|
| ||||
| ||||
|
- 93 -
Obeená Jednota Cyrillská. Druhá valná hromada Obecné Jednoty Cyrillské. V den svaté Cecilie konala obecná Jednota Cyrillská výroční valnou hromadu za přítomnosti zeměpanského komisaře. Zahájil ji o 6. hodině večerní předseda h' J. Lehner, který po přečtení protokolu minulé valné hromady oznámil, že vys, c, k. ministerium vnitra stanovy rozšířené schválilo výnosem d. d. 20. února čfslo 1980, čímž jednota nabývá práva zakládati odvětvené Jednoty diecésní a farní kromě království českého též na Moravě a v ostatních korunních zemích západního Rakouska. Na základě stanov zřizovány jsou po diecésních českých, v poslední době též i na Moravě jednotlivé farní jednoty, z nichž některé již skonstituovány jsou a v piném rozkvětu se nacházejí. Na mnohých místech pak stanovy ku schválení již zadány jsou, aneb ku zadání se právě chystají. Poněvadž takto veškerá činnost teprv v počátcích se objevuje, odkládá se vypsání její v jednatelské zprávě na příští valnou hromadu, do které doby — jak bezpečně se doufá — diecésní Jednoty Cyrillské povstanou a organisace farních Jednot vřele se ujmou, což v některých diecésích od delší doby s míst nejvyšších již slíbeno a zaručeno jest. Dějf se dojista v těch diecésích důkladné přípravy, aby po zaražení Jednoty diecésní hned najednou po diecési četně odvětvených jednot farních vzniklo. Jest to také skutečně jedinou zákonitou cestou, kterou Církev sama předpisuje hierarchickým svým řádem a roztříděním v diecése a farnosti. Veškeren život církevní vycházeti musí ze sídla diecesního, kde i „musica sacra” vyhledává zdroj svůj a vzor, jednak v seminářích kněžských a pacholeckých vedle synodálních úchval, jednak výtečnou hudbou právě církevní v chrámech kathedrálních. Ku žádoucí opravě a ku zvelebení hudby církevní jest především třeba, aby v seminářích zpěvu církevnímu důkladně se vyučovalo. Dobře vyučeni kněži stanou se nápotom učiteli osad. Tot ta nejpřiměřenější, ale také nejmoudřejší a nejbezpečnější cesta ku zvelebeni zpěvu liturgického i obecného. Kostel seminářský musí býti v každém ohledu vzorem. Co za čtyřletého pobytu stalo se téměř druhou přirozeností a přeavědčením nezvratným, nutně po vysvěceni mladých kněží přejde do osad. Kdo za čtyřletého pobytu seminářského zamiloval si důstojnou oslavu vznešené bohoslužby, nesnese, aby na osadě, v níž nápotom působí, znesvěcována byla hudlařením a ostudou. A je-li seminář zřídlem, má kathedrální chrám byti vzorem vší krásy ve veškerých oborech umění církevního, tedy i zpěvu liturgického. Pečovati o to 1 ono jest zajisté předním úkolem Cyrillskéjednoty diecésní, ale nikolivěk jediným. Druhou, řekl bych ještě důležitější úlohou jest organísace farních jednot po diecési. — Ve výboru jednoty diecésní zasedají mužové zkušení, jimž poměry diecése dokonale jsou známy, aby věděli, jakých prostředkfi užíti třeba, aby jednoty farní po diecési se zakládaly a rozvětvovaly co nejrychlejí. Reformu i rozkvět hudby chrámové bez Cyrillských jednot diecésních docíliti nelze. Jest tudy veležádoueí potřebou časovou, aby Cyrillské Jednoty diecésní bezodkladně zřizovány a jími pak Cyrillské Jednoty farní organisovány byly. Obecná Jednota Cyrillská, která jest zároveň jednotou diecésní pražské arcidiecése, koná již úkol tento s výsledkem uspokojivým. Že také v ostatních diecésích na prahu nastávajícího nového roku podobně se stane, za to ručí přízeň, s jakou snahy cyrillské u veškerých nejdůstojnějších ordinariátů se setkávají, jakož i učiněná opatřeni a přípravné kroky ku bezpečnému vzniku Cyrillských jednot diecésních a farních. — Na památku věčně požehnaného Cyrillslcého roku 1880, v němž sv. Otec Lev XIII. patrona jednoty naší, sv. Cyrilla a jeho bratra svat. Methoda, rozkázal slaviti celé Církvi katolické, dlužno postaviti pomník velkolepý, památník živý v každé diecési, v každé osadě Cyrillo-Methodějské. Proslýchá se veselá novina, že sv. Otec, jemuž pověst připisuje obě překrásné hymny v novém officium Sc. Cyrilli et Methodii do celébo světa právě rozeslaném, zamýšlí v Římě vystavěti oltář svat. Cyrilla ve slavné basilice sv. Klementa, v níž svatý patron náš složil kosti své, — důstojný to věru pomník takového papeže. My vedle pří-kladu náměstka Petrova vystavíme v dědičných zemích Cyrillo- Methodějských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku sv. Cyrillu oltář živý, pomník velkolepý — Cyrillskou Jednotu rozvětvující se v Jednoty diecésní a farní. Sv. Cyrill nás všecky spojí v jedno těleso. Jednota obecná, diecésní a farní jedním a společným jménem se chlubí — svat. Cyrilla. Snášejme již kamení k tomu oltáři rychle ! bezodkladně ! aby význam památného roku ujmy netrpěl. Nechat za rokem cyrillským v zápětí kráčí druhý rok Cyrillský, pro rozkvět života církevního ve vlastech cyrillo-methodějských ne-méně důležitý. Snášejme skvosty! Ozdobujme svatyně Páně tím nejvznešenějším šperkem — důstojným zpěvem bohoslužebným za pomoci Cyrillakých Jednot! Oltář zbudovaný z živého kamení na půdě domácí —Jednotu sv. Cyrilla stavěti po-máhej Pán Bůh ! Jediným předmětem valné hromady byla volba dvou členů výboru. Vedle §. 13, stanov odstupuje totiž každý rok třetina výboru, což v prvním a druhém roce rozhoduje se losem. Vylosovanf jsou | ||||
|