|
| ||||
| ||||
|
39 —
nal zpęv), druhý pak »sul:centor ci pomoc- hodinu zpívali a sice v pondęlí, v outerv ník«";). Kdezto však ucitelé umęní literního a ve stredu »canrtum Gre orianum«, vc (rector, maister, collesa) dosazováni byli ctvrtek a v pátek figurativum, co mají na školy od rectora universitního a také v kostele v nedęli zpívati. Aby se záci co jen jemu podrizeni a zodpovędni byli, usta- mozná nejvíce písním naucili, męl kantor noven byl ucitel hudby a zpęvu obycejnę o to dbáti, by se zpęvy j ak ve škole pred i po od obce samé a byl tudíz téz pouze męstské vyucování tak i v kostele kazdý den strí- radę a inspektorűm školním podrízen. jako daly, neboC nikdy prý nelze lehceji cemu povinnost praecentora uvozují staré stanovy se priuciti jako z mládí. Ucitel byl po- university prazské následující: »vykonaje vinnen a to pod trestem dbáti o to, aby práci svou ve trídę a ve chrámu v urcitých se záci zpęvűm všem správnę naucili, tak aby dobách pred svátky a slavnostmi správnę v kostele zpęv nekazili, nebot »nesprávnost a krásnę napiš na tabuli responsorie, anti- pri zpívání ]razící souzvuk sboru jest zna- fony, jiné zpívání církevní a obvyklá hu- mením nedbalosti« 9. dební cvicení na starosti męj.« Povinností Není jinak mozné, nez ze muzové, kterí pak sukccntora bylo: »Su]rcentor kromę z mládí zpęvu dobre se naucili a v nęm prací svého oboru v menších školách o vý- zajisté i oblibu nacházeli, téz pozdęji o dobrý rocních casích aneb kdyz mu narídí ucitel, zpęv se starali. Nezrídka stávalo se, ze napíše správnę a umęle na tabuli zalm, mnohý z męštanű, dríve nezli se zivnosti zpęv, píseń anebo modlitbu a bude záky své oddal, po nęlrterý cas universitu Praz- cviciti v tom, co byl napsal, kdyz bude skou navštęvoval, ano i nękterých hodnosti hotov praecentor se svým hudebním cvice- akademických dosáhl a casto dle zvylru ním.« Takto se cinnost obou vzájemnę do- tehdejšího i na školách venkovských úcin- plńovala. Kde byl jenom jeden kantor, vy- koval, jiní palr ucitelé stále usadili se v místę konával ovšem všechnu práci sám. Porádek prizenivše se na zivnosti obcanské. Všiclrn u vyucování hudbę ve školách vyšších (pę- takovíto obyvatelé męsta, vynikající vzdę- titrídních) byl asi následující: V prvé trído: láním a spolecenským postavením svým, (nejnizší) nebylo vyucováno theorii hudby, byli cleny spolecnosti literátű a dosáhli — lec pt•akticky cvicilo sc zpívání písní a zalmű, jakoz pi-irozeno a jak jsme z udaných dríve které záci pred i po vyucování školním i v ko- dokladű vidęli — i pri správę męstské nej- stele zpívali ; v druhé trídę pocali se záci vętšího vlivu tím, ze za purkmistry a radní uciti pocátkiim theorie hudební a sice ve voleni bývali. Takto męli titéz muzové i hlavní zpęvu i v hudbę instrumentální (,>decantabunt vliv a pűsobení na šlroly, pokud tyto správę voces musicales ut, 're, mi, fa, sol, la, cum obecní podléhaly. una rehula et espetent veniam moderate ludendi«); ve tretí trídę bylo odpoledne Však i jinak jeví se úcastenství literátu cvicení hudební a to bud spolecné za rízení ve správę školní. K dohlídce na školy usta- kantora, nebo se cvicil kazdý zvlášE ; ve noveni byli v obcích tak zvaní »iuspectores« ctvrté a páté trídę kazdého dne odpoledne t. j. dohlízitelové školní, poctem a neb 3 bylo praktické cvicení hudbę vokalní neb i více, kterí kazdého roku pri obnovení rady instrumentální za rízení kantora neb sulr- zároveń voleni byli a netoliko pri vcr-ejných centora47). Vedle tohoto všeobecného roz- zkouškách ale i v jiný cas, kdykoli se jim trídcuí byla ovšem dle pomęrű místních líbilo, školy navštęvovali, o prospęchu zákű a casových rozlicná jiná narízení jak od obcí tak od rektorű uceni Prazského v té 'P) Jak obce, patronové i tatáii o to dbali, aby prícinę vydána. Tak na pr. narízeno od relr- dobré zpęváky pii škole a kostele męli, o tom na- lézá se mnoho dokladű v »Pamętech o školách c.,r tora university Prazské M. I3achácka, aby (vyd. Fr. Dvorský). Tak k. p, iádal farár v Dubrovici sukcentori a kantori kazdého dne v prvou rektora ucení Prazského »o jednoho predního officiala, kterýz by byl kantor a basista dobrý a kterýi by nad jinými dvęma prednost maje kűr kostelní nálezitou mu- 96) Na školách, kde bylo mnoho zákű a více sikou spravoval a opatroval , . , a kdyby mohl týz tríd, bylo i více pomocníkű, kterí se nazývali ; »au- official sobę objednati a s sebou hned privésti dva mlá- ditor, kustos, lokat, pak mládenci a discentia. denecky, jednoho altistu a jednoho diskantistu, pro 97) Zákony školní a »pato studioruma lišt. v Praze volnęjší s ním musiky fedrování, i ti jistým platem 1586. — lZád školní na panství Svętlovském etc. obdaicni býti mají. Ackoli prvé pii té škole Dobro- ustanovuje: »Zpęvové a písnę af se dęjí poboznę, vické dva mládenci kanton dobrí, hodní, oba dva váznę, bud cltorální nebo na hlasy rozdílnę, jak kde tenoristové zűstavají, však nad ty jednoho predního zvyk jest, avšak af lid prostý vyucuje se poboiným J. M. (totiz p. Hynek z Valdštejna) chtíti míti rácí. písním a chválám boiským. Svým casem af zpívají Dáno 13, dubna 16o1,^ Ládosti této vyhovęno, »a;- záci a svým casem literáti a jedni druhým, jestli by koliv jiz drobet pozdę psaní to prišlo a nil.ídeuci byla potreba, af pomáhají, zvláštę kdyz se na hlasy neb alunmi akademie jii do jistých míst k spravovíuú zpívá,,, (Dvorský, Pamęti o šk. 417•) škol podání jsou.« (Str, 76 a 77•) | ||||
|