|
| ||||
| ||||
|
O~Np~CF
Centrální 37y7id ^yá katolická knihovna 311111111111111II111111111 YR 1 L CAsoFIs pro katolickou hudbu posválilou v Cechách, na Moravę a ve Slezsku, zároveń ORGr.0 OUGNÉ JUNOxY CTRIL ,SZÉ. Majitel, vydavatel a redaktor: 1899, Rocník XXVI, F. J. LEHNER. C1SI0 S. a 6, ~Inmm~nnnnunnmunuumnuunnuunuumumnnnnimnnmumnmm~wunnnmmnnn~rnrnnui nrrrurui~w nm rannau~nuuunuumununnnuwumm~l~ Základní rysy o historii hudby chrámové, zvláštę cho- rálu od prvních dob kresYanských az po dobu dnešní. Prednesl na IX. exerciciích Cyrillských v Praze Dobr. Orel, vicerektor v Ilradci Král (Pokracování.) Reformu ve vlasti naší zahájil knęz tam r. 1865 ustanoven za kooperatora herdinand I,ehner') v Karlínę, jsa pri velkolepé románské basilice sv. Cy- rilla a \Iethoda. Pouzívaje svého vzdę- ') Ferdinand Lehner narodil se dne 6. cervna lání hudebního vypęstęného jiz v letech 1837 v Rokycanech. Od 13. roku svého vęku navštęvoval akademické gymnasium Prazské, jsa dętských, zvelebil nejprve lidový zpęv zároveń vokalistou pri chrámę sv. Salvatora. Po a pomocí literáckého sboru zavedl staro- maturitní zkoušce r. 1858 vstoupil do Prazského ceské zpęvy rorátní a nejcennęjší písnę semináre. Po vysvęcení na knęzství r. 1862 kapla- z lcancionálu svatojanského. Jakmile zpęv noval ve Stupnę, Michli a v Praze, nacez ustano- ven Uyl r. 1865 kooperatorem u sv. Cyrila a obecný byl zaveden, pocal pęstovati Methodęje v Karlínę. Jako kaplan Karlínský Uyj zpęv liturgický zrízením zvláštní pęvecké jmenován r. 1895 komorím papeze Lva XIII., školy, kterou zasvęcoval v krásy klassi- r. 1891 zvolila jej Ceská akademie pro vędy, slo- ckýcil skladeb slohu Palestrinova a cilo- vesnost a umęní v první valné hromadę dopisu- jícím clenem, c. k, centrální komise ve Vídni rálu gregorianského. S liturgickou ško- korrespondentem, a nejd. biskup Brnęnský svým lou pęveckou poi•ádal pak v kostelích radou. Roku 1892 stal se farárem na Král. Vino- Prazských poutní produkce a duchovní hradech a r. 1895 zvolen byl Královskou ceskou koncerty s prednáškami, címz reforma spolecností nauk, jakoz i Ceskou akademií za clena mimorádného. Kromę 25 rocníkű nCyrillae, dosud soukromę pęstovaná razila si cestu v nichz slozena jest bohatá encyklopedie potreb- na verejnost. ných vędomostí o chorálu, polyfonii, kostelní Za takových príprav nadešel r. 1573 písni ceské a jiných predmętech hudby posvátné, a v jejichz prílohách vyšlo 40 mší, nękolik set jubilejní rok gooletého zalození biskup- mottet a j. od nejlepších mistrű ceských, Kriz- ství Prazského, který poskytoval nej- kovského, Skuherského, Hrušky, Foerstra, 1\e- vhodnęjší prílezitost k slavnostnímu a švery, Cainera, Sychry, Zelinky a j., vydal Mešní ohcieinímu zahájení pripravené reformy. kancionál, správné roráty nedęlní a pondęlní, a slozil troje litanie pro lid s príslušnými zpęvy Za tím úcelem nacvicil kromę chorálního k odpolední bohosluzbę. Po dlouhá léta rayl ucite- lem chorálu v kníz. arcib. seminári Prazském. hojných illustrac. Na základę samostatného sou- K cinnosti hudební druzila se soucasnę druhá pisu bibliografického, v nęmz shledal a soustavnę práce, týkající se umęní výtvarného. Roku 1875 seradil material pro dęjiny umęní ceského stavi- ulozil casopis =Method, který ucinil orgánem a telství, socha%ství, malírství a umęleckého prű- :strediskem bádání v oboru dęjin umęleckých myslu, a na základę zkušeností nabytých román- a v jehoz 24 rocnících seznamuje ctenárstvo se skými eskursemi prichystal pro letošní rok k tisku stavitelským slohem antickým, starokresYanským, 1, díl dęjin ceského umęní, zahrnující veškeré byzantským, rornánským a renaissancním, jakoz umęlecké památníky doby románské od stol. X. i nękterými obory umęleckého prűmyslu pomocí do XII. | ||||
|