|
| ||||
| ||||
|
- 76 -
aby řídili mladou společnost křesťanskou; stejným způsobem rozřešil vždy laskavě mezi Bulhary povstalé nesbody v příčině práva církevního ; i ti, kdož Církvi římské málo jsou nakloněni, uznávají a chválí v ohledu tomto jeho moudrost. Po žalostném neštěstí, jež po-vstalo rozdělením Církve, přísluší chvála Innocenci III, že Bulhary spojil s Cirkví katolickou, a Rehoři IX, Innocenci IV., Mikuláši IV. a Eugenu IV. uznáni, že je v tomto blahém spojeni udrželi. Stejným spůsobem osvědčila se neunavná snaha Našich předchůdců vzhledem k obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny, kteréž nakaženo bylo jedem bludných náhledů; takž snažili se zvláště Innocenc III, a Innocenc IV. ony bludy odstraniti, a Řehoř IX., Kliment VI. a Pius II. vynasnažovali se utvrditi vládu Církve v těch zemích. Nemenších a neposledních zásluh mají Innocenc III., Mikoláš IV., Benedikt XI. a Kliment V. vzhledem k Srbům, kteréž ochránili před úklady, činěnými lstivě na podkopání jich náboženského vyznání. Dalmatinci a Liburnové za svoji statečnost a vytrvalost u víře, a za vzájemné se podporováni zvláštni došli pochvaly a přízně od Jana X., Řehoře VIL, Řehoře IX, a Urbana IV. Konečně do-znala církev ve Syrmii, v šestém století vpády barbarův zničená a později zbožnou snahou Štěpána L, krále uherského, opět zřízená, mnohých důkazů laskavosti Řehoře IX. a Klimenta XIV. Proto zavázáni jsme díkem Bohu, že Nám dána vhodná příležitost, prokázati národům slovanským loto dobro a přispivati k jich blahu s nemenši snahou, jak jevila se vždy u Našich předchůdců. Neboť toho si přejeme a toho domáháme se všemi prostředky, aby národové slovanští větším počtem biskupů a kněží vyučováni a zároveň posilněni jsouce u vyznávání pravé viry a v upřímné poslušnosti k Církvi Ježíše Krista, zkušenostmi každodenními vždy vice o tom se přesvědčovali, jak blahodárně a utěšeně působí nauka Církve katolické na domácí život společný a na veškeré zařízeni státní. Ony církevní provincie jsou to, k nimž Svoji péči zvláště obracíme; také nepřejeme si ničeho tak vřele, než abychom pečovati mohli o jich spokojenost a jejich zdar a abychom je všechny věčným poutem svornosti, kteréž je nejpevnější a nejlepší zárukou jejich blaha, k Sobě připoutati mohli. Přejeme jen, aby nekonečně milosrdný Bůh našim záměrům požehnal a podporoval, co již započato. Vzýváme také jakož prostředníky u Něho, svat. Cyrilla a Methoděje, učitele Slovanův, na jichž nebeskou podporu právě tak spoleháme, jakož přejeme si, aby rozšířeno bylo jích uctění. Proto nařizujeme, aby s podržením 5, července, kteréž den ustanovil blahoslavený Pias IX., přijat byl svátek sv Cyrilla a Methoděje do kalendáře římské a všeobécné Cfrkve s Officium ritus duplicis minoris a zvláštni mši, jakž to kongregace ritů byla potvrdila. Vám všem ale, ctihodní bratři, ukládáme abyste dbali o uveřejněni tohoto Našeho listu a každý ve svých chrámech, provincitch, mě-stech, díecésich, klášteřfch nařídili, aby vše, co tu ustanoveno, zachováváno bylo všemi kleriky, kteřlž zavázáni jsou vykonávati divinnm Officium vedle ritu Církve římské. Konečně si přejeme, aby na Vaše vyzváuf a na Vaši rada po celém světě svatí Cyrill a Methoděj byli vzýváni, by celým vlivem svým u Boha přispěli k ochraně křesťanství po celém východě a aby vyprosili vytrvalost pro katolíky a pro rozkolnSky touhu po opětném se spojeni s pravou Církví. To vše, co výše uvedeno, tímto potvrzujeme i přes ustanoveni svatého papeže Pia V., Našeho předchůdce a přes jiná apoštolská ustanoveni, týkající se opravy řtmského breviáře a missálu, jakož i přes všeliké, byť i nepředvídané obyčeje a vůbec přes všeliké tomu se opírající ustanovení. Jakož záruko nebeských darů a Naši zvláštni přízně udělujeme Vám, ctihodní bratři, všemu knězstvu a Vám svěřeným národům, apoštolské požehnání v Pánu. Dáno v Římě u sv. Petra dne 30. záři 1880, v třetfrn roce Našeho pontifikátu. Lev PP. XIII. Jednota Cyrillská slaví velký svátek. Otec křesťanstva patrona jejího oslavil. První rok činnosti Jednoty Cyrillské zahájen je světovou události takové váhy! Prst Prozřetelnosti Boži se ukázal. Křest Jednoty Cyrillské se osvědčil. Nepřátel neměla a míti nebude, Radostné poselství věšti jf šťastnou budoucnost, když na prahu její činnosti papež Lev XIII. svatého patrona celému světu slaviti rozkázal. Cyrilliané plesají. Za tak mocné podpory vítězství se urychli. Podivuhodný pragmatismus světový! Morava odkryla viko z hrobu zapomenutf, a svatý Otec Lev XIII. před celým světem blahoslavi toto vzkříšeni. Čechy pak postavily velkolepé pomníky toho vzkříšení na samém sídle Prahy královské; pomníky dva : jeden kameuý, druhý živoucí. Velebná basilika sv. Cyrilla a Methoděje v Karlině je pomníkem prvním. A obecná Jednota Cyrillská v basilice té zrozená jest pomníkem druhým. Vděčné Cechy kráčejí ruku v ruce s družnou | ||||
|