|
| ||||
| ||||
|
Straka Ad., ředitel kúru, Kvasice; Šerý K., prof., Holešov; Šimíček Fr., ředitel kúru, Nový Jičín; Tkadlčík Al., ředitel kúru, Lipník n. B.; P. Vaněk Vlad., prof., Kroměříž; Vetešník Jos., ředitel kúru, Vel. Prosenice; Volný Boh., ředitel kúru, Hulín; Žalud Stan.,reditel kúru, Přerov; P. Žuja Jar., farář, Pohořelice. — S. V o 1 n é návrhy: Navrženo, aby dosavadní předseda ACJ P. E m i 1 i á n S o u k u p 'O. P. byl zvolen čestným členem ACJ za svou dlouholetoú záslužnou činnost v ACJ. Přijato a schváleno, — b) P. Odrážka navrhuje: 1. aby se ACJ postarala, aby naklad. »Velehrad« vydalo co nejdříve takové množství kancionálu »Boží cesta«, které by stačilo ukojit ,poptávku; 2. aby ACJ pořídila a vydala seznam vzorných sborových mešních skladeb s označením jejich obtížnosti; 3. aby pro kněze v duchovní správě ACJ uspořádala v olomouckém semináři kurs gregor, chorálu, aspoň jednu hodinu týdně. — c) p. F. Krejčíř z Hodo.lan navrhuje, aby jednotlivé FCJ více mezi sebou spolupracovaly, pořádaly společné sjezdy a pod. — d) P. Brhel z Drahotuš na-vrhuje přítomnému redaktoru »Cyrila«, aby časopis »Cyril« obsahoval více článkú praktické-ho zaměřeni, — e) FCJ v Jevíčku navrhuje, aby se vydaly rukopisné skladby Nešverovy a Petzoldovy. Red. Pivoňka k tomu sděluje, že soupis jejich nejhodnotnějších skladeb byl už před několika lety podán Lidovým závodúm v Olomouci, které je chtějí vydat. — f) Fr. Hyacint Měrka navrhuje, aby byl v Olomouci vy-tvořen při FCJ pěvecký odbor akademikú »Moravana«. Uvedené návrhy byly přijaty. O jejich provedení se bude jednat v nejbližší výbarové schúzi ACJ. — 9. Tím byla valná hromada ACJ v Olomouci skončena v 17 hodin. — Zapsal: P. dr. Antonín Čala O. P., jednatel ACJ, Olomouc, Slovenská 14. V Olomouci 15. listopadu 1947
Exercecie pro varhaníky na Sv. Kopečku.- A rcidiecésní Cyrilská Jednota v Olomouci uspořádala ve dnech 6. až 10. října t. r. v »Norbertinu« na Sv. Kopečku exercicie a liturgický kurs pro varhaníky. Přihlásilo se na 30 účastníkú ze čtyř diecésí: olomoucké, pražské, brněnské a českobudějovické. Přijelo jich však jen 23, ježto ostatní v poslední chvíli byli zaneprázdněni. Doba byla volena velmi vhodně, nebot v říjnu má varhaník poměrně nejvíce možností vzdálit se do ústraní, ježto ve většině ehrámú se modlí věřící ráno při mši sv. hlasitě sv. rúženec a varhaník múže býti postrádán. Promluvy měl osvědčený exercitátor dp. dr. A d o 1 f P e 1 i k á n S. J., redaktor »Rozsevače« z Olomouce, jenž je stavovsky velmi případně zabarvoval, takže upoutával přítomné svěžestí Na Sv. Kopečku r. 1947 myšlenek a praktických aplikací. Účastníci mu byli za jeho krásné projevy velmi vděčni a všichni slibovali, že nejen, dá-li Pán Búh, při-jedou za rok opět, nýbrž získají i mnohé své kolegy. O zdar těchto stavovských duchovních cvičení se přičinili dále také oba vedoucí liturgického kursu, jenž býval vždy odpoledne po 3. hodině. Dp. dr. Ant. L` a 1 a O. P., jednatel ACJ a autor knihy »Duchovní hudba«, vysvětloval hlavní směrnice církevní hudby, a maestro P. J o s e f O l e j n í k, vicesuperior kněžského semináře olomouckého, absolvent papežského Institutu pro posvátnou hudbu v fámě, zasvěcoval do tajú římského chorálu. K vzornému demonstrování správného přednesu chorálních zpévú z Agendy přivezl s sebou na jedno od-poledne dva pp. bohoslovce. Technické vedení převzal dp. F r a n t i š e k V e č e ř a, dómský vikář z Olomouce, jenž se nějaký den zdržel na Sv. Kopečku ze zájmu o dobrou věc Boží. Pozdravný přípis poslal »Svaz varhaníký«. V pátek ráno se rozjfžděli účastníci domú s nejkrásnějšími dojmy, jež, jim daly načerpat nové chuti k práci ke cti Boží a zušlechtění lidských duší. -ta • Varhanické konference v Prostějově. ACJ v Olomouci svolala na 20. listopadu t. r. do Proštějova všechny varhaníky prostějov. okresu k varhanickým konferencízxx. 1~Jčast byla vel-mi pěkná. Začalo se v 9 hodin dopoledne a trvalo to až do %24. hod, odpoledne. Na těchto konferencích bylo s varhaníky theoreticky i prakticky probráno všechno, čeho nejvíce potřebují pro své povolání. P. Dr Ant. Čala 'O. P. jim připomenul základní předpisy o církevní hudbě. P. Josef Olejník s nimi nacvičoval gregoriánský chorál (pohřební zpěvy z Agendy). P. František Večeřa pak jim vysvětlil podstatu katolické liturgie a objasnil, jaký úkol má při 114 | ||||
|