| ||||
| ||||
nastupuje cestu, aby byla učebnicí studujícím, oporou praktikům, vůdkyní učitelům chorálu. Praxe autarova jej opravňuje, aby byl tu učitelem. Při spisování této knihy byl mu vodítkem.Doni.. Gregor. M. Suňol OSB a jeho »Gregoriánský chorále« podle školy solesmeské. Bylo by ovšem dobré, kdyby autor by1 více při-hlížel k tomu, aby tato kniha, dnes jediná v české literatuře, mohla býti pomůckou k soukromému studiu, kdy žáku není možné dosíci potf•ebného výkladu! Na str. 17. přepis chorál-ní notace do moderní -- nedopatřením dopadl obráceně — snad důsledek fotografické cesty! Vysvětlí si to laik? Právě tak postrádám vy-světlení pavs: divisio minima, divisio minor, divisio major. Str. 25, odst. 3. uvádí sice znač-ku divisio minima, ale podle autora neznačí pausu, nýbrž přivazuje následující úryvek! Pravděpodobně má tuto mezeru dopiniti osobní výklad učitelův.') — Dílo je rozvrženo na krátké kapitoly: natopis, rytmus, zpěv mešních responsorií, recitace, církevní tóniny a mody, gregoriánské mše, nešpory, liturgické knihy. Největší pozornost věnuje autor rytmu, který je duchem chorálu. Bohužel, že k pravému pochope-ní je třeba výkladu, ukázek a cviku; tomu se z knihy nedá naučiti.') I přes to spiní kniha jistě svůj účel, nebot je — jak autor sám píše v názvu — ú v o d e m do studia chorálu, Kniha je typograficky velmi vkusně vypravena, tisk not přesný a jasný, jen formát méně vhodný pro příručku. J. D.
Josef Bohuslav Foerster: Poutník v cizině. Vy-dalo nakladatelství »i0rbis«, Praha. Cena brož. výtisku Kčs 110—, vázaného 135.—. Pěvec lásky, pěveo krásy, líčí ve své knize pastelovými barvami obrazy ze svého života, prožitého v Hamburku a ve Vídni. Jeho sensitivní duše do-vede oceniti každé vlídné slovo, přátelský pohled a upřímnou radu. Neprožívá jen sobecky radosti ze svých úspěchů, ale raduje se upřímně z uměleckých úspěchů osob jemu blízkých. U Fcerstera se pojí umění hudební s uměním básnickým i malířským. Tak jako dovede hrdě v hudbě raziti cestu moderním snahám umělec-kým, tak dovede pokorně skloniti koleno před vůlí Toho, který zasel tvůrčí vlohy v duše lidské. Jeho umění zušleohtuje, vlévá teplý pocit vděčnosti do duše čtenáře. Čtete-li Fbersterova slova, čtete slova proroka, hlásajícího přikázání lásky, lásky k Bchu a lásky k bližnímu. O obsahu netřeba psáti, ten nutno čísti! J. D. • Kdo je, Populární sbírka živatopisíi našich i světových umělců a velikánů. Svazek po 6 Kčs vydává nakladatelství »Orbis«, Praha XII. — Z posledních svazků jsou to č. 69 K. B. J i r á k: W. A. Mozart, č. 75 J. M. Květ: Jiří Herold, č. 81 E. F. Burian: Emil Bu- rian a č, 84 Bohuš Heran: Hanuš Wi- h a n. Kdo je Mozart ? Tuto otázku položil svým žákum i Ant. Dvořák — a žádný z nich nedovedl mu dáti vhodnou odpověď: sluníčko! Jeho plodný a krásný život stručně zachycuje autor na 36 stránkách malé brožury, ale od- kládáte ji s tichým uspokojením i se smutkem v duši a otázkou v mysli: zrodí se nám ještě duch takové velikosti a geniálnosti? — O Ji- i• í m H e r o 1 d o v i, violistovi Českého kvarte- ta, píše J. M. K v ě t a dává nahlédnouti do je- ho něžné duše, duše tvořícího umělce. — E m i 1 B u r i a n, barytonista, bratr proslulého teno- risty Karla Buriana? Věčně nespokojen sám se- bou, hrdý zápasník s tvrdým životem! Píle a vytrvalost — ty byly podkladem jeho životního uměleckého úspěchu; svou uměleckou poctivo- stí a přesností by měl býti vzorem všem adep- tům českého umění hudebního. — Obraz života Hanuše W i h a n a, violoncellisty Českého kvarteta, líčí oddaný jeho žák. Přísný učitel, skvělý pedagog, ušlechtilý čl-ověk zlatého srdce. Z malých poměrů, vlastní pílí — neobyčejně nadán — vyspěl v umělce jedinečného význa- mu. Teprve na sklonku svého života byl povo- lán v r. 1919 jako profesor mistrovské školy na pražskou konservatoř hudby. Vděku však se nedočkal, ani od těch, kda mu byli nejbližší! J. D. Různé zprávy Firmě Fr. A. Urbánek k jubileu. Vydávání hudebnin nemůže dnes zůstat nehodnoceno ani odborným spisovatelstvím — jím právě proto ne, že zveřejňování skladeb, zejména ano, kde jde vyloženě o umělecký cíl, stává se důležitým pro vývoj hudební literatury. To je také případ pražského závodu F r. A. U r b á n e k, i když máme na mysli tak speciální odvětví hudby, jako je hudba církevní. Tu získal si závod velké zásluhy; lehce se dá dovoditi, proč. Již v začátcích obrodného hnutí v hudbě církevní vydává své dílo světové úrovně: F r, Z. S k u- Podle stránky 17. Jednoho však bude mnohý postrádat: zmínky o harmonisaci chorálu; to je ale pro naše varhaníky, zvláště na menších kůrech, otázka velmi důležitá! 121 | ||||
|