|
| ||||
| ||||
|
— ?3
Kdo chce tedy hbitę poznati mody nice sedmým (citlivýnt) tonem naší dia- starocírkevuí, musí znáti predevším C dur, tonické dur škály pocínající, vyšla Cis dur, Des dur, D, E, Es, F, Fis, Ges, z praktickélio uzívání za prícinou své G, As, A, B a H dur škálu od všech nezpęvnosti, proto o ní slov šíriti ne- stupńii vzhűru a zpęt jmenovanou. 'fím budeme. bude základní material vycerpán. Tedy Máme tedy jonický, dorický, phryi- zacneme! cký, lydický, mixolydický a aeolický Naši obycejnou dur (tvrdou stupnici) postup tonű ci modus. Ponęvadz kazdý nazveme tonem jonickým, který na c z právę jmenovaných postupu jiným postaven roveń bude naší C dur škále vzdy vyšším stupnęm nękteré z našich c d c f a Iz c. Na czs postaven roven dur stupnic pocíná, męní se sídlo d v o u bude naší Cis dur stupnici cz:s des czs fis známých diatonických polotonű ,zs azs Iris cis. Na rlcs totéz co Des dur, ci malých sekond a povstává tak šest na d známá naše D dur atd. tonu (reknęme treba tonin) t•űzuého cha- Ton jonický co církevní jest sice rakteru. Tím, ze sídlo pűltonű se męní, posledním, mv ale z dűvodű praktických jest prvá melodická tercie kazdé toniny klademe týz co prvý (prozatím), ponę- brzo v e l k o u, charakterisující náš t v r d ý vadz právę z nęilo odvodíme hravę t o n o r o d, záhy opęt malou, potvrzu- všecky ostatní. jící náš znę 1, k ý t o n o r o d. Tato okol- Kazdá dur stupnice s podrzením svého nost pripoustí, abyciiom rozdęlili sobę predznamenání, pocínající však stupnęm jmenované postupy ci škály na dvę sku- druhým, jest zpűsobem ci m o d e m piny. V prvou skupinu zaradíme stup- cioricicým. nice, které mají na zacátku t e r c i i Tedy od 11. stupnę: velkou. Jsou to: J o n i c k á, která na pr. na ton d po- C dur: d r f, a Iz c cz stavena, znęla by: d c fis' g`'' a licis' d Cis drs ezs .fis ,is az his crs dzá• L y d i c k á s 2 $~ (od D dur odvozená) D fis g a h czs d e znęla by: g a Iz czs' d c fis ~. Es » f ; as b c d es f E fzs zs a h czs dz:r c fis Konecnę misolvdická s 2 ~ (od atd. D dur odvozená) znęla by: a h cis d e Kazdá dur stupnice s podrzením svého fis Ve skupinu druhou zaradíme stup- predznamenání, pocínající však stupnęm nice, které mají na zacátku t e r c i i t r e t í m a tímtéz stupnęm koncící, jest mękkou ci znalou. Budou to zbývající modem phry ;icicým. dorická, p".irygicicá a aeolická. Od II1. stupnę : S predznamenáním jednoho ~, tedy C dur: c f g a h c a c patrnę od F dur odvozené, znęly by: Cis » crs fis ,zš azs hzs czs dzs czš dorická : .< cz b c d e" f g, ll fis a Iz czš d e fis phrybická: a*" b c d c f g a, Es » g as b c d cs f g aeolická : d c f á a F » a b c d c Í g a Tam, kde jsme ucinili, nalézají se atd. tony dotycný modus ci starocírkevuí te- Naše dur stupnice ctvrtým stup- ninu charakterisující a její auticicý ráz nęm pocínající a koncící s nezmęnęným potvrzující. Ku pamatování tęchto clia- predznamenáním, podává nám obraz rakteristickýclz tonű poslouzí nám opęt tonu lydického. vydatnou męrou porovnání starých modű Povstane tedy postup s našimi moderními toninami stejným tonem pocínajícími. A sice v první sku- z C dur: f cz h c d f » F » b c d c f g a b pinę, pri toninácli s tercií velkou, bu- » G » dou to stupnice tvrdé (dur), pri toninách c d e fis, a h c s tercií malou, stupnice mękké (mo11). » As » dcs cs f , as b c des Nuze, d c'' fis a : a h cis ` dd-*-" j onickou atd. na d charakterisuje to, co znakem jest Pátým tonem naší dur stupnice po- naši dur škály vűbec, t. j. pűltotiy od cíná a koncí ton misolydický, a še- 3 -4• a od 7.—8. stupni. Z ll dur od- stým stupnęm naší dur škály pocíná a vozenou lydickou g a h cz '' d e fis koncí starocírkevuí m o d u s a e o 1 i c k ý, charakterisuje zvętšená kvarta g cis, t. j. náš starý zpűsob moll škály. Stup- ponęvadz u porovnání s G dur škálou 7# | ||||
|