|
| ||||
| ||||
|
22 -
velkolepá stavba chorálu Rehorského a na pocátku chápe se hudebník praktický starocírkevní klasická polyfonie. (ovšem jen ten, který má clobrou vűli) Starocírkevní polyfonie — onen po- jedinę dűkazű historických, kteréz vesmcs strach budící proud tonový, pro nęjz kazdou toninu co zvláštní modus t. j. moderní chromatil.ové nemohou nalézti zpűsob postupű tonových pri nejmenším jména príhodného. neprístupnou ciní. Tęzkopádný tento Starocírkevní polyfonie, pred níz materiál pűsobí obtíze tak znacné, ze sklánęli šíji nejvętší mistri svęta, jako mnohý dűkladný hudebník v labyrintu Mozart, Schumann, Wagner atd. atd. tom bloudí. Starocírkevní polyfonie — onoho ci- Ze obtízemi takovými vzniká neprízeii stého a spolehlivého pramene nauky pro cinitele v liudbę církevní tak dűle- o správném a prirozeném hlasu vedení zitého, netreba ani z,,lášt podotýkati. a zpęvnosti církevní. Nám jedná se o populární pojednání Na staré tony církevni pohlízí jedna o tonech starých, proto snadnęjší cestou cást hudebníkű, rozumí se ze moderních bude, nechámeli jinak nezbytné histori- instrumentalistű (pro zpęv jiz dávno psáti cké doklacly prozatím stranou a se prestalo) jak na staré popelnice, ná- chopí- se vęci se stránky praktické a sice lezející do musea. A prece m1stC1 jako talc, abychom systém moderní dur a moll Chopin, Liszt, Wagner, Goldmark a j. škály se zretele pustiti nemusili. projevili zájem ve skladbách svých pro Mody církevní vlastnę zádnými no- tyto šedovęl:é postupy tonové. vvmi t o n i u a m i ve smyslu našem nejsou. Obrodnému smęru, který v prvé radę Toniny ve smyslu našem musí míti ale- za úkol sobę obral vymýtiti veškerou spoit dva urcité tvary, charal.terisujíci svętskou i theatrální liudbu z chrámu tonorod tvrdý a mękký s urcitý m Bozího, jsou staré mody`) ci tony cír- postupem a stálým sídlem ce- kevní vęcí dűlezitou, ponęvadz na nich lý c h a p o i o t o n ű. 1Moderní systém spocívá chorální a zalmový zpęv pi•esnę má totiz dvanáct tvrdých tonin úplt:ę církevní. stejných a rovnęz dvanáct tonin męk- Chorál jest hudbę naši regulátorem. ].vch. Chorál jest dobę naší tím, cím prvým O modech církevních, jak v chorál- stoletím krestanským byl Rehoi•űv anti- ních knihácli je nalézáme az ku modu fonár a konecnę tím, cím celému svętu 12. ci 14., známo jest, ze liší se jeden jest láska kr, posvátné pravdę. m o d u s ci zpűsob od druhélio dosti Az hudba církevní sesvętací opęt, podstatnę. obrátiti musí se svęt opęt sem v tyto Je to, prakticky pojato, s t á 1 e C d u r šedé sice ale prostranné a svętlé sínę tonina v našem smyslu, vzdy ji- prosté dechu náruzivosti a smyslnosti, ným tonern zacínající a koncící. prosté lzi a klamu. Kdyby obrodný smęr To mýlí potud, pokud všímáme sobę nic více nevykonal, nez ze obrátil zrení pouze dokladű historických, které co své ku chorálu — veliký pokrok ucinil. doklad ponechati dluzno k ucivu na zá- Dvojího smyslu a velikým rozdílem jest kladę moderní toniny tonorodu tvrdého »Kráceti zpęt« anebo rekneme-li saháme a postavené na všech dvanáct tonű. zpęt ku pravdę, která lzivým effektem Tedy na c, na cis ~des), na d, na es, na zastírána v zadu zűstala. f, na fis /gest, na na a, na as, na b Bozský Vykupitel rekl: »Ty jsi Petr, ~hesj, na k. a na té skále vzdęlám církev svou a Staré mody ci tony tedy jsou brány pekelné nepremohou ji.« významná diatonicl.é postupy tonové, tato slova musí tanouti na mysli umęlci, které stojí na šesti stupních má-li dosti hudební síly a dobré vűle, naší moderní dur stupnice. aby pochopil ony pevné linie melodické, Ony jsou prípravou ku našemu sy- jak zejména chorál rímský je podává. stému modernímu, kterému odkázali stup- Zádná nauka liudebni však nezpűsobila nici jonickou, t. j. naši dur škálu, a ve svętę hudebním po stránce technické stupnici aeolickou, t. j. naši moll škálu, tolik zmatkű a obtízí jako nauka o tak tuto poslední cliromatickou zmęnou zdo- zvaných toninách církevních. konalenou: Prícina tak casto vyskytujícího se c d e;f g a h' c nedorozumęní spocívá v tom, ze hned a h' c d e fts ~is'a *) Modus t. j. zpúsoU. | ||||
|