|
| ||||
| ||||
|
František Musil: Ave Maria. Pro tři ženské hlasy s průvodem varhan. Vydalo nakladatelství Vyšehrad, Praha. Cena partitury 12 Kčs. Prostinká, melodická, nenáročná skladba, která dobře poslouží slabším venkovským kůrům na místě nevkusných sólových arií. Rov-něž průvod varhan svou jednoduchostí je zvládnut méně vyspělým varhaníkem. J. D. •
Adolf Kramenič: Dvě Tantum ergo — pro dva hlasy s průvodem varhan. Nakladatelství »Vyšehrad« Praha. Partitura 12 Kčs, hlasy nevydány, Moderní Krameničův sloh pře-kvapuje svým pojetím dvouhlasého provedení hymnu Pange lingwa. Volné vedení varhanního průvodu vyžaduje pevnou intonaci hlasů, zvláště u druhé, kánonické skladby. Jinak technicky nenáročné. J. D. • Adolf Straka: Regina coeli, laetare« a »Terra tremuit« (offertorium na Boží had velikonoční). Pro čtyřhlasý smíšený sbor á capella. Vy-dalo nakladatelství »Vyšehrad« v Praze, cena 2.50 Kčs. Dva snadné a jednoduché sbory, které poslouží dobře zejména slabším kůrům chrámovým. Styl obou skladeb je církevního rázu, na který nejsme — zejména u velkonočních skladeb — zvyklí (církevní tóniny). J. D. s Adolf Cmíral: Slovanské koledy. Výběr vánočních koled všech slovanských národů pro jeden, dva hlasy, ženský i smíšený sbor s průvodem varhan neb klavíru. Vydal Státní ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol v Praze II, Ostrovní č. 30. Cena partitury 60 Kčs, hlasy zpěvní po 16 Kčs. Půvabné kouzlo vánoc, jak je zachycují písně a koledy, je stejně milé všem slovanským národům. Prof. Cmíral vhodným výběrem koled českých, moravských, slovenských, lužickosrbských, polských, jugoslávských, bulharských, ukrajinských a ruských přiblížil nám duši slovanských národů, která jest o vánocích stejně dětsky prostá jak u nás, tak i na dálné Rusi. Výběr písní jest autorem podložen jednoduchým, ale vlastní náladu vyjadřujícím varhanním doprovodem, u některé písně připsal průvod hoboje, u jiné smyčcového kvarteta. U všech písní jest uvedena fonetická výslovnost, takže zpěváku přednes nebude činiti obtíží. Jemný vkus Cmíralův a smysl pro krásu jednoduchosti je patrný z celého výběru líbezných koled, at už jso:i to písně duchovní, či koledy rázu světského. Sbírka dobře poslouží zejména školním sborům pro svoji technickou snadnost a přístupnost, ale též i pěveckým spolkům. iTprava jest vzorná, tisk rytým způsobem provedla tiskárna ČAT. J. D.Jaromír Hruška: Vánoční písně a ukolébavky. Pro sólový hlas a varhany. Vydal Fr. A. Urbánek v Praze II. Cena 30 Kčs. Gbsah: Aj, tichounkou nocí. - Na horách září. _ Hajej, svaté Jezulátko. - Všechno spěchá k Betleanu. - Velmi dobré skladby. mor. • Stanislav Mach: Česká vánoční mše »S nebes ráje« (pro smíšený sbor s průvodem varhan a orchestru, op. 94). Nakladatelství Velehrad, Olomouc, 1946. Cena 145 Kčs. V začátcích vývoje naší reformované církevní hudby i později brojilo se proti vnikání barokní pastorely do liturgické hudby; i literáti tak činili — vzpomeňme vánočního obrázku z dětských let »O jitření« od V á c l a v a K o s m á k a, který líčí, jak se provozovala za stara na dědině jitřní mše vánoční, a odsuzuje to. Než záhy se po-znalo, že barokní pastorela, jíž se dovede zmocnit církevní skladatel s uměleckým vkusem, může býti zužitkována i ve vážné liturgické hudbě. Těmto představám méně vyhovovaly vánoční mše E d. M a r h u 1 y, na př. »Druhá česká mše vánoční (koledová)«, »Pastýřská mše« L. R. P a z d í r k a, »Valašská mše vánoční« R. K a d 1 e č k a, »Pastýřská mše« F r. K o 1 a ř f k a— v sluchu reformy byla již psána »Česká mše vánoční« od B o h u s 1 a v a J e r e-m i á š e, v jejímž Gloria je citace pastorely »Slávu pějme s anděly«, v níž se setkáváme s názvuky na duchovní píseň »Narodil se Kristus Pán«, a jejíž průvod je pracován v tónu pastorely. Je to skladba v ryzím lidovém pojetí, umělecky hodnotná, stavebně dobře pmomyšlená. J o s e f C a i n e r zase v latinských mšfch uplatňoval pastorelu ve mši » Missa solemnis pastoralis«, dnes již zapomenuté, pak ve mši »Hodie Christus natus est«, dnes je"stě zpívané. Méně bude známo, že N. K u b á t napsal vánoční mši, v níž aspoň varhany jsou ovlivněny pastorelou, že J. W i n t e r má mši, ve které Benedictus je psáno »á la Horák«, v úmyslné nápodobě biedermeieru. J. C. S y c h r a ve své mši »Pastoralis« uplatnil několik pastorel, snad nejlépe onu Adama Michny z Otradovic »Chtíc, aby spal« v Benedictus (kánon). V umělecké roucho přioděl svou »Valašskou jitřní« Jaroslav Křička s přesvědčivým přídechem moravanství. Z barokní pastorely vyšel ve své pastorální mši E m i l Něm e č e k, který neobyčejně štastně osvěžil svou skladbu dechem moderní církevní hudby (dnes naše největší pastorální mše). I g n á c H á n d e 1, Vít Kment, Vincenc Štastný hleděli naját v samotné novější hudbě výraz pro pastorální mši, a učinili tak se zdarem. Mše S t a n i-s 1 a v a M a c h a vychází jasně z naší reformované církevní hudby. Mach stojí nejblíže Bo= 119 | ||||
|