|
| ||||
| ||||
|
— 8 6
(Tit. I. cap. S. De Clericis educandis et institnendis pag. 28.) Z toho následující věci lze poznati: a) Zákony cfrkevnf jak obecné, tak i partikulární české výslovně žádají, aby chovanci seminářů učili se zpěvu, zvlášE zpěvu církevnímu, chorálu. b) Před udllenim svěcení nižších i vyšších slušno, aby žadatelé zkoušeni byli, umějf-li zpívati. (Synodus Prag a. 1605.) Ta zkouška ovšem musela by se tak odbývati, aby (hovancům zkoušeným nebyla na posměch. c) Jednota Cyrillská i tu záležitost na zřeteli bude míti; upomínáním, radou a skutkem chce přispěti, aby vůle cSrkve v tom se vypinila. (1) Neznalost zpěvu jest na knězi značnou vadou, o jejiž odstraněni měl by všemožně se přičiniti. e) Vědomé a svévolné zanedbávání zpěvu církevufho jest zvláště u kleriků známkou smýšlení necírkevufho.*) p Jos. Padrta. Cyrilliané buďtež potěšeni radostnou novinou, že v pražském k a. konviktu študeutském letošním rokem zpěvu církevnímu pravidelně vyučovati se počíná, V kn. are. semináři pak vsacla)ai bohoslovci . cvičí se chorálu gregoriánském s nadšením přímo obdivuhodným, o čemž co nejdříve obšírněji promlwero bude. Red. POZgur ÁNí, Obeená Jednota Cyrillská s vděkem pamětliva jsouc velepamátné encykliky Jeho Svatosti papeže Lva VIII., vydané 20. září t. r., kterou nařizuje, aby sv. Cyrill a lIethoděj byli vzývaní po celém světě, přijav svátek jejich do kalendáře římské a všeobeené Církve s Officium ritus duplicis minoris a zvláštní mší, koná ku poctě sv. Klimenta I., jehož ostatky sv. Cyrill — patron Jednoty Cyrillské — nalezl, do Říma přinesl a vedle nich v chrámu Páně svat. Klimenta pochován jest, slavnost spol-kovou pořádkem následujícím: Na sv. Cecilii v pondělí dne 22, listopadu řádná valná hromada „obecné Jednoty Cyrillské” o 6. hodině večerní v místnostech Akademie křesEanské. — Předmět Volba dvou vylosovaných členů výboru. Po ní ve dvoraně sv.- Václavské (í etězová ulice) o 7. hod. večerní duchovní koncert. Provede y)évecká škola „obecné Jednoty Cyrillské”, řfzenfm Fr. Chluma. Na sv. Klimenta v úterý 23. listopadu v kostele sv. Klimenta dopoledne o 11. hodině pontifikální mše svatá. Na kruchtě přednešena bude sborem ctihodných pp. alumníl kniž. arcibisk. semináře za pomoci sborové školy obecné Jednoty Cyrillské Missa „in hovorem Sc. Luciae” od Fr. lI'itta. Introisus, Graduale, Offertorium a Communio chorálně. Pange lingua od Jos. Foerstera. Pod večer o 6. hodině v kostele sv. Rlímenta slavné neápory. Zpévy provede ctihodný kn. are alnnmát na 2 sbory rozdělený, Psalmodie jednohlasná střídati se bude s falsobordony pro mužské hlasy. Sbor jednohlasý zpívati bude s průvodem varhan u oltáře,- sbor vfcehlasý bez průvodu varhan na kruchtě. Pange lingua od G. Kordule, bohoslovce k, a. semináře. V Praze, dne 7. listopadu 1580. F. J. Lehner, předseda O. J. C. Arcidiecése Pražská : Cyrillslzll slavnost v Praze. (Dokončení.) Farní Jednota Cyrillská v Karlíně. Hudebníku obdivem žasnoucímu připadá., jakoby Palestrina byl zúmyslně toto dílo složil, aby ukázal, čeho lze docíliti jen pouhými liJakými hlasy. Vezméte na pomoc veškerý apparát hudebních nástrojů, těch vnad se jimi nedoděláte. Skladba jest tak bohatě nádherná, že i milovník nástrojné hudby zde nepohřeší lesku slavnostního. Na této mši nejlépe se osvědčuje bohatství a krása zpěvu á capella. Nedostižitelná téměř genialnost spatřuje sev kombinaci, s jakou Palestrina v této mši hlasy střídá, čímž dociluje účinků úžasné krásy. Věty šestihlasé střídají se s větami pěti-, čtvero- a troj - hlasými. A v každé z těchto skupenin umí zase různým spojováním a střídáním se vyvozovati zvlášt. nich účinků. Tak za tercettean ženským (2 soprany a alt) následuje tercett mužský (2 tenory a bass), čímž přímo uchvacuje, Jak rozmanité jsou kombinace vět čtverohlasjchl Brzy dva soprany, alt a tenor (na. př. celé Benedictus), brzy dva soprany a dva tenory, pak zase alt co vrchní hlas a dvěma tenory a bassem (na př. celé Kriste eleison), prostý čtveroblas smíšený (sopran, alt, tenor a bass) čtvero | ||||
|