| ||||
| ||||
zároveň
Urgan Obecné Jednoty Cyríllské, vt.2avaCef a zer3aFttoZ ~. 1 ~EHNER. OBSAH: Pražský seminář. — Obecná jednota Cyrillská: Druhá valná hromada Obecné jednoty Cyrillské. - Arcidiecése Pražská ; EIS1O 1G, Okrouhlice. Diecése Královéhradecká:L Nov. Bradce Králové. 1880. RUC. Y11. Ze Smidar. - Diecése Litoměřická :L Bezna. - Diecése Budějo- vická: Z Tábora. - Dopisy: Z Osieku v Slavonii. Pražský seminář. Píše F. J. Lehner. ČASOPIS pro katolickou hudbu posvátnou v Čechách, na Moravě a ve Slezska, Zraky diecése jsou stále obráceny na štěpnici, kde naděje budoucnosti vyrůstá. V tom sadu pěstují a ušlechtujf se mladé olivy, jejichž vůně — až dozrají — má občerstvovati osady, jejichž olejem mají se osvěcovati svatyně Páně. Věčná lampa před svatostánkem dnem i noci svítící tím olejem živena vesele plápolá. Ký div 1 že kněz pracující venku na vinici za jasného nebe i za líté bouřky, za parna a mrazu, miluje s celou duši tu štěpnici, v níž dozrávají plodné olivy. V té zřitelnici soustředěny jsou zraky celé diecése. Ona jest střediskem péče, snahy, naděje a lásky. Le i Cyrillská Jednota pojistiti se snaží budoucnost svou v seminářích, přirozený zákon káže. Oslava, s jakou velebná bohoslužba v seminářích se provází, roznese se po diecési. „Musica sacra” v seminářích jest hudbou budoucnosti. Proto v stanovách Cyriliských jednot diecésních jedním z nejdůležitějšich prostředků k dosaženi účelu spolkového uvádí se „důkladné vyučováni zpěvu a soustavné pěstování bohoslužebné hudby odpovídající požadavkům liturgickým a nměleckým v seminářfch kněžských a pacholeckých.” (Viz návrh stanov „Cecilie” roč. VI. str. 42.) Je-li seminář vzorem, za několik roků bude „musica sacra” po veškerých dědinách vzorná. Již z této příčiny jest rychlé zřízeni cyríllských jednotdiecésníchnaléhavoa potřebou časovou. V Praze má sídlo „obecná Jednota Cyrillská” pod protektorátem metropolity a primasa stojící, která pro arcidiecési pražskou jest, zároveň jednotou diecésnf. Zraky všech Cyrillistů obráceny jsou na seminář arci-biskupský a na veškerých rtech čte se otázka: „Jaká jest ,musica sacra” v pražském semináři?" Odpovětl zni „Jest vzorná Zprávodaj mluví z vlastni zkušenosti. Co viděl a slyšel, krátce poví na potěchu Cyril-listům na sklonku velepamátného roku Cyrillského, proslaveného encyklikou sv. Otce Lva XIII. o sv. Cyrillu a Methoději. Poměry jsou v semináři tak utěšené a příznivé, že lepších si ani přáti nelze. Představenstvo přeje a pod-poruje snahy po zvelebeni a rozkvětu bohoslužebného zpěvu s takovou láskou, bohoslovci pak ujali se díla vznešeného i úkolu právě duchovního s takovým nadšením, že Cyrillistovi nezbývá, leč zvolati : ,Zaplat Pán Bůh!” Pravdivost tvrzení budiž dokázána několika příklady, které se udály od počátku letošního roku školního do této chvíle. I. Svato-Klementská slavnost. Letošní oslava sv. Klementa stala se po-vinnosti vděčnosti. V Církvi Božf dluh vděčnosti splácí se i po tisíciletí. Čím starší dluh, | ||||
|