|
| ||||
| ||||
|
majitel firmy této ušlechtilé myšlence přinesl, děkuje za to, že bylo umožněno v těžkých začátcích mladým, význačným českým církevně-hudebním skladatelům, aby jejich díla byla zpřístupněna veřejnosti, že nezůstala zapadlá v zásuvkách psacích stolů, nebo musejních archivech. Fr. Urbánek se postaral, že tato díla, po většině umělecky hodnotná, zazněla v našich kostelích a dodnes piní jejich posvátné prostory! Kéž by uklidněné hospodářské poměry dovolily, a hlavně ministerstvo informací, aby díla, která jsou dnes bud' zcela neb i částečně rozebrána, mohla býti znovu vy-dána nebo dopiněna, aby kultura hudební v českých chrámech opět se pozvedla, zvláště nyní, kdy se množí farní Jednoty Cyrilské a nemají v současné době potřebného hudebního materiáltl !
Nynějšírnu majiteli hudebního Urbánkova závodu, panu Vladimíru Urbánkovi, blahopřejeme k význačnému jubileu firmy a přejeme mu i všem jeho spolupracovníkům pevného zdraví a hojnosti Božího požehnání k další záslužné práci do dalšího čtvrtstoletí! Dr Ant. +Čala O. P.: Varhany. K lepšímu pochopení nynějších církevních předpisů o varhanní hře při liturgických úkonech napřed podáme. krátký p ř e h l e d d ě j i ni) varhan. Krátké dějiny varhan. Jakýmsi předchůdcem varhan je t. zv. P á n o v a p í š ť a 1 a, vytvořená spojením několika píštal různé délky. Je známa a oblíbena u Asiatů už 2000 let před Kr. Staří Řekové a Římané měli v o d n í v a r h a n y (organum hydraulicum). Vynalezl je mechanik Ktesibius kolem r.180 př. Kr. pravděpodobně jako zlepšení pneumatických varhan. Voda v nich měla řídit vháněný vzduch, aby jeho proud byl stejno-měrný. U Římanů byly vodní varhany velmi oblíbené. Byly ovšem věcí přepychovou. Nero měl několikeré vodní varhany. T e r t u 1 i á n je popisuje ve své knize „De anima” (c. 14), ale jmenuje Archimeda (t 212 př. Kr.) jako jejich vynálezce. Divadla a cirky mívaly své velké varhany. Vladaři byzantští později převzali varhany od Římanů. V palácích, v amfitheatrech i v chrámu Svaté Moudrosti v Cařihradě byly postaveny varhany a při příchodu neb odchodu krále nebo patriarchy se na ně vždycky hrálo. Podle vzoru hlavního chrámu cařihradského byly zavedeny varhany v mnohých kostelích na Východě. V Syrii a Mezopotamii byly varhany přijaty i ke křesťanským bohoslužbám. Známý spisovatel B a r H e b r a e u s praví, že v jeho době (ve 13. stol.) „všechny chrámy na východě a jihovýchodě těchto zemí přijaly varhany. To je potvrzeno také zprávami jiných autorů, musulmanských, tureckých a perských.2 ) Na Západě barbaři při svých vpádech zničili domy zámožných Řeků a Římanů i divadla, a v nich i varhany. Nikdo je pak neuměl postavit. Když cařihradský císař Konstantin Kopronymos kolem r. 757 poslal Pipinu Krátkému varhany jako dar, byla na Západě zase obrácena pozornost k tomuto nástroji. Podle tohoto vzoru dal pak císař Karel Veliký v polovině 9. stol. postavit varhany pro katedrální chrám v C á c h á c h. To jsou první varhany, jež byly na Západě postaveny v chrámě. Až 1) Literatura: A. L e s k á: V. Némec: Pražské varhany. Praha 1944. - F. Z. Skuherský: Var-hany, jejich zařízení a zachování. Praha 1884. . M. L. Sychra: K dějinám varhan a varhanní hry v Cechách. Praha 1912. - N. Vanék: Ponaučení krátké o varhanách. Praha 1834. _ B. N ě m e e k á: J. Biehle: Das Heiligkeitsgesetz, ein Maasstab fibr den Klangwert der Orgel. Leipzig 1935. - W. Ellerhorst: Handbuch der Orgelkunde. Einsiedeln 1935. - C. Elis: Neuere Orgeldispositionen. Kassel 1932, 2 svazky. - Fellerer: Orgel und Orgelmusik. Augsburg 1929. . G. Frotscher: Geschichte des Orgelspiels und der Orgelkomposition. Berlin 1934. _ H. Klotz: Die Orgelkunst der Gotik, der Renaissance und des Barock. Berlin 1934. - P. Lertes: Elektrische Musik. 1933. - Mahrenholz: Die Orgelregister, ihre Geschichte und ihr Bau. Kassel 1930. - G. Ritschel: Die Aufgabe der Orgel im Gottesdienste bis m das 18. Jahrhundert. 1893. - Rupp: Die Entwicklungsgeschichte der Orgelkunst. Einsiedeln 1929. - P. Smets: Neuzeitli,cher Orgelbau. 1933. 2) Sr. Gastoué: L 2gbise et la musique. Paris 1936, str. 106. 101 | ||||
|