| ||||
| ||||
kdežto starost o hudební část byla svěřena prof. Dr V 1 a d i m í r u H e 1 f e r t o v i.
Zájem o tento literární druh, stále prohlubovaný podrobnějším poznáváním naší literární minulosti, přiváděl mne postupně k celé naší hymnografii od nejstarších dob až téměř do současnosti. V roce 1938 stala se otázka vydání Kancionálu Komenského zvlášť naléhavou, když nová redakce VSJAK, univ. prof. Dr Boh. Havránek a Josef Hendrich, stále žádala dodání jeho rukopisu pro Spisy. Ale to byl zároveri rok, kdy se nad naší vlastí ukázaly první mraky soumraku politického i kulturního. Přesto jsme se s prof. Helfertem rozhodli urychleně dílo dokončit a vydat. Jenže politický neklid a jiné úkoly i starosti oddálily naše plány o další rok. Teprve doby nucené vysokoškolské prázdně, ale též osobní nejistoty připoutaly opět trvaleji prof. Helferta ke Komenskému. Na podzim; r. 1939 dokončuje ve dnech 11. října až 2. listopadu v třeboňském zátiší a závětří, kam se uchýlil před slídivými zraky, kolaci notového opisu Komenského Kancionálu, a brzy potom jsem se zase já ujímal kolace a úpravy textové. Vzájemnou spolupráci a porady o problémech, souvisících s touto edicí, přerušilo bohužel zatčení prof. Helferta dne 14. listopadu 1939 a jého další věznění v Brně na Špilberku a v Kounicových kolejích, ve Vratislavi, v Berlíně a ve Wohlau ve Slezsku. Už za těchto porad často jsme se vracívali k plánu budoucího »Thesauru«, na který jsme připadli již za svých dřívějších vědeckých schůzek a rozhovorů. Ale ani ve své těžké samovazbě nepřestával se prof. Helfert obírat vědeckými problémy. V roce 1941 žádá prostřednictvím své choti, paní Blaženy Helfertové, vy-šetřujícího soudce, aby směl ve vězení připravovat vydání Komenského Kancionálu, ale marně; zaslaný opis nebyl mu odevzdán. Dne 11. ledna 1942 zapisuje si ve veřejné nemocnici ve Wohlau, kam byl umírající dopraven dne 2. ledna, mezi poznámky »Moje literární plány« těž tyto úkoly: »5. vydání Kancionálu Komenského. Na tom jsem začal pracovat před svým zatčením, a vězněním jsem byl v tom přerušen. To bude nyní první věc, do které se dám. Historické zpracování dá ještě mnoho práce a budu se muset za tím účelem propracovat celou kancionálovou tvorbou před Komenským. 6. Z toho pak mi roste od začátku myšlenka vydat velkou soubornou edici české duchovní písně až po Komenského. Takový ,Thesaurus". Bylo by to dílo, k němuž by se vracely příští generace. Byla by to splátka naší vědy naší hudbě a jejímu geniavi. Toto dílo by asi vyrostlo spoluprací s hudebně-historickým ústavem. Propracování Komenského Kancionálu mi k tomu dá materiál a první cestu.« Zevrubněji jsme začali některé problémy budoucího »Thesauru« promýšlet a pro-debatovávat, když byl prof. Helfert převezen dne 23. února 1942 z německých žalářů na smrt nemocen do Prahy do vinohradské nemocnice a když se tam téměř zázrakem z vězeňských útrap tak rychle zotavil, že ji mohl dne 26. srpna opustit. Tehdy se s novou chutí a opravdu s tvůrčím nadšením tak zahloubal do této práce, že téměř všechen svůj čas a nejistý život politického štvance věnoval hymnologickým pracím a budoucímu »Thesauru«, a to přípravám jeho hudební stránky. Práci, které se mohl věnovat jenom v domácím ústraní, nebot nechtěl na sebe zbytečně upozorňovat návštěvami veřejných knihoven, usnadňovala mu ochota jeho přátel, kteří mu opatřovali potřebné prameny nebo zprostředkovávali jejich výpůjčky. Když se před vánocemi r. 1942 prof. Helfert obával nového zatčení, napsal dne 11. prosince větší stat o své dosavadní hymnologické práci, především o práci věnované Kancionálu Komenského, jakýsi odkaz pro budoucí pracovníky a své nástupce, kdyby mu nebylo do-přáno dílo dokončit. Když jsem dne 5. června 1940 skončil srovnání opisu Komenského Kancionálu s originálem a dokončil zhruba přípravy k jeho vydání, začal jsem na radu prof. Dr Miloslava Hýska, jehož povzbuzování i pomoci v těžkých dobách protektorátního temna a otroctví vděčně vzpomínám, a s podporou České akademie věd a umění soustavně připravovat vydání »Thesauru«, a to jeho textové části. A tak v letech, kdy mně mohla Česká akademie vyplácet podporu na tyto práce, nežli vyschly její fondy porevoluční měnovou reformou, dal jsem opsati tyto kancionály: »Piesničky«, 1501; Písně V. Miřínského, 1522 a 1531; »Piesničky velmi pěkné a příkladné na nedělní Čte-ní«, 1529; »Písničky křesťanské«, 1530; Habrovanský kancionál; »Kancionál český«, 1559; Val. Polona Pelčického »Zpívání křesťanská«, 1584; »Písně nové«, 1588; Jiříka Hlohovského »Písně katholické«, 1622; Adama Michny z Otradovic »Českou marián- 85 | ||||
|