|
| ||||
| ||||
|
atd. II
P r a e 1 u d i u m, dle učení až do ne-dávna stávajícího jest jednoduchá, figurovaná neb na základě jistého motivu sestrojená skladba, jejiž účelem jest při-praviti náladu skladby, která následuje. Modulační plán ustálen na tOlnIlach prvého příbuzenství, výjimkou dotknouti milže se (při rozměru větším) též tonin vzdálenějších. Stanoviti hlavní toninu určitě jest nejpřednější povinností řádné předehry. Dnes jest dotčené učeni patrně zvrácené. Z D dur projde praeludium všemi možnými toninami a hlavních tonin se pouze dotkne. Děje se tak dle zásady, že hlavní tonina D dur zní : `) d rlis ~es) e f ~ciš) fis (gest g gtš ~ae) a aaš ~b) Ia c (Iraš) crš d. Tonina dominanty A dur, paralelní H moll a subdominanta G ztrácí v tomto bombastu veškerou púsobivost. Spíše vystupuje všeobecná chromatika, jednota toniny hlavní a její ustálení mizí tou měrou, že závěr do toniny lilavní, ku kterému improvisator obyčejně z veliké vzdálenosti spěchá, stává se cizím a toninu potvrditi nemilže. Tak bývalo i v dobácli, než řádné vy-učování nauce o harmonii zakotvilo se. Nová éra uznává tento zpilsob za nový a co horším jest — za pokrok. Pánové, neklamte sami sebe, zpúsob ten jest pra-starý, třeba objevil se tu a tam nějaký snad původní akord chromatický nebo zvláštní nějaké spojení harmonické nás na okamžik oslnilo. Účelu dosaženo ne-bylo, proto jest věc pochybena. Jako příklady nedokonalého a neslušného úvodu uvádím: Bo - že před Tvou . 1 I ~ I Oi I I II I 'I ~ ~ I ~ I I f I ~~i—__ —CD Ovšem, pravý umělec, který nadání s nebe na svět s sebou přinesl, jak jsem kdesi četl, »zápolí« s každou látkou uměleckou »dokonale« (!). Kdo měl by zodpovědným býti za podobná ničení citu hudebního? Skola, v které nešetřilo by se hesla, že diadémem umění jest jedině nelíčená pravda. Skola, která vychovávala by *) Dle zásad novoromantismu, (representant jistý ~anonymus~)chovance své v tom směru, aby v3~e, CO skutečně dobré jest, veřejně stavěli na pranýř hany a potupy, měla by učitele, kteři by větší vinu nesli než děti nerozumné, jich vvchování svěřené. K výkonilm shora uvedeným netřeba varhaníkú oclborně vzdělaných, to do-vede každý samouk. když jen poněkud na klavíru se vyzná a mlhavé má jen ponětí o harmonické soustavě. Vzpomínám i mistra F. Z. Skuherského, jak bedlivě púsobil k tomu, aby | ||||
|