|
| ||||
| ||||
|
— 84 —
vyschlo živé druhdy zřídlo chorálních melodií. Staré melodie se jen rozšiřovaly a novými texty opatřovaly. — V neumách chorálu jen některé noty zpívati se mají důrazně; jiné zase na ozdobu jsou a mají se zpívati lehce, plynně.5) Zanedbá-li se to pravidlo; mají-li všecky noty váhu téměř stejnou, zpívají-li se všecky bez rozdílu stejně dlouze, pak z líbezných melodii stanov se téměř obludy na postrach lidem, zvláště vycházejí-li z úst zpěváků necvičených, neobratných. Tu vadu mají tropy, že i notám vedlejším samostatnou dávají slabika; mnohé noty, jež v nápěvu z prvu zaujímaly místo třetí a čtvrté, stanou se notami řádu prvního : jed-nota a soulad uměleekého díla tim se ruší. Také v malířství i sochařsty[ a jiném umění nebylo by krásy a souladu, kdyby věci vedlejší, ozdůbky atd. stejnou měrou vynikati chtěly, jako předmět hlavni. Pak mohly býti tropy na závado náležitým přestávkám, kadencím melodie. Melodie skrze tropy se nezušlechtila, aniž na větší oslavu svátků tím něco opravdu způsobeno. Melodie chorálu I. jest líbeznější v Gradnaln s kratším textem (Introitus feriae IV. Quatnor Temporum Adventus), než v Rorátech s textem delším, interpolovaným. — Přes to ovšem musíme uznati, že chorál syllabický zas více se podobá písni lidu než chorál neumatický. 2. Sloužily aspoň texty samy k oslavě svátků ? Některé snad, ale ne všecky. Anglický onen tropus „Kyrie rex aplendens” zdá se, že měl dosti vzletný text. Dosti pěkný jest také text tropu Tutilova ad Introitam Missae in Nativitate Domini, jenž následovně začíná : nHodie cantandus est nobis puer, quem gignebat ineffabiliter ante tempera pater etc." 6) Jest to interpolace introitn třetí mše na Boží hod Vánoční: ,Puer natus est nobis etc." Jiný tropus k tomuto Introitu svrchu byl uveden z Makrova slovnika (také u Duranda se nalezá lib. 4.5 cap. 5 ), jenž zní : ,r ece adest, de quo prophetae cecinerunt, dicentes : Puer natus est nobis etc." s) 0 tom podobně jedná Dom Joseph Pothier ve svém spisu Les Mélodies Grégoriennes, chapitre XII, page 163. s) Schubiger S ingerschule St. Gallens, Exempla Nr. 41. p.,g. 39. Hned za tím číslem následuje Tutilův tropus ad Kyrie eleyson, jenž začíná: „Omnipotents genitor Deus omnium creator eleyson etc " Nr. 53. v témž spisu jest Tropus de Beatisaima Maria Virgine (auctore ignoto), jenž počíná slovy : ,Psalle ludens thalia etc.” Jest t o interpolace verše Alleluja z Graduálu mší Marianských: ,Alleluja. : Post partum Virgo, inviolata permansisti: Dei genitríx intercede pro nobis." 0 jiných tropech (zvláště na Kyrie) kar dinál Bona tento přísný soud pronáší:Insulsi sunt ut pluitimum, nee bene sensui cohaerent." (Rernm litnrgicarum lib. II, cap, cap. 4. §. 2.) 0 něco dále na konci uvedeného paragrafu dokládá týž kardinál: ,Omitto alia ejus generis (rozuměj : tropy), quibus homines simplices majus obsequium ac solemniorem cul-; tum se Deo exhibere arbitrabantur." Uznává tedy, že měli skladatelé tropů úmysl dobrý; ješto však postrádali potřebného nadáni a nutných k tomu vědomosti (homines simplicea), nedokázali nic valného (tropi iusulsi, non bene sensui cohaerent). Jsou pak v skutku doklady na to, že Bona spravedlivě dosti soudil. Ambros v dějinách hudby (III. svazek, str. 42.) uvádí mši jednu (Avemaria-Messe bon P. de la Rue), v níž na počátku tenor zpívá následující text „Ave Kyrie Maria gratia plena Dominns tecnm leyson.” To jest příklad nesmyslné interpolace, o níž soud ,interpolatio insulsa" byl by ještě dosti mírným. Jiné vložky zas beze všeho vzletu jsou, docela prosaické. V rukopise kapitolnim z doby Arnoštovy jsou přepiněny epištoly některé vložkami nevhodnými, prosaickými. Na Boži hod Vánoční při mši in galli cantu (1. mše) začínala epištola následovně : Leccio ysaye prophete - šn qua djrifti luciba baticinatur natibitaé. Hec dicit dominus - 13ater, fitiué fanctO fpíritué beué unué, Populus gencium etc. In Epiphania v epištole na začátku byl tento prosaický přídavek: Leccio ysaye prophete -3n qua fulget magorunt profunha cognicio etc. In Assumptione sanctae Mariae : Leccio libri sapiencie ~ue ejt rabi~ birtutum omni= umque lionorum. In omnibus requiem quaesivi, et in haereditate domini morabor - -3n qua qultant anime fuftorum etc. In Dedicatione Eeciesiae epistola: 21b beco ecdefie recitatur C)obie Leccio libri apocalypsis etc. Podobnými vložkami přepiněny jsou v rukopise jmenovaném epištoly na den sv. Jana Evangelisty, na den Mládátek, na den Obřezáni Páně, in die paste. — Krásu a velebnost obřadů právem tuším mimo jiné shledáváme u velebné jednoduchosti, přiměřené krátkosti a tajemném smyslu řeči liturgické, církevních modliteb, lekci, responsorif atd. Tu byly právě tropy na újmu, Jednoduché texty přepiněny rozmanitými přívěsky, čímž připodobnily se asi chrámům stavěným | ||||
|