpěvů, a to někdy kolem roku 1880, v době, kdy nadšeně ctil a šířil dílo Dvořákovo v Besedě brněnské. 1) Vedle Dvořáka patřil k jeho nejmilejším tvůrcům František Liszt. O Janáčkově oblibě církevních skladeb Lisztových píše již jeho žák J a n K u n c v „Hudební Revui”, i mistrův žák a spolupracovník O s v a 1 d C h 1 u b n a.2) Rovněž některé dosud neznámé písemné prameny dokládají Janáčkovo zvláštní pochopení pro Lisztovy církevní skladby. Na páté hudební akademii slovanského učitelského ústavu v Brně dne S. prosince roku 1880 - provedl B e n e d i c t u s pro housle, varhany a klavír z Lisztovy korunovační mše. 3) Na gymnasiu cvičil 29. března 1901 ve druhém oddělení zpěvu Lisztovo A v e M a r i a4) a od 23. června 1902 cvičil ve třetím oddělení zpěvu na témž ústavě Lisz- i) O této Janáčkově úpravě Dvořákových »Moravských dvajzpěvú« jsem se zmínil ve svém článku: Dvořák a Janáček (Divadelní list Zemského divadla v Brně, XIV, roč., č. 16, 29. března 1939). Srov. též Vlad. Helfert, L. Janáček (Brno 1939), str. 353 a Jan Racek, Ant. Dvořák a Morava (Praha 1941), str. 20. K provedení prvních tří Moravských dvojzpěvfl (»Slavfkovský políčko«, »Letěl holúbek« a »Dyby byla kosa«) došlo na koncertě Besedy brněnské 16. března 1880 za řízení Berthalda Žaluda (viz Karel Sázavský, Dějiny F`ilharm. spolku Beseda brněnská, Brno 1900, str. 139).'Další upravené Moravské dvojzpěvy byly po prvé provedeny na zábavě téhož spolku S. listopadu 1884 za řízení J. Havlíčka (»Šípek«, »Zelenaj se« a »V dobrým jsme se sešli«). 2) Srov. Kuncovy základnf články o Janáčkovi v Hudební revui 1911, IV. roč. a příspěvek Osvalda Chlubny: Vzpomínky na L. Janáčka, otištěné v Divadelním listě Zemského divadla v Brně, VII. rač., 1931-32. 3) Viz První zpráva čes. učitel. ústavu v Brně za dobu od 1871-97, str. 58. - Protože Lisztova »Uherská korunovační mše« z r. 1866-67 byla psána pro sóla, smíšený sbor a velký orchestr s varhanami, dlužno se domnívat, že Janáček provedl Benedictus z této mše ve vlastní úpravě. Tím by vzrostl počet známých Janáčkových úprav na třf. d) Nelze bezpečně určit, které »Ave Maria« Janáček cvičil. Peter Raabe uvádí ve svém díle Lfszts Schaffen (1931), na str. 324 a 325, 354 a 355, v seznamu Lisztových skladeb několik »Ave Marta« pod číslem 496, 497, 639 a 640. 90 | ||||
|