|
| ||||
| ||||
|
Dr Cyril Sychra: Moravanství v novější české církevní hudbě.
(Do Janáčkova jubilejního roku) Kladný poměr k pojmu moravanství jako zvláštnímu hudebnímu směru v české hudbě uznává se už od let. Byli to nejdříve Moravané Dr E m i 1 A x m a n (1913) a H u b e r t D o 1 e ž i 1 (1916), kteří vědecky hleděli vystihnout podmínky pro moravskou zvláštnost, a to jak v hudbě umělé a lidové, tak i v theorii. Prof. Dr V 1 a-d i m í r H e 1 f e r t tento pojem náležitě prohloubil a prof. Dr J a n R a c e k se svými spolupracovníky na objevené cestě dále štastně pokračuje. Nás tu zajímá hudba církevní a duchovní, tato potud, pokud církevní hudbu pomáhá prosvětlovat. Církevní hudbou moravskou nejšířeji se zabýval A x m a n (»Morava v české hudbě 19. stol.«, 1920), třebaže nikoliv ex professo, pak H e 1 f e r t, který začal skvěle portretovat L e o š e J a n á č k a (»Leoš Janáček«, 1939). Náš pokus o výstih problému nebude zbytečným, když bude proveden methodou českého strukturalismu, jež od-kryje dosud málo zpracovanou činnost významotvornou, když sebraný materiál je do té míry rozsáhlý, že může zachycovat aspoá podstatné — jenom obmezenost místa si vynucuje, aby otázka byla řešena pouze ve sféře s k 1 a d a t e 1 s k é. Na církevní hudbu tu nahlížíme jako na umění úkonné, funkční, pinící vedle svého estetického poslání ještě úlohu zvláštní, úlohu s 1 o u ž i t 1 i t u r g i i. Tato hudba se vyvíjí, žije vlastním životem ve zvláštním ovzduší, při čemž určujícím činitelem je d í 10 [otázka skladatelské osobnosti ustupuje poněkud do pozadí, nerozhodnými jsou skutečnosti, jako třeba kmenová příslušnost skladatelova, místo bydliště*) atp.]. Dějinným místem, z něhož se tu vychází, jsou začátky reformy církevní hudby v duchu c e c i l i a n i s m u. Na Moravě je to vzácný kněz P. P a v e l K ř í ž k o v-s k ý, který vnesl do církevní hudby myšlenku cyrilometodějskou jako vůdčí ideu; která se mu stala bohatým inspiračním pramenem pro celý jého umělecký život a která hned na počátku vtiskla jeho skladebné činnosti m o r a v s k ý r á z. Byla to nejdříve duchovní hudba: jeho slavná kantáta »Svatý Cyril a Metoděj« (1850 a 1863) je psána ještě ve slohu biedermeierovském. Je to v době, kdy Křížkovskýregenschori dával v Brně církevní klasiku, empire (Cherubini), biedermeier, ale také ještě starou klasiku (mše od Orlanda Lassa). Teprve potom komponuje Křížkovský hudbu ve směru cecilské reformy, »Te Deum« (1876), »Requiem« (1878) a j. Vývojově tu jde o s o u běž n o u skladebnou činnost s onou, kterou v Čechách zastupují J o s e f F o e r s t e r s t. a F. Z. S k u h e r s k ý, a jež je nesena tendencí vštěpovat na staroklasický církevní sloh novodobé prostředky i s novým způsobem za-chycení slova — v obojím směru projevuje se rychlejší postup vpřed nežli v cizině — česká církevní hudba nalezla tu svůj svéráz. Na Moravě pokračuje v tomto směru řada význačných skladatelů. Je tu církevní dílo P. L u d e v í t a H o 1 a i n a (slohově psané »Te Deum« — 1898), ušlechtilé práce zasloužilého ředitele kůru v Kroměříži a Prostějově E z e e h i e 1 a A m b r o s e, v nichž se také obráží vliv jeho učitele F. Z. Skuher-ského (česká mše »Před oltářem Tvým«, motetto »Lide můj s pěknými falsobordony, pak milý chlapecký sbor »Pod ochranu Tvou«, jednoduché, přirozeně plynoucí »Pange lingua« a j. v.), skladby C y r i l a M. H r a z d i r y (jeho »Te Deum«, poctěné v roce 1895 cenou pražské Akademie věd a umění, výborná motetta »Timete Dominum«, »Ascendit Deus«, »Justorum animae«), práce A n t o n í n a P e t z o 1 d a (méně významná motetta vedle svěže a slohově pracovaného »Te Deum«). Dále sem zapadají komposice F e r-d i n a n d a V a c h a, Cecha na Moravě zdomácnělého (»Missa in honorem seti Joannis Nepomuceni«, »Te Deum« [1896], další mše, motetta latinská). Pak je tu Moravan A n t o n í n H r o m á d k a, z církevních moravských skladatelů nejplodnější (»Missa brevis«, »Missa dominicalis I.« [1902], »Missa Conceptionis B. M. V.« a další, *) Na tuto vec správně poukázal Hubert Doležil ve stati: »Moravský směr v dnešní české hudbě«; »Smetana« 1916/2: »také na české půdě bylo vytvořeno mnohé, co má přímý vztah k hudbě specificky moravské (celé jedno období tvorby V. Nováka):« 90 | ||||
|