|
| ||||
| ||||
|
- 3 -
hesla do vvdáváni nových knih. Nez Roku 1853 vydal J. G. llettenlei- nemohouce prozkoumati všecliny ruko- t e r (1812—1858), reditel kűru ve staré pisy všech zemi a vękű, obrali si jedno- kapli rezenské, na prání biskupa Valen- tlivci jen jednotlivé staré rukopisy a dle tina Riedla a kanovníka dra Yroske nich upravili nová vydáni, která pak »Enchiridion chorale sive Selectus ovšem ve stavbę melodií se líšila, jako Cantionum liturgicarum jurta Ritum S. rozdílny byly melodie v rűzných pra- R. C. per totius anni circulum praescri- menech, z nichz je cerpali. `L tęchto vy- ptarum«, jez zavedeno bylo skoro po dání buclt(,z uvedena jen nękterá: celém jizním Nęmecku a nemálo prispęlo Vydáni chorálu z r. IS48, jez poridil k pęstęní chorálu. Obsahuje melodie po- Theodule Normand(1812—1888)pod dobné melodiím medicejského vydáni. pseudonymem: Theodor Nisard. Michael Hermesdorff (1833 az Roku 1856 a IS57 obstaral jesuita Du- 1885) riditel hudební školy trevírské, fo u r vydáni Vesperalu a Graduale na usporádal na základę trevírských ruko- základę svatohavelsl:ého Antifonáre, vy- pisű vydání Graduale (1863) a Antifo- daného slavným licencem, Belgicanem nale (1864). jesuitou Lambi]'_otte;m 11787-1875), Theoretik P. Raimund Schlecllt jenz se domnív.i o tomto Antifonári, ze (1811—1881), inspektor semináre v Eich- jest opisem A:itifonáre Rehore Vel., pri- stattu, budil budoucí ucitele choru ne- neseným z iZíma do kláštera svatoha- jen spisy theoretickými a osobním vli- velského mnichem Romanem r. 790. vem, ale i vvdáuím chorálních kni11: Nez P. Auselm Schubiger dokázal, Officium Nativitatis Domini et Hebdo- ze domnęnka Lambillottova byla ne- madae sanctae, Vesperae Breviarii R., spr-ávna, ponęvadz rukopis ten pochází Gradualia et Offertoria. teprve ze století N. a nikoliv z VIII. Mimo tyto chorální knihy vydané R. 1838 vydala komise pro R li e i m s k potrebę praktické vybízel k reformę a C a m b r a i na základę kodexu mont- farár V o 11 e r s h e i m (I Sob—1865) kni- pellierského a murbachského Graduale hou: »Reform des Choralgesanges« 186o) u Lecoffre-a v Parízi. a Svýcar P. Anselm Schubiger (1815 Roku 1859 uspoí-ádáno na vybídnutí az 1888) výtecným dílem: »Die Sán - kardinála Engelbei-ta 5terkse vBel- gerschule von St. Gallen vom gii me chelnské vydání: » G r a d u a 1 e r o- achten bis zwSlften Jahrhun- manum cum cautu Yauli V. jussu d e r t e, ein Beitrag zur Gesangsgeschichte r e f o r m a t o« jez obsahuje porušené des Mittelalters« hledęl lásku probuditi melodie medicejského Graduale z r. 1614 k stredovękému umęní hudebnímu. a 1615. Nejvętší pak rozmach zpűsobil na Kromę toho o rozkvęt chorálu sna- poli reformy jak chorálu tak polyfonie Alí se archeologickým studiem a vydá- ucenec, agitator, recník, spisovatel a váním odborných spisű Francouzové: skladatel Dr. František Witt (1834 Alexander Clloron (1772-IS34), Jo- az 1888), zaloziv r. 1866 hudební casopis sef Ortique (I802— 1866), Karel »Fliegende Bl itter«, r. 1868 »Mu- Coussemaker(I805—1876);Belgicané: s i c a sacra«, téhoz roku 1865 svolav František Fetis (1784—1871) a jeho první schűzi hudebního spolku pro zák Lemmens, nar. 1823, Van Dam- všechny národy nęmecké reci pod ná- me, nar. IS32, kanovník a profesor cho- zvem Clcilienverein« a sloziv ve- rálu a Star,ího Zákona v seminári Gent- liké mnozství klassických dęl. ském a redaktor belgického casopisu Rűznými privátními vydáními chorál- ,>Musica sacra«. ních knih, at jiz obsahovaly melodie dle Po Belgii a Francii za nedlouho pro- starých rulcopisii, at v nich melismata bouzelo se z lethargie cllorálové \ ę m e- byla prakticky zkrácena, mnoha spisy cko a Rakousko. tizeoretickými a historickýmí, vydáváním 1 v tęchto zemích pokládali reforma- hudebních casopisű a zalozením hudeb- tori chorálu za prední úl.ol vydáni opra- ního spolku byla úpinę pripravena piida vených melodií chorálových. pro nový rozkvęt chorálu. 'FaIz Kaspar Ett (1788—IS47) sna- Pocátek k rozkvętu a reformę byl zil se chorál privésti k platnosti dílem: dán; jen bylo treba, aby se nalezla téz Musica sacra (IS45), jez obsahovalo autorita, jez by vztáhla po této dosud opravení melodií chorálových a jez pű- útlé kvętince ochrannou ruku, která by vodnę vydáno bylo pro studující mládez. dala všem pracím pravý a správný smęr, | ||||
|