|
| ||||
| ||||
|
lečně provedena Horákova »Massa quinta B ,dur«. Pan sbormistr zakončil s pr"áním další spolupráce obou CJ a vyzval přítomné, aby po-mohli získávat co největší počet zpěváků a zájemců o církevní hudbu. — Pan jednatel podal je"stě několik dodatků o širší činnosti CJ: byly to oslavy P. Bezruče a akademie 28. října, při kterých účinkoval sbor i jednotliví členové. Tři členové se zúčastnili 3. XI, 1947 valné hromady ACJ v Olomouci. Vzpomenuto také vystoupení pražské »Scholy eantorum« v Prostějově, jehož se zúčastnilo 7 členů. Zvláště pak povzbudivý sjezd CJ na Sv. Kopečku 15. VIII. utužil vucastnících ještě více cyriLskou myšlenku. Ve volných návrzích bylo znovu apelováno na oživení vnější veřejné činnosti CJ po příkladu jiných jednot (uspořádánd akademií, divadel a pad). Je třeba předně prokázat, že to stojí za to být členem tak aktivního spolku, jako je CJ, a pak jsou tu výdaje, přikupování nového materiálu a pod., na které si musíme vydělat.
• Činnost Cyrilské Jednoty v Uherském Brodě blahodárně se rozvíjí od jejího založení, k ně-muž došlo 14, září 1947, v den svěcení nových třímanuálových dálkovy' ch varhan v dominikánském chrámu, varhan velmi krásných a zvukově bohatých, k ndmž učinil disposice hudební skladatel a ředitel kůru E m i l H á b a. Zásluhou Hábovou církevní hudba v Uherském Brodě vzkvétá, jak v málokterém jiném městě. Mezi skladbami, Mistrem Hábou od r. 1947 na-cvičenými, jsou skladby velmi vzácné, jako V á clava Kaprála »Česká mše«, Cesara Francka »Missa in A dur«, Dr. Máchy »Vánoční mše«, (I, a II.), J. C. Drah 1 o v-s k é h o »Slavnostní česká mše«, Smetanova »Motteta« a posléze jeho vlastní skladby, které dojímají 'a hluboce uchvacují jak krásou melodie a polyfonií hlasovou, 'tak bohatým doprovodem varhanním i orchestrálním. Jsou to ze-jména H á b o v y výtvory »Missa cantata in honarem Ssmi Cordis«, »Pange lingua«, »Tantum ergo« a »Kantáta k sv. věrozvěstům«, jež došly veliké obliby, a byly předneseny chrámovým sborem uherskobrodským nejen v samotném sídle Cyrilsiké Jednoty, ale i na Velehradě a na Sv, Hcstýně - při velkých poutních slavnostech. Velice se vyznamenala naše Cyrilská Jednota u příležitosti svatavojitěšských oslav, kdy před-nesla k poctě velikého patrona naší -otčiny V yskočilovu »Modlitbu za vlast«, Dvořákovu skladbu »Veliký Bože náš« a H á b o v u »Kantátu k sv, Vojtěchu«. Také vzbudila pozornost pořádáním dvou duchovních koncertů, prvního v der, svěcení varhan v daminik. kostele 14, září 1947, a druhého 28. října téhož raku. Na těchto koncertech byly předvedeny kromě jimy"ch skladeb jako novinky skladby D r a Z ,d e ň k a B l a ž k a »Ave Maria«, a »Lalm 23«, Ant. Dvořáka »Žalm 149«, B. Smetany »Modlitba«, T o v a č o v s k é h o »Večerrd«. F. Spilky »Smír«, Cherubiriiho »Ave Maria« a L i k 1 o v o »Deus meus«. Mistr Emil Hába, který požívá též věhlasu jako varhanní virtuos, přednesl skladby Bachovy, Frescobaldiho, Mallinga, Guilmanta, Hacketta, Wiedermanna, Brixiho, Mozarta, Saint-Saense, Jos. Kličky, a pak své vlastní fantasie, a to: Fantasie na píseň »Aby ;nás Pára Bůh miloval« a fantasie na Symfonické básně Smetanovy. Mistr Emil Hába, zakladatel, ředitel a chlouba naší Cyrilské Jed-noty, nesl slávu uherskobrodského jména i do jiných měst a krajů. Tak na př, v minulém roce koncertoval v Levoči, letos 27. VI. v Teplicích - Šanově (v tamním děkan, chrámu sv. Jana Křtitele), 4. VII. v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích, kde pod záštitou nejd, pana biskupa Dra Štěpána Trochty byla provozována jeho »Missa cantata«; 5. VII. uchvátil svým uměním posluchače v chrámu Matky Boží v Bohosudově. Mistr Emil Hába je duší naší Cyrilslké Jed-noty, a že se Jednota tak blahodárně rozvíjí, je jeho zásluhou, Členka C. J. v Uherském Brodě. • 7. Ostravy. V posledních dvou letech je duchovní hudba v ostravském chrámu Páně Božského ,Spasite:le opravdu na výši jak reprodukcí, tak i výběrem hodnotných uměleckých děl duchovní hudby. Slyšeli jsme krásnou »Valašskou jitřní« od Jar. K ř i č k y, opěvující Boha Stvořitele tóny zvláštní krásy a velebnosti; nechybí však ani pastorální ráz lidový (Graduale a Cffertorium) ; dále J. S. F o e r s t r a mši »Ke cti sv. Trojice«, dýšící hlubokou zbožností a vroucností, jíž srdce lyrika Foerstra přetéká. Naproti tomu zase radostnými tóny znějící »Mši D dur« A n t. D v o ř á k a. Letos na Velký pátek večer byla provedena kantáta J. B. F o e r s t r a »Stabat Mater«, skvost duchovní hudby pro smíšený sbor s průvodem varhan, ve které zpěváci skutečně prožívali každou nuanci zpívaného slova, at již to, bylo v jímavém » Sancta Mater« či »Quando corpus«, či přechod z pp do jásavěh,o ff »Pa.radisi gloria«. Mužský sbor neobyčejně tklivě přednesl »Improperia« největšiho církevního skladatele P. G. da P a 1 e s t r i n a, jenž dovedl jednoduchými, ale velmi účinnými hudebními prostředky působiti na lidskou duši. Překrásná duchovní hodinka zakončena P ick o v ý m »Umučením Kristovým«. Na Baží hod velikonoční byla provedena po prvé v Ostravě mše »Sursum corda« ad J o s. K u b e n k y (rukopisná skladba, komponovaná v roce 1938), poctěná druhou cenou při soutěži o nejlepší latinskou mši, vypsané nejde, arcibiskupem olo- 114 | ||||
|