|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Časopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Československé republice ROČNfK LXXIII 1948 Čf5LO 3-6 Dr E. Trolda: Příspěvky k dějinám hudby v Českých Budějovicích. Německá hudební věda vytvořila mezi jinými také monografie, zabývající se dějinami hudby jednotlivých měst. Takovými hudebními dějinami se mohou pochlubiti na př. Ansbach (H. Mersmann), Budyšín (J. Biehle), Freising (Fellerer), Hamburk (J. Sittard), Hannover (G. Fischer), Řezno (Mettenleiter) atd. U nás našlo jedině město C h e b, co se hudby týče, svého musikologa. Uvážíme-li, že většina našich hudebních skladatelů pochází z českého venkova, a že začátky svého hudebního vzdělání získali ve svém rodišti, podá vylíčení hudební kultury toho kterého města vhodný rámec k životopisu onoho lokálního skladatele, ba může i poskytnouti vysvětlení pro jeho vývoj. Avšak i bez vztahu na určitého skladatele byly by takové lokální hudební dějiny samy o sobě zajímavé, přispívajíce značně k dokreslení kulturního obrazu, obzvlášt když vzpomínky na někdejší hudebnost úpině zapadly v zapomenutí. Kdo by na př. hledal nějaké vztahy Č e s k ý c h B u d ě j o v i c k hudbě? Jediné, co je ještě dosti známo, je, že se tam narodil skladatel V o j t ě c h J í r o v e c. Ten ale do místních hudebních dějin nezapadá, nebot celý svůj život trávil mimo rodiště. Nebylo mým úmyslem napsati hudební dějiny tohoto města, chtěl jsem jen upozorněním na několik zpráv přispěti tomu, kdo by se tímto úkolem chtěl zabývati. Nekonal jsem proto také za tím účelem žádných archivních studií, nýbrž shrnul jsem zde jen to, nač jsem zcela náhodou přišel při pročítání různých vlastivědných a hudebních článků. Nejstarší památkou bude asi g r a d u á 1 v Městském museu, jak tomu bývá i jinde; jeho iluminátorské výzdoby všímali si historikové umění, nikoli však musikologové. Je-li jeho vročení do začátku XV. století správné, mohli bychom se těšiti na výsledek prozkoumání jeho, neboli naše kancionály vznikly většinou až koncem XV. století, nebo ve století XVI. Ustavení literátského bratrstva r. 16151) lze sice při-jmouti jako prokázané, ač nejedná-li se v r. 1615 pouze o nějaké obnovení již dříve stávajícího bratrstva, jehož existenci lze uvésti ve spojitost s oním graduálem. Vedle tohoto objemného foliantu chová Městské museum ještě památku jinou, skromnou, pozůstávající jen z jednoho listu: je na něm notována varhanní skladbička v t a b u 1 a t u ř e. Dosud se mi nepodařilo u nás nalézti varhanní tabulaturu ani jednu, a již proto se mohou Č. Budějovice pochlubiti touto raritou. Pravda, klášter ve Vyšším Brodě chová sice jednu knihu varhanních tabulatur, ale to je štrasburský tisk od Bernarda Schmida z r. 1607, obsahující úpravy vokálních skladeb tehdejších mistrů pro varhany. Oproti tomu je budějovický rukopis krátkou tříhlasou skladbou ve stylu fauxbourdonovém, zcela prostinkou a homofonní, a proto asi také skladbou originální. Jest ovšem bez textu. Vročení skladby bylo by na pováženou pro naprostý nedostatek srovnávacího materiálu, jen patrný vliv a r t i s n o v a e poukazoval by na dobu po r. 1500, ba kdyby se jednalo o přepis skladby vokální, zachoval se tříhlas ještě hluboko do XVI. stol. ) Josef U m 1 a u f: Zřízení bratrstva literátského v Č. Budějovicích r. 1615 (ČČM XIX, 1845, 1. 114). 25 | ||||
|