|
| ||||
| ||||
|
mouckým Dr. L. Prečamem. Zpívalo 200 zpěváků (chrám, sbor při chrámu Páně Božského Spasitele v Ostravě, chrám. sbor z Vítkovic, pěvec. spolek »Lumír« v Ostravě a posluchači Masarykova městského ústavu hudebrího v Ostravě). O tamto provedení psaly ostravské listy. Uvádím část k'ritiky: »Mše vyniká širokou melodikou, dobrým vedením hlasů, nefalšovanou vroucností, hloubkou a čistotou a harmonickou prací. Autor, který mši řídil, lehce zvládl rozsáhlé těleso pevnou rukou, a bohatě dynamicky od-stínil.« — Z běžného repertoáru, který je slyšet na ostravském kůru, uvádím alespoň: K. D o u-š a: »Svatováclavská mše« pro smíš, sbor s prův. varhan a žest„vých nástrojů (velmi vděčná a působivá skladba). Z d. F i b i c h: »Mše F dur«, J o s. N e š v e r a: »Mše ke cti sv. Eugena«, P.Křížkovský: »Requiem«, Fr. Lizst: »Libera me«, F r. W i t t: »Terra tremuit«, smíš, dvojsbor á capella; a dále zajímavé rukopisné skladby K u b e n k o v y »Graduale« na sv. Šimona a Judu, pro mužský sbor a soprán sólo s průvodem varhan, »Cffertorium« pro sólový tenor s průvodem varhar., »Graduale« na Boží hod svatodušní, pro smíš. sbor s .průvodem varhan.
• FJC v Olomouci-Hodolanech končí letos svou prvrd kulturní pětiletku. Hned v prvním roce svého vzniku roku 1943 ,provedla po prvé v Olamouci Křičkovu »Valašskou jitřní«. Při její reprise v r. 1944 byly vyměněny se skladatelem srdečné dopisy. V povzbudivém dopise skladatelově, datovaném 1. I. 1945 bylo uvedeno motto: základní motiv z Cre-da, podepsaný slovy: »Věříme pevně, bez mezí, že pravda Páně zvvtězí«. Byla to úžasná posila na prahu kritického roku 1945. Netušili jsme snad tehdy ani, jak brzy se nám stane podle viry naší. Letos si dává naše jedno`a motto do svého štítu jako heslo spolku. Křička je tedy náš a my jsme jeho. Těšíme se v příštím roce na jeho osobní návštěvu v Olomouci. — O letošních prázdninách byl navázán písemný styk se seniorem našeho kulturního života Dr h. e. Josefem Bohuslavem Foemstmem, a to stran jubilejního roku 1949, kdy skladatel, dá Bůh, dožije 90 let. Jak ze vzácného dopisu je zřejmé, je to muž ne na zaslouženém odpočinku, ale v piné tvůrčí síle, se záměry o nové práce, na něž čeká celý kulturní svět, náš národ, ale zvlástě my cyrilisté velmi toužebně. Partituru nové mše »ke cti Panny Marie« již máme přish~benu. Pro-to na tem úmysl, aby Bůh dal sílu mši dokončiti a napsat ještě další ke cti jeho patrona, sv. Josefa, byla sloužena dne 15. září na svá-tek Sedmibolestné P. Marie slavná mše sv. za spoluúčinkování FJC, při níž byla provedena chorální »Missa De Amgelis«, Foerster: »Ave Maria« op. 94, a Křičkova: »Pange lingua« (chorální, věnované Mistrem naší jednotě letošnfo roku). — Za sv. Otce byla sloužena slavná mše svatá na svátek Krista Krále, při níž byla provedena Foerstrova: »Missa in ho-norem Sanctiasimae Trinitatis« op. 170. Nepřeberná to studnice jemnosti, pravé zbožnosti, křesEanskéha smutku (byla psána za okupace 1940), víry a krásy, Velký Mistr se jeví nejen v celém životním díle, ale v každé jeho části. — Dne 13. listopadu uspořádala FJC v,Clomouci-Hodolanech koncert akademického pěveckého sdružení »Moravan« z Brna. Byl to první pod-nik echo druhu a tak vysoké umělecké úrovně na tamta olomouckém pr"edměstí. Zdanil se. Sál Nového divadla (největší v Olomouci) byl téměř vyprodán. Obecenstvu nadšené. Potlesk neutuchající. Vynuceny 4 krásné přídavky. Je zřejmé, že hudba dovede ještě k českému srdci promluviti. To byl poslední mohutný akord naši kulturní petiletky. -- Věříme pevně, a padle našeho hesla věříme bez mezí, že lépe bude. Víme, že lépe bude, až budou lepší lidé, a lepší lidé budou, až písně pěvců budou nadšeně a vděčně přijímány a uvedeny v čin. Ferdinand Kreilčíř, dirigent. • Chrámová hudba v Kyjově na Moravě. Málo-které venkovské města se může pochlubiti tak vyspelou chrámovou hudbou jako slovácký Kyjov. Chrámový sbor je tu opravdu na výši. Zásluhu o jeho zvelebení má mladý ředitel kůru Antonín C e n e k, absolvent brněnské komservatore, žák Kvapilův a Michálkův. S obdivuhodným nadšením, idealismem a láskou zde sikvěle provádí hodnotnou církevní hudbu. Díky jeho mladistvému zápalu odvážil se chrámový sbor v poslední době projevů, které zasluhují opravdového uznání a ocenění. Velkou událostí z,de bylo provedení Kaprálovy »České mše« (svatobořické). Toto dílo zde bylo provedeno po prvé vůbec 3. X. 1943, Kyjovský chrámový sbor tuto mši provedl na pozvání též na Velehradě, v Brně na dómě při zahájení hudebního festivalu 28. VIII. 1945 za účasti oficiálních osobmostí z řad církevních i světských a pak i v Uherském Hradišti 28. X. 1946 při pietní slavn.,sti za umučené lékaře Slovácké lékařské župy za autorova řízení. Téměř při všech pro-vedeních byl přítomer. autor. — Dále ředitel kúru nastudoval a provedl svým chrámovým sb irem celou řadu hodnotných děl. Z jejich repertoáru jmenuji aspoň některé nejdůležitější: A n t. D v o ř á k: Missa in D-dur, Te Deum, části ze Sbabat Mater a Requiem; E d, T r e g-1 e r: Missa jubilaei, Missa brevis; F r. P i e k a: Missa solemnis, Missa in B-dur, Te Deum; N e š v e r a: Missa in hon, s. Leonis; K ř i č k a: Valašská jitřní; S m e t a na: Bože velký, Mo- 115 | ||||
|