|
| ||||
| ||||
|
-- 37 -
stel nacvicil jsem v rychlosti krátkou, rekl bych divoké, a skladby silám našim ba kratickou Fűhrerovku »Erste Land- primęrené a i slohem mírné provádęli messe« Gloria '3, Credo 6 rádkű — po- jsme dosti slušnę. Jako Graduale a Offcr- zdęji od téhoz »štace k Bozímu Tęlu« toria slouzily nám sola a smíšené sbory a od Horáka mši, tuším 7. do F dur. ceské i latinské zmínęných skladatelű, A proc jsem volil tyto skladby? Ponę- dále ze sbírky Nejedlého a z moravského vadz jsem jiných nemęl. »Varyta«. Nejhűre bylo s pastorálkami. Kostelní produkce našich mladých Výše zmínęnou pastorálku Bűhlerovu hlasű vyvolaly malou revoluci v místę; provozovali jsme jen jedenkráte; místo p. principál a starí zpęváci pocali zár- její zaujaly pastorállcy Fűhrerovy, Ho- liti — a zárlivost prý se stárím roste. rákova, Kolešovského, od Kníze. Pasto- »Garda jde,« bývalo naše uvítání na r lka Taschkeho líbila se lidu velice, chore. Starého pána brzy jsme si na- ale já odlozil ji ihned pro její sloh lout- klonili, kdyz naši hoši — 2 dobrí sopra- ]eových divadel, Rovnęz vánocní vlozky, nisté — z nichz jeden dosud jako nej- koledy, ukolébavky a pod., z nichz nej- lepší műj prítel mne podporuje, odvázili cennęjší byla Hrvškova »Narodil se Kri- se a provedli skladby jemu oblíbené, stus Pán« ze zpęvní prílohy moravského docela byla-li skladba jeho vlastní. »Varyta«, bývaly zdarile provozovány a !,kušenost doby té mne naucila, ze veliké tęšily se oblibę. ku cvicení zpęvu jest nezbytno dobré A coz orchestr? Starí hudebníci ne- školy, tedy dobré methody, veliké trpę- mohli jiz ani š f atnę troubiti, mladí na livosti a stálého cviku. Stýskal jsem také starých a špatných nástrojích nechtęli na nevdęcnost zpęvákű, kterí jsouce tak se namáhati, vlastní jejich nástroje tęzko dalece vycvice,ii, ze platnęji pomáhati sladily se s varhanami, a casto provedli mohou odcházejí a nevracejí se vice. nám kańky — vzdor zkouškám — bud Casto srovnával jseur reditele choru a falešnou intonací anebo hospodským nę- od té doby castęji srovnávám s rolníkem, kdy i horším prednesem. I. tęch prícin jenz kazdorocnę roli znova vzdęlává, upouštęli jsme od nástrojű foukacích a novým semcnern zasévá, aniz odstrašiti pokojovali se s quartetem nebo quiu- se dá neúrodou, zivelními poliromami a tetem smyccovým, sesíleným obcas cor- jinými nelioclami, Co souditi o rolníku, nou, jindy trombonem. jenz by rekl: »Nebudu pole osévati, skli- Do této kapitoly jest mi vraditi zmínku zeń byla uepatrna, ba zádná,« to mozno o jednotlivcích, kterí platnę mi pomá- souditi o riditeli choru vymlouvajícím hali v reformę této. Prvním byl domácí se, ze nemozno v jeho osadę zpęvákű si hudebník, dvorní műj dodavatel hudeb- vychovati, ze mu odcházejí, ze se mu nin. DIę1 býti ucitelem a podle tehdejší nevydarí atd. mody byl dán do Nęmec do 4. trídy a Avšak také horlivost má ochabovala, asi do dvou realních tríd.Lde — bytem kolísala dle príznc, chuti, nálacíy a po- byl u dobrélio reditele choru — maje dobných osobních a okolnostuích pro- dobré vlohy hudební nejen úcinkoval na męn, zvláštę dokud nebyl jsem sám za chore, ale i prepisoval noty a porídil si chor zodpovędným. tak malou sbírku slušných hudebnin. Po- Proziv i za následujícího principála zdęji pridrzev se otcovsl.ého remesla a asi podobné, stal jsem se r. 1578 rídícím pracuje jako pomocník zase v Nęmcích ucitelem a samostatným reditelem choru. — ceských — neustával v prepisování 1 ęze asi doby obdrzel jsem darem ocl a rozmnozoval zásoby své i koupí. Kdyz milého bratra Ilorálcovu školu zpęvu a vrátil se domű, pi•ilnul ke mnę, bylt jsem dle té vydarily se tni tri dobré a hor, také nęjakou chvíli jeho ucitelem, a ote- livé sopranistky, jez dlouho snášely se víraje cas po case své zásoby, vybíral iunou hrimę dne i liorka; málo pozdęji vęci noví: a novęjší a tak pobádal stále byl jsem štasten i s alty a tím i samo- ku predu. Cestuje za svým zamęstnáním statností mou vzpruzila se i horlivost. po poutnícli slavnostech blizšího i vzdá- Nejsa arci veliicýnr zualceur ani prítelem leuęjšího okolí, vzdy, tak se zarídil, zc cislovanélio bassu, z nęhoz bylo obyce- mu bylo mozno úcinkovati na chore jem hráti varhany, vyhledával jsem ruše aneb aspoń slaadbu vyslechnouti. A tu s varhanami »vysazenými., jak psal Fiilr- bedlivc pozoroval: našel-li skladby lepší rer, Keytrran, Ilahn, Urahorád a j, Mše svých, prepsal, zakoupil; byl-li chor cha- Horákovy zamlouvaly se mi svým solo trnęjš.{, lepších skladeb nabízel a to ne- voce a tak opouštęli jsme skladby starí:, zištnę. Prišed domí'i, svędomitę referoval | ||||
|