|
| ||||
| ||||
|
sahá daleko ješté do éry Chmelíčkovy. - Odpočiňte v pokoji! A. K. i
Slovanské koledy, vydané p r o f. A d o 1 f e m C m í r a l e m ve Státním ústavě pro učebné pamůdky v Praze II (Ostrovní 30), obsahují bohatý výběr vánočních písní všech slovanských národů, a budou ve vánočním období všude uvítány jako jediná naše sbíx+ka tohoto dx•uhu. V bohatém pokladu lidových písní slovanských zaujímají právě k o l e d y zvláště významné místo, nebot vynikají líbezností nápěvů i bar-vitostí a něhou slov. Znatel slovanských lidových písní prof. Adolf Cmíral vybral a hudeb-ně upravil těchto 30 krásných zpévů velmi štastně. Nalezneme tu četné písně jednohlasé, mnohé dvojzpěvy i sbory s doprovodem klavír-ním nebo varhanním. iŤpravy pís-xí i doprovody jsou technicky snadné, a proto dobře přístupné všem sborům Školním, chrámovým i zpěvác- O škole varhaníkův. Stále se ozývají hlasy po varhanické škole. A právem. Máme tak skvělou tradicí varhaníků, že se jí s úspěchem chopili i naši čeští povídkáři, dramatičtí spisovatelé, -operní skladatelé, filmoví umělci. Nádherná budova, jako třeba chrám, nebyla hned, nejdříve byla malá, skromná kaplička. Také školu varhaníků nehledejme hned v nějakém honosném ústavu, ale podívejme se přímo k varhanám, třeba i nepatrným. Sedí tam zkušený, praktický varhaník a při něm jako kuřata mladí nadšenci pro hru varhanní. Otec uprostřed hraje, mladí dychtivě sleduji jeho každý pohyb, oči jim září. Otec se usmívá, ani mluviti není třeba. Ejhle, malá varhanická škola! Kolik pozdějších mistrů varhaníků nám vychovala taková intimní škola u varhan v kostele! Ten učitel u varhan -- často to bývá opravdu otec se synem — je sdílný, těší jej, že se může děliti s někým o své umění a zkušenosti. Máme takové dobré otce - varhaníky. Znáte je. Díky jim. Jen málo je těch, kdo ve své povznesenosti nechtějí sdíleti s nikým radost a štěstí z povolání. Nuže, Pane Bože, jen houšt těch prvých! Varhanická škola, jak se na rxd těšíme, nám kým spolkům. Rovněž sólisté-pěvci najdou zde velmi vděčná čísla i pro koncertní provedení při vánočních slavnostech. Texty písni jsou vesměs ponechány v původních slovanských jazycích, avšak všude je připojena přesná fonetická výslovnost. Azbuka písní ruských, ukrajnsky"ch a bulharských je všude převedena v latinku. Aby byla srozumitelnost Slovanských koled v českém podaní zpěvním zcela dokonalá, jsou uvedeny včele sbírky vysvětlující poznámky ke každé písni. Nepochybujeme, že Cmíralovy »Slovanské koledy«, vypravené nakladatelstvím velmi sličně překrásným rytým tiskem, stanou se nepostradatelnou vánoční sbírkou ve školách i v rodinách, v chrámech i ve spolcích. Cena partitury 60 Kčs je zcela nepatrná vzhledem ke krásné výpravě díla. Rovněž ryté zpěvní hlasy za 16 Kčs jsou levné. Objednejte si »Slovanské koledy« u svého knih-kupce co nejdříve! Vřele daparuéujeme! -- —Hovorna pak dodělá a zdokonalí pravé varhaníky --- věrné kantory a opravdové spoluslužebníky oltáře. Marie Lišková. Vojtěch $íhovsky-: Veselý koutek. Je to »aliterace« (slovní souzněni), zpívá-li se Palestrina v Palestině? Hádaly se žáby, který sloh ve skřehotání je lepší, klasický, barokní, romantický či moderní. Poslouchal je chvíli čáp a pak je spolykal všecky. »Vida,« pravil, »tolik rozumů, a všecky chutnaly stejně!« Pan profesor skladby: »Komposice impresionistických idejí vyžaduje úpinou asimilaci psychických afektů. Rozuměli jste mi?« Žák: »Ano, pane profesore; člověk se přímo diví, jak jednoduché jsou problémy v uměni!« Musf to být hrozné, pozná-li slavný zpěvák, že ztratil hlas. Ano, to musí být hrozné, ale horší je, jestliže toho nepozná! Redakce přeje všem přispěvatelům a čtenářům štastný a požehnaný rok 1948 | ||||
|