|
| ||||
| ||||
|
Zakladatel dožil se požehnaného věku 77 let, zemřel 4. prosince 1919; nástupcem stal se jeho syn V 1 a d i m í r, který jest šéfem závodu dodnes, dosáhnuv již 69 let. Prokuristou závodu jest vnuk zakladatele firmy, hudební skladatel J a n H a n u š.
Veliké zásluhy získala si fa Fr. A. Urbánek o českou hudební kulturu vydáváním významných skladeb našich nejpřednějších skladatelů. Nás však zajímá postoj zakladatele firmy k české hudbě d u c h o v n í. To bylo pole nejopuštěnější. Nejstarší autoři našli sice stánek u nakladatele Johann Hoffmann's Wwe (Josef Fórster, Robert Fiihrer, E. W. Horák, S. A. Kolešovský, Josef Krejčí, Fr. Labler, František Škroup, W. J. Tomášek, J. N. Vitásek, J. L. Zvonař a j.), ale to bylo nakladatelství německé; také jména autorů na skladbách uvedená jsou psána německým pravopisem. Fr. A. Urbánek věnoval velkou pozornost hudebním skladbám českých autorů, umožnil jim jejich rozšíření, a dodnes všechna církevně-hudební díla jím vydaná jsou hledána našimi sbory a řediteli kůru. A tak tu jde před námi řada skladatelů, kteří zanechali svému národu díla, která budou žíti řadu let, kdy již jejich těla dávno spočinou v české zemi : Karel Bendl, Vilém Blodek, Josef Cainer, Adolf Cmíral, Zdeněk Fibich, Josef Foerster, Josef B. Foerster, Fr. Gregora, Krištof Harant z Polžic, Jan L. Horák, Ladislav Horák, C. M. Hrabovský, František Hruška, Jan Jandera, Jindřich Jindřich, Boh. Kašpar, Fr. J. Khodl, Karel Knittl, Pavel Křížkovský, Norbert Kubát, Jan Malát, František Musil, Josef Nešvera, V. J. Novotný, Jan PaEha, .Josef Paukner, František Picka, Rudolf Piskáček, J. A. Seeling, Bedřich Sequens, Fr. Z. Skuherský, Ferdinand Sládek, Karel Stecker, J. C. Sychra, Eduard Tregler, Josef Winter, Alois Lad. Vymetal, Jan Ev. Zelinka a j. Jsou to především m š e Josefa Foerstera, Fr. Hrušky, N. Kubáta, J. Nešvery, Fr. Picky, Fr. Z. Skuherského, K. Steckera, Ed. Treglera, Josefa Wintra a J. E. Ze-linky; m o t e t t a J. B. Foerstera, Fr. J. Khodla, Fr. Picky, zejména pak sbírky Fr. Z. Skuherského a K. Steckera, které nemají sobě rovných. Z velkých děl zaujímá vydání klavírního výtahu Musilova „S t a b a t M a t e r” pro soli, smíšený sbor a orchestr. Řada drobných liturgických skladeb - jako Pange lingua, Veni sancte Spiritus, Ave Maria, Nešverovy „Pašije”, latinské i české vložky pro sólový hlas i sborové - to vše pro potřeby českých kostelů vydáno zásluhou domu Urbánkova. Jsou tu také pěkné koledy, české vánoční písně, z nichž nejznámější a nejzpívanější jsou koledy Steckerovy, Malátovy, Cmíralovy, Horákovy, Hrabovského, Křížkovského, Seelingova, Sládkovy a Zelinkovy. Kdo ví, s jakými těžkostmi a finančními obětmi pracuje nakladatel církevní hudby, ocení zásluhy Fr. A. Urbánka o českou církevní a duchovní hudbu. Finanční náklad jest značný, výtisky nelze vydati ve značném počtu, protože jest málo sborů, které se mohou odvážiti na díla umělecká, náročná. Naproti tomu nelze hověti nevkusu a vydávati skladby „líbivé”, které sice by šly snad na odbyt, ale jejich vydávání bylo by proti vkusu a proti předpisům, církevní hudby se týkajícím. Tento druh nakladatelství jest nejméně rentabilní a kdo tento druh hudby vydává, musí tak činiti z idealismu a bez nároku na velký obrat a rychlý zisk ! Toho se nebál Fr. A. Urbánek, když se odhodlal vydati takovou Foersterovu „Missa, Jubilaei solemnis” nebo Karla Steckera „Missa solemnis”. Tuto vydal ještě ve starých klíčích. Škoda, že v dnešní době není možno pro velký finanční náklad vydati tuto mši v běžné dnes úpravě, aby ji mohly zpívati naše chrámové sbory. Není dnes zpěváků, kteří by do-vedli zazpívati v sopránovém, altovém a tenorovém klíči, tak zůstává toto .klasické dílo naší církevně-hudební literatury nevyužito, ač by mělo zníti na každém kůru na místě mnohdy méněcenných skladeb'. Neméně krásná a klasická jsou motetta K a r 1 a, S t e c k e r a a F r. Z. S k u-h e r s k é h o. Jsou jediná v české literatuře. Jiných nemáme. V o j t ě c h Ř í h o v-s k ý má sice motetta téměř na celý církevní rok a velké církevní svátky, ale, bohu-žel, pouze v rukopise. Tato díla Steckerova a Skuherského neměla by chyběti na žádném kůru alespoň větších farních chrámů, kde se zpívá liturgicky. Vyžadují, pravda, zvláště Steckerova motetta, vyspělejších sborů, ale při dobré vůli a troše svědomité práce možno i tato dobře nacvičiti. Obecná Jednota Cyrilská projevuje majiteli jubilující firmy svůj dík za vykonanou práci na poli církevní hudby a za všechny oběti, jež zesnulý zakladatel i nynější 100 | ||||
|