|
| ||||
| ||||
|
hudbě a kdo je má zachovávat, když jich ne-zachovávají ani katedrální sbory, které mají být přece vzorem všem ostatním chrámovým
Bohumil Vendler, hudební skladatel, zemřel v Praze dne 25. ledna 1948. Narodil se 16. červ-na 1865 v Rokycanech. Žák Fibichův, působil v »Lukesu«, v »Akademickém orkestru«, na kůru sv. Jakuba, na středních školách. Pochován byl 30. ledna 1948 na Olšanech. Najde se nakladatel, který by vydal aspoň jeho »Missa solemnis« op. 13? Také další jeho duchovní skladby čekají na vydání. Obšírnější zprávu o Vendlerovi najdou čtenáři v našem časopisu r. Ministr Dr Zdeněk Nejedlý sedmdesátníkem. Také my vzpomínáme musikologa Dr Zdeňka Nejedlého k jeho sedmdesátce — s našeho hlediska církevní hudby. Zasloužil se nejvýrazněji svou prací z dějin staré české hudby církevní. Jeho »Dějiny předhusitského zpěv u« zůstávají v tomto odvětví prací stěžejní. Dr Nejedlý však zasáhl významně i do celkových dějin naší církevní hudby. Stalo se tak výstižným způsobem v jeho »D ě j i n á c h č e s-k é h u d b y«, kde rozvedl v dějinném toku naší národní hudby i církevní hudbu s náležitou pozorností, namnoze i na základě přímých badatelských postupů, takže ve vývoji naší hudby dostalo se i církevní hudbě náležitého prosvětlení a výstižného vývojového utřídění, jež do-dnes nebylo překonáno. Platí to zejména ohled-ně novodobé hudby církevní. Dr Nejedlý postavil správně v čelo hnutí za reformu církevní hudby F r. Z. S k u h e r s k é h o a zjištoval, že vedle hudebně estetického zpěvu gregoriánského neuzavírali se naši skladatelé i modernějším vlivům v hudbě chrámové. Správně upozornil Dr Nejedlý na to, že skladby světských skladatelů (na př. B 1 o d e k, B e n d 1) nemají dosti opravdovosti. Řadí ke Skuherskému J osefa a Antonína Foerstera, Křížkovského, Nešveru, Cainera. Narozhraní mezi starou a mladou generací stojí autorovi Jan Ev. Zelinka st. a Fr. Musíl. »Vlastním otcem tohoto hnutí jest J. C. Sychra (15 jeho mší jsou díla ryzí ceny), jeho mladší pěstitelé Fr. Picka a Ed. Tregler... k nim druží se K. Stecker.« Ondřeje Horníka považuje Dr Nejedlý za nejlepší-ho ředitele kůru a znamenitého varhaníka. Pro sborům? — Mimo to bykr by také žádoucí, aby v katedrálním ehrámě byl úřední církevní zpěv, t. j, gregoriánský chorál, přednášen správně. Svaté pole 1940, str. 72, u příležitosti jeho pětasedmdesátin, a v článku Dr Sychry »Návštěvou u Bohumila Vendlera«, r. 1943, str. 85. Rovněž upozorňujeme na skupinovou fotografii r. 1938, str. 61, kde jsou zachyceni v pěkné skupince skladatelé Vendler, Khodl, Picka, Zamrzla a Tregler v roce 1895. Poslední z těchto výborných mušketýrů nyní tedy nastoupil k velké armádě. Odešel člověk dobrého srdce ke svému Původci. Odpočívej v pokoji! —r. - Různé zprávy pracovníky v dějinách naší novější církev. hudby je tato originální konkretisace velmi důležitou. Pozoruhodným je posudek přísného kritika o naší hudbě církevní, který se týká J. C. Sychrovy »Velkopáteční meditace« (kritika Dr Z. N. v časopise »Smetana«, 1915). Dr Nejedlý, jedinečny" znalec a posuzovatel velkého díla B e d ř i c h a S m e t a n y, postavil tu naši církevní lyriku na úroveň se světskou lyrikou Smetanovou. Dr Zdeněk Nejedlý zasloužil se o naši církevní hudbu také tím, že nám objevil znamenité dílo předbarokového polyfonika K r ištofa Haranta z Polžic, kterou pře-vedl do moderní notace a vydal v administraci »Cyrila«. C. S. • Dr Alois Michl šedesátníkem. Vzpomínám s plným uznáním jeho práce na poli hudby církevní i jeho skvělých vy"konů varhanických. Dr Michl — dnes regenschori na kůru sv. Františka u Křižovníků — měl dokonalou přípravu ke své činnosti varhanické i církevně dirigentské nejprve u svého otce; to byla průprava, jež mu otvírala široké výhledy do hudby barokní a hudby barokem ovlivněné, hlavně z doby církevního biedermeie,ru. Pak se dostal do Mladé Boleslavi, kde pilně spolupracoval na kúru ředitele J. C. Sychry. Tam zasvěcuje se do církevní hudby, chápané v duchu poikrokavého směru v našem cyrilismu, na široké základně; F. Z. S k u h e rský, Jos. Foerster st., Fr, Hruška, Jos. NeŠvera, J. B. Foerster, pak Karel Stecker a jeho škola: Fr. Picka, Ed, Tregler, Norb. Kubát, Jos. Winter a j. Z cizích Liszt, Edgar Tinel a m. j. 23 | ||||
|