|
| ||||
| ||||
|
— 94 —
však zase volitelnými. Vylosováni jsou: profesor Joaeí Foerster a Jos. Novák. Nově zvoleni jsou prof. Josef Foerster a ředitel kůru u sv. Jindřicha Josef Cajner. Povoláním tohoto do výboru jest uprázdněno místo náhradníka., za kterého zvolen jest A Zelenka, varhaník u sv. Haštala. Jelikož na programu nebylo žádného jiného předmětu, skončena jest valná hromada. Arcidiecése Pražská. OkrOtih1i00, dne 7. prosince 1880. Reforma chrámové hndUy počala u nás letošním rokem. Sbor čítá 9 sopránů, 6 altů, 3 tenory, 5 Uasfi. Provozovalo se: Na Boží hod velikonoční mše „rota pulchra es Maria” od Molitora op. \I. Offertoria a Grad. k tomu dnu určené od Skuherského, „Pange lingua” od J. Foerstra. Na Boží hod Svatoďašní mše „in honor. se. Fidelis” od Molitora op. XII. s pi•fhodnými vložkami provedenými mužským sborem. Na sv. Petra a Pavla mše „in honor. se. Josephi”od J C. Sychry, která se na den svatého Vavřince opakovala. 0 pouti na svátek Nanebevzetí Panny Marie mše „in honor. Sc. Joannis Nepomucei” od Frant. Hrušky, Ůraduale „Exaudivit Dominua” od Josefa C. Sychry. „Pange lingua” od Foerstra. Kromě uvedeného provozovalo se dále : ,Popule meua, Vexilla Regis. Ecee quomodo moritur" od F. Z. Skuherského a j. Nyní se cvičí „Te Deum Laudamus” od P. Křížkovského.'') V. Kindl, učitel. Dej>, Pán I3iih mnoho t stí a zdaru ku vzniku farní Jednoty Cyrillské ! Počátky jsou pěkné ! Red. Diecése Královéhradecká. Z Nov. Hradce Královó, Po dlouhé přestávce atůjž zde konečně zpráva i z naší obce. Čtenářům t. 1. jest známo, že se na kůru zdejšího chrámu Páně počalo reformovati již roku 1876. Neznalec zdejších poměrů by zajisté soudil, že od této doby mohlo se zde dílo velkolepé vy-konati. Avšak kdož by jen tak povrchně soudil, nepřihlížeje k zdejším, často rozháraným poměrům, křivdil by všem, kdož na díle reformy zde hlavní podíl mají. Zajisté každý ze zkušenosti ví, že mnohdy i ta nejlepší a nejpevnější vůle nedá se hned uskutečniti tak, jak bychom si toho přáli. Kdo se odhodlal kostelní hudbu opravovati, nesmí se dáti zastrašiti ničím; musí po vytknuté sobě dráze jistě a neohroženě kráčeti. I my jsme se neohlíželi ani v pravo ani v levo, zda-li se naše počínání někomu líbí neb nelíbí ; uplynul rok a mohli jsme se vykázati dosti slušným výsledkem své práce. Avšak v září r. 1877 musilo se tt nás pro jistou příčinu od reformování hudby upustiti. Rok tím úpině ztracen. Dřívější práce naše z větší části zmařena ! Když pak nastaly příznivější poměry, pustili jsme se zase do díla, jen že nám ubylo několik lepších zpěváků a mladí nejsou ještě dosti vy-cvičeni. — Přes rozličné obtíže kráčíme nyní ku předu. Na repertoiru našem jsou díla FSrstra, `Vitta, Skuherského, Kaima, Křížkovského, Greitha, Jaapersa a j. Nyní konečně zaražena i u nás jednota Cy rillská. Stanovy podají se co nejdříve ku schválení na patřičné místo. Sbor literátský, dosud nedosti četný, naučil se již jedné písni, kterouž zpíval o ranní mši 8. t. m. Musím též ke cti pp. kollegůpodotknouti, že se tito nejen členy jednoty stali, ale i účastni byli při zařízování této Jeden jest jednatelem, druhý zástupcem ředitele zpěvu. Když takto nyní všichni společné a svorně účinkovati a jeden a tentýž cíl sledovati budeme, doufám pevně, že se rycblejším krokem blížiti budeme tam, kam jsme si přijíti vytkli. K. Píč. Za Smidar, dne S. listop. 1880. Pětistoletá slavnost Karla IV. byla rozličným způsobem ve vlasti naší oslavena ; rok ten stal se památným i pro Smidary, zavedeny totiž na choře našem staré rorátní zpěvy, dle starého kancionálu Hradeckého. A kdo je zpíval? Školní dítky; při-činěním a péčí sboru učitelského vycvičeny tak, že i chorál dosti dobře zapěly. Od té doby ujímal se vřele a stále sbor učitelský opravy zpěvu chrámového, takže letos několikráte zapěny byly skladby slohu čistě církevníbo. Provozovány byly mezi jiným: Missa „Salve Regina” od E. C. Stehle; Missa „In honorem se. Josephi” od J. C. Sychry. Sbor pěvecký byl sice slabý, ale tu krásu zpěvu církevního jmenovitě responsorií poznal každý, a i tomu se zalíbila, kdo dříve příznivcem novoty (opravy) nebyl. Nezůstali jsme státi a jako jinde zřizují se farní Jednoty Cyrillské, tak — dá Pán Bůh — že i od nás snad dosti brzy uslyšíte, že máme v Smidarech farní Jednotu. Sbor učitelský všemožné s velikou horlivosti a láskou pohraéuje v započatém díle; dítky i do-spěli cvičí se ve zpěvn. Kéž by tento zápal pro svatou věc stálý byl! Tot novinka ze zátiší našeho. Václav Lachmann, kaplan. | ||||
|