|
| ||||
| ||||
|
87
ženských hlasů (dva soprany a dva alty) n, př. od Crucifixus počínaje až do „Et in Spiritum” a p. Při té rozmanitosti způsobené kombinací hlasů převládá v celé mši homofonie, čímž mistrná skladba snadno přístupnou se stává nejen zpívajícím, nýbrž též poslouchajícím. Text zůstává všudy velmi sro zumitelný, tak že i pro tuto vla3tn tst mše náleží mezi skladby eminentně církevní. I'ři takové úpravě harmonie možno ovšem šetřiti v přednášení vedle náležité akceutuace pravidelného odstiú,,váuí sesilováním a seslaUováním hlasu, pohybu rychlejšího a volnějšího, jak toho smysl slov a hudební tektonika vět právě dopouští. Jak pěkně tu sboru cyri lsky cvičenému naskytuje se příležitosti osvědčovati doveduoat, důmysl, pevnost, nadšení, poslušnost, lásku a jak se ty všech,iy ctnosti hudební jmenují. Za příčinou akustiky v karlínské basilice umírnil jsem tempa tak, aby polyfonie, kde bohatěji při-chází, jasnosti a průzračnosti neškodila. Také přílišného odstíítováuí jsem se varoval, jednak, aby monumentálnost veledíla tím netrpěla, jednak i pro poměry rozsáhlé prostory chrámové. Slovem, sbor i řiditel sboru napnuli své síly, aby dílo umělecké se zdařilo. A s pomocí Boží se zdařilo. Svátek sv. Cyrilla a Methoděje Uyl nejštastnéjší ze všech za ta léta, co sbor karlínský ve chrámu obou světců prozpěvuje Pánu Bohu chvály, Druhá generace pěvecká prošla křtem cyrillským posvěcená a nezůstala za předchůdkyní svou v ničem. Tradice se udržela Nadšeni neubylo. Láska se neumenšila. Mši sv. sloužil representant sesterské Moravy a starosta Akademie křestanské vdp. Dr. F. Bauer, řiditel semiuái•e pražského, — na českém Velehradě moravský ctitel sv. apoštolů Cyrilla a Methoděje. Večer svátku sv. Cyrilla a Methoděje zakončen byl koncertem ve dvoraně sv.-Václavské za velikého návalu obecenstva vede programu v 5. čísle letošního „Cyrilla” uveř,,jněného. Jest-li že v první částce vedle ctihodného chorálu svat. ltehoře za-stoupeni jsou mistrové staří: Jae. Mandl, („Ecce (juomodo"), Gioc. Crocc („0 vos omnea"), Greg. Aichingcr („Assumpta est Maria" tříhlasý ženský sbor), L. Thoma Vittoria („Taedet animam meam") ; v druhé částce přednášeny jsou skladby nové ducha cyrillského a to vesměs doncácich skladatelic našich : P. Křížkovského, J. Foerstera, 0. Suaolika, J. A Starého, F. Ilrzcšky, A. Průchy, Z. Skulcerslcí°ho. Z pražských sklalatelů až na jednoho byli zde všickni pohromadě a rozkoší bylo sledovati jednak postup přednášených skladeb, jednak poznámky vtipné a škádlivé ostatních kollegů. Takový zápas duševní jest vždy velezajímavý a poučný. Čestuě zde stáli žijící skladatelé čeští vedle starých mistrů, Národ český právem může s pýchou pohlížet na takový zápas, dosvědčující, že nejsme posledními v řadě národů evropských. Jako v mnohém jiném i zde kráčíme v popředí vzdělaných národů bojujíce za věc rovněž krásnou, jako svatou. Dobareformy hudby chrámové vydala u nás již mnohou perlu hudební. — Ce' program koncertu zastala sborová škola „obecné Jednoty Cyrillské” řízením učitele Fr. Chluma. Jako v seminářském kostele u ev. Salvatora a v basilice Karlínské svat. Cyrilla a Methoděje konaly sc slavnosti též v ostatcích kostelích pražských, jejichž kůry jsou v rukou cyrillských řiditelů kůru, dle programu Namnoze provozovány skladby domácí. V chrámu Páně sv. Ducha před-nášel řiditel kůru Jan A. Starý, vlastuf mši „in honorem Sc. Venceslai”; také Graduale a Off'ertorium jsou jeho dílem. V kostele sv. Petra na Pořičí provozoval řiditel kůru Adolf Prácha svou „Missa in honorem Se. Petri” a vlastní Pange linqua. --ltiditelé: Josef Foerster, Ottomar Smolík*), J. J. Cainer a Karel Bílý přednášeli alespoň částečně své skladby. Zvláštní referáty došly pouze od sv. Ilaštala a sv. Štěpána. První zní : „Ve farním chrámu P. sv. Haštala, na oslavu rvat. Cyrilla a Methoděje, zvolil sobě kostelní sbor (12 členů), řízením Kar. Bílého ktt provozování mši ,Auxilium Christianorum” pro smíšené hlasy s průvodem varhan od Jos. Diebolda, „Iutroitus a Communio” chorálně z Grad. Romanum, „Graduale” od K Bílého, „Offertoriu n” od Fr, Zeliuky, zdejšího varhaníka a „Pange lingua” od K Sei]era. Ačkoliv obmezenost místa nedovoluje zevrubného rozboru skladeb, povím pouze, že uvedené tuto práce vyznamenávají se jasnou fakturou, přirozenou harmonisacf, ne-hledaným průvodem, jenž Uudto k ozdobě aneb ku podpoře zpěvu slouží. Provedení bylo celkem uspokojivé. Jedna okolnost však pozornému posluchači neušla Var-hany ve chrámu sv. Haštala, ač před ro'sem opravené, jsou částečně rozladěny a některé pfštaly osmi3topových rejstříků, jako principál, Salicional, jasuč nemluvil. Okolnost tato přiměla varhaníka, že místa ve skladbách, kde průvod toliko ku podpoře zpěvu slouží, úpině vynechal. Sbor pěvců, jakož i varhaník statně si po- čínal. Přihlíženo nejen bedlivě ku přízvuku latin- skému (v Introitu a Communione), ale šetřeno ve čtyffl.tsuý,h skladbách i znamének dynamických." V druhé zprávě praví referent p. R. Botek: „K oslavě svat. Cyrilla a Methoděje provozována byla v nedéli dne 4. července pi•i farním chrámu P. sv. Štěpána mše 4hlasná „Jesu Red.emptor” od Kaima, dále vložky : ,Benedicta et renerabilie” (co Graduale?, „Beata es Virgo Maria” (co Offert.) 4hlasné, a „Pange lit,gua” od Patestriuy. — Jak mše, tak i ostatní skladby byly jik náleží prove- deny od sboru 13 údů čítajícího. Zpívalo ses pre• císností a dobi•e upotřebeným odstiňováním. Zmi- *) Dodatečně dlužno podotknouti, že motetta v 9. hudební příloze »Cyrilla« uveřejněná, jsou plodem téhož skladatele, což nedopatřením tiskárny vytisknuto nebylo. Red. | ||||
|