|
| ||||
| ||||
|
— 2I —
b) Epitome ex Vesperali Ro- to liturgických zpęvű vzatých z missálu, mano obsahující vespery na svátky a pontifikálu, rituálu a caeremoniale. nedęle a hlavnęjší dny roku církevního. B. Z Graduale Romanum jsou vydány Jest to výtah Vesperale romanum a pro výtahy: naše pomęry úpinę postací. a) Epitome ex Graduali Ro- c) Vesperale parvum obsahující mano, kniha to, jez obsahuje mešní nejuzivanęjší vespery na svátky Pánę, promęnlivé a stálé cástky na nedęle a Panny Marie a nękterých Svatých z Com- svátky v roce, a jez nemá scházeti na muue Sanctorum, kompletárem, antifo- zádném kűru. Ordinarium Missae jest nami, lrymny atd. a spracované od tedy téz v tomto Epitome. P a v l a S c li m e t z e dle authentického lí) Ordinarium Missae obsahující vydání v cliorálních notách napęti- pouze stálé mešní cástky. linkové soustavę v klíci G. (6o kr.) Prű- ci Graduale Parvum. vod k nęmu porídil P. Y i e 1. (zl. 4.50). d) Enchiridion Gradualis Ro- d) Officium Nativitatis (cír- m a n i sive Cantiones Missae pro diversi- kevní hodinky pro oktáv a Narození tate temporis et festorum hodiernis cho- Pánę). ris accomodatae juxta editionem typicam t) Officium liebdomadae san- Gradualis Romani. c t a e obsahující veškeré zpęvy pri mši _Jak jiz receno, všechny tyto knihy sv., svęceních a církevních hodinek doby v Reznę tištęné jsou vydány Apoštol- od nedęle kvętné az do soboty pred skou Stolicí a nejsou privátním podnikem nedęli bílou. nęmeckým. Utázka národnostní, kdyby J) Officium defunctorum cili se męla vztahovati do církevní discipliny, Exsequiale Romanum obsahující nemá ani zde nac by narazila. zpęvy pri pohrbu dospęlých, nedospę- A ponęvadz Apoštolská Stolice je lých a zpęvy hodinek za mrtvé. vydala a prohlásila za authentické a oh- -) Cantus Ecclesiasticus Pas- cielni církve katolické, zavedl je skoro sionis D. N. J. Ch. secundum Ma- celý svęt. Hned po approbaci dosly roz- tliaeum, Marcum, Lucam et Jo- šíreni v Nęmecku, v Rakousku a Ho- a n n c n1. Obsahuje pasije a jest vydán landsku; v Anglii zavedeno Graduale ve trech sešitech. r. 1873, v Irsku 1875, brzy na to v se- 3. Rituale Romanum schválené verní Americe, Australii a Indii. V Italii r. 1884- zaveden rímský chorál ve všech kolle- 4. Missale Romanum schválené giích a seminárích kromę francouzského r. 1884. a belgického. 5. Caeremoniale Episcoporum Tak mozno tvrditi, ze vydání cho- schválené r. 1886 a obsahující predpisy rálních knih Apoštolskou Stolicí prove- církevní o úkonech narízených missálem, dené se dostalo do všech koncin kato- brevírem a pontifikálem. lického svęta a tím ovšem první zavdalo 6. Pontificale Romanum obsa- základ l:u rozkvętu chorálu v dobách hující zpęvy a úkony, jez dovoleny jsou nynęjších. toliko biskupűm, jako svęcení na pod- Za ostatními katolickými zemęmi ne- jáhenství, jállenství, kuęzstvi, svęcení ko- zűstaly pozadu v obrodu chorálu a cír- stelű, oltárű, udíleni sv. birmování. kevního zpęvu vűbec ani zemę cesko- 7. Cantorinus IZomanus, kánon slovanské, zvláštę zemę l.oruny Ceské. (Pokracování.) Populární pojednání o tonech ci modech starocírkevních. Pro>lovil o IS, exerciciích Cyrillských v Praze Jan Ev. Zelinka. 1. šerou dostáli, pokusme se o populární a O starocírkevnicll tonech mluvilo praktické pojednání o thematu vytknu- i psalo se jiz tak mnoho, ze všecky tém. výklady o tomto tllématu takrka zbytec- Staré církevní tony jsou diatonické nými se jeví. Abychom však úkolu na- postupy tonové, na jichz základę spocívá | ||||
|