| ||||
| ||||
a jak má vypadati umělecké dílo, které má býti ozdobou kostela či liturgie. Ve všech oborech umělecké literatury všech kulturních národů našly by se slušné svazky, které nás poučují o tom, že jen nejkrásnější věci jest věnovati službě Boží. Mnoho napsáno o tom, co je vkus a co je nevkus, co je slohové a co neslohové, co je trpěno a co zakázáno. Leč stále mnozí si počínají tak, jako by česká kultura byla dnes v plenkách! Marně se snaží jednotlivci ukázati povolaným činitelům správnou cestu, marně Církev vybízí a někdy varuje, marně biskupové vydávají lokální nařízení jen proto, aby byla opomíjena! Kde se páše nejvíce hříchů proti posvátnosti v umění, je církevní h u d b a a z p ě v. V jiném oboru není takových zjevů, prototie na př. v stavitelství projektuje umělec, rovněž obraz je svěřen k provedení skutečnému u m ě 1 c i již proto, že bude mluviti k mnoha generacím v kostele a bude hlásati věhlas tvůrce i mecenáše, jak ale s h u d b o u? Ta v y z n í a d o z n í, a za rok nebude potuchy o tom, j a k byla provedena, c o bylo zpíváno, a zda byro provedení skladeb d ů s t o j n é svého určení ! Proto v tomto oboru, jelikož v hudbě nelze prokázati do budoucnosti kvalitu díla a jeho hodnotu uměleckého provedení zachovati, hřeší se nejvíce.
Nemá každý ředitel kůru, varhaník i zpěvák býti umělcem? Jsou přece všichni povoláni k vyššímu úkolu, býti spoluvykonavateli posvátné liturgie. Má každý z nich stejnou odpovědnost, jako stavitel či malíř, sochař i vyšivačka paramentů, ba daleko větší! Jeho výkon má zaujmouti svou krásou duši lidskou při posvátné liturgii. Nejen krása skladby, ale i její podání má pozvedati lidskou mysl k Bohu, zpěv má býti modlitbou'. Zde nutno se více zamysliti. Je třeba, aby zpívaná liturgie byla vy-konávána zpěváky zbožnými, zpěváky, kteří se modlí, ne řemeslníky, kteří za plat vykonají svou povinnost, ale s pravým posláním posvátnosti zpěvu nemají nic společného, byt i svůj výkon provedli dobře po stránce umělecké. Sledujme v denním tisku programy duchovní hudby. Jsou ve většině případů .shodny s církevními předpisy? A to se dává veřejně — jako reklama — do tisku! Sledujme však i ty zprávy z našich Cyrilských jednot'. Jsou vždy skutečně v cyrilském duchu? Mnoho se v posledních letech mluví o úpadku hudby v českém národě. Zamysleme se, zda na tom není trochu pravdy! Poohlédněme se, co se vydává tiskem! Jsou všechny skladby církevně schváleny, které mají sloužiti liturgii? Všimněme si bedlivě zejména, co zpívá náš lid! Jsou ty písně, které jsou vydávány — zvláště ty nové — pro potřebu kostela, vydány se souhlasem církevních úřadů? Jsou ty písně všechny hodnotné a důstojné svého účelu? Netisknou se a nerozdávají po lavicích kostelů lístková vydání písní nehodnotných, většinou nevkusných a nedůstojných domu Božího? Nejsou to nechutné překlady cizích písní, namnoze i světských? Jsou texty církevně schváleny? Nepřináší se k nám docela zbytečně cizí od-ložený brak na místě, co bychom mohli svými českými starobylými písněmi chváliti Nejvyššího? Je třeba si toto uvědomiti a pracovati pro piné uvědomění širších vrstev. V prvé řadě však musí býti uvědomělým ř e d i t e l k ů r u nebo v a r h a n í k, a neváhám říci, že po této stránce musí býti uvědomělým i d u c h o v n í s p r á v c e. Není třeba hověti nevkusu lidu; odmítnouti nevkusné písně, i když je lid žádá, jest rozumnější, nežli zavésti takové a pak je těžko vymýtiti! Starati se o řádný liturgický zpěv — zvláště v dnešní době — jest pro jednotlivce věcí velmi těžkou. Jak lépe se pracuje v tomto směru, je-li ve farnosti několik nadšenců, a zvláště, mají-li ve svém středu dobrého hudebníka'. Ve společné práci je lepší výsledek, než dělá-li tuto práci sám jednotlivec. K tomu účelu jsou zakládány pěvecké chrámové spolky, u nás zvané C y r i 1 s k é J e d n o t y. Jest jejich úkolem, aby se staraly o důstojný chrámový zpěv a liturgii. Tyto jednoty mají vychovávati své členstvo k tomu, aby chápalo poslání kůrového zpěváka, aby uvědomovaly své členy, že zpěv jest modlitbou, ne společenskou akcí. Je třeba, aby právě mezi duchovenskými kruhy bylo více po-rozumění a aby tyto kruhy pochopily, jaká jest výhoda pro kostel, má-li ředitel kůru k disposici dobrý, ukázněný pěvecký sbor, na který se může spolehnouti. Vy-žaduje to ovšem práci, to je nesporné. Ale ta práce zase přináší výsledky a požehnání. O b e c n á J e d n o t a C y r i 1 s k á, která jest ústředím cyrilských spolků, stará se po sedm desetiletí o rozvoj posvátné hudby v Čechách a na Moravě. Její práce jest aspoň kuse zachycena v článcích a zprávách časopisu C y r i 1, který dokončil minulého roku 72 let svého trvání. Zprávy z Cyrilských jednot měly by býti zrcad- 47 | ||||
|