|
| ||||
| ||||
|
20
Roku 1882, kdy- pocal Yothier vydá- Prirozeným výsledkem tęchto vyne- vati Liber Gradualis, sešel se v Arezzu, sení bylo, ze na titulním listu nejen rodišti proslulého theoretika hudebního, Graduale ale i Antifonaria ku slovűm: mnicha Guida, svętový kongres hudební, »juxta ritum sanctae Romanae aby podnikl opravu zpęvu liturgického. Ecclesiae cum cantu Yauli V. Nejvętší zájem všech 123 úcastníkű bu- Pont. Max. jussu reformato« pri- dila otázka projednávaná ve ctvrtém se- dánojest: »cura et auctoritate sa- zení a daná na pretres proti ohcielním crorum rituum Congregationis knihám apoštolské stolice. Otázka znęla: digestum Romae.« »Zdali jest mozno, uzitecno a vhodno \ejnovęji pak, dne 7. cervence 1894. uvésti v zivot liturgicky zpęv, jehoz me- vydal papez breve, pocínající slovy: lodie by odpovídaly starým melodiím »Quod S. Augustinus«, vnęmz stvr- sv. Rehore, a jez by zvláštní arcliaeo- zuje dosavadní výnosy o autlienticnosti logickou a umęleckou komisí i; tomu nejen Graduale homanum, ale i ostat- úcelu vybrány byly z nejstarších ruko- ních knih vydaných u Yusteta, a dává pisű celého svęta?« Vętšina úcastníkű jim krátce pojmenování »1 i b r i c h o r i c i vyslovila se pro nové zkoumání ruko- E c c 1 e s i a e« (chorální knihy Církve ka- pisű a pro nové vydání liturgických knih tolické). pres odpor menšiny na to poukazující, Kromę Graduale Romanum vydala ze není treba nových knih chorálních, u Pusteta a za autlienticicé schválila ná- ponęvadz sama kongregace sv. obradű sledující knihy: vydala kuihv chorální, je prolilásila za t. Directorium chori. Vydáno authentické a je odporucila všem bisku- bylo poprvé r. 1873 dle directoria opra- pűm, hledíc jimi zavésti touzenou jed- veného Janem Guidettim a vydaným notu v liturgickém zpęvu. r. 1582 na rozkaz Rehore XIII. a Sixta V. Ac Pothier męl jiz v tisku svűj L. G. Jest základem pozdęji vydaného Antifo- a také z nęho na sjezdu zpíval, prece naria a obsahuje intonace knęzské, heb- zvláštę vrele se ujímal nového vydání; domadárovy a praecentorűv, t.. j. anti- za ním šli Francouzové a `- laši, valná fony s tony zalmovými na celý církevní to vętšina sjezdu. rok, zpűsoby zpęvu »Venite exultemus«, Ponęvadz tímto usnesením vypovędęli zalmű, veršíkű, lekcí, Resp. brevia, Te archaeologové novou válku authenti- Deum, orace, litanie, Gloria, Ite missa ckému vydání chorálních knih, uvedlo est. V novęjších vydáních otištęny jsou jejich snahy na pravou cestu nové breve potrebné zalmy a celé melodie hymnű. papeze Lva XIII., vydané dne 26. dubna 2. _intifoti ariuin et Psalterium 1883, pocínající slovy: R o m a n o r u m juxta C)rdinem Breviarii Romani Pontificunl sollicitudo. V nęm vý- cum Cantu, quae sub Auspiciis slovnę se praví: »Snahy a usnesení are- Leonis XFII. Pont. Max. Sancta Ri- tinského sjezdu, predlozená Apoštolské tuum Congregatio curavit. llil I. Stolici o uvedení liturgického rehorského obsahující malé hodinky (continens Ho- zpęvu k starodávné tradici, nemohou, ras diurnas) vydán byl r. 1875 a téhoz jak znęjí, býti prijata ani schválena. roku za autentický prohlášen brevem Ackoliv jest a bude vzdy pęstitelűm cír- z 15. listopadu; díl II. obsalující matu- kevního zpęvu dovoleno studovati, jaká tina (continens Horas matutinas Proprii jest pűvodní forma tohoto zpęvu a které de Tempore) vyšel r. 1581, a III. díl fase u vývoji jeho nadešly, prece se continens Horas matutinas Communis et musí toliko ta forma rehorského Proprii Sanctorum r. 1885. Základem pro zpęvu povazovati za authenti- antifonár bylo liclltensteinské vydání ckou a í•ádnę uznanou, která dle antifonáre r. 1585 v Benátkách porízené, dekretű koncilu tridentského, papeze antifonár ve dvou dílech vydaný v Ant- Pavla V., Pia 1X. a Lva XFII., jakoz i od verpách u Joachima Trogneria r. 1611. kongregace ritű v novém porízeném vy- Directorium chori a Ofhcium hebd. san- dání byla za dobrou uznána a prohlá- ctae vydané Guidettim. šena výhradnę za onu formu, která jedinę A. Jako praktické výtahy z antifo- ony melodie zpęvné obsahuje, jichz cír- náre vyšlo: kev rímská pri své bohosluzbę uzívá. r) Vesperale romanum zvláštę O authenticnosti a zákonitosti jejich schválené r. 1579 a obsahující melodie nemají místa ani pochybnosti, ani další antifon zalmű, hymnű a veršíkű pro nęjaká pojednání.« všechny vespery roku církevního. | ||||
|