|
| ||||
| ||||
|
--56
zího «, v pűdę bohaté na prameny svaté Kequiem aeternam. (Odpocinutí vęcné.) církve, rostou a touzí svatí Bozí na Hlavní úcel mší za zemrelé k tomu na slunci pokoje, jako v bourích poku- smęruje, abychom vyzádali dušem v oci- šení a zármutku, stále vzliűru k nebe- stci »odpocinutí vęcné« a »svętlo vęcné«, sűm, kde potom »v domu Hospodinovę«, t. j. odpocinutí v lűnę Bozím a svętlo v ríši nezkalené jasnosti a slávy vęcnę ve slávę nebeské. V ústecli ubohých se zelenají a kvetou. Proto jest také duší vyjadruje zalm touhu, aby smęly naší príjemnou a dobrou povinností, Hospodinu na nebeském Sionu nekalenę Nejvyššího, jenz se tak podivuhodným blazenou píseń chvály a dílcű prozpęvo- ukazuje ve svých svatých, vdęcnę chvá- vati, a tam slib, první a rozhodující liti a velebiti. slib, slib krestný votum) dokonale spiniti Konecnę mše svatá za v Pánu mohly. "Tento slib slozily jiz na pocátku zesnulé má tento Introit : svého pozemského putování, ale doko- nale budou ho piniti teprve v pravé Requiem aeternam dona eis, Domine, et lux perpetua luceat eis. (Odpocinutí domovinę, v nebeském Jerusalemu, v mę- vęcné dejz jim, Pane, a svętlo vęcné at stę Bozím dokonaných a oslavených. A prosbu za uvedení do ríše vęcného jim svítí.) Zalm 64. Te decet hymnus Deus in pokoje vyslyší Pán tím spíše, jezto Sion, et tibi reddetur votum in Jerusa- »všeliké tęlo, t. j. veškeré clovęcenstvo lem : axaudi orationem meam, omnis »má k nęmu prijíti«; nebot jest jeho caro ad te veniet. (Tobę prísluší chvála, vűle, aby všickni lidé byli spaseni a do ó Boze na Sionu: a Tobę se spiní slib nebes se dostali.*) (Pokracování.) v Jerusalemę : vyslyš modlitbu mou, *) Dr. Gihr, Das hl. Messopfer. — P. Ambros. k tobę všeliké tęlo prichází.) Kienle, Choralschule. Základní rysy o historii hudby chrámové, zvláštę cho- rálu od prvních dob krestanských az po dobu dnešní. Prednesl na IX. exerciciích Cyrillských v Praze Dobr. Orel, vicerektor v Hradci Král. (Dokoncení.) Nejcestnęjší zmínku mezi tęmi, kterí C h 1 u m,') od r. I S76 ucitel Cyrillské výhradnę vęnovali se chorálu a jeho vý- skoly pęvecké pri Krestarské akademii, tecným prednesením šírili nejen v Praze, j a n E v. Z e 1 i n k a,'~l nynęjší riditel kűru ale po vlastech ceských porozumęní a u P. Marie Snęzné, O t o m a r S m o l í k, hlavnę zálibu k nęmu, zasluhují beuronští riditel kűru u sv. Štępána, j a n A u g u s t benediktini, usídlení od r. ISSo v klá- štere emauzském a mezi nimi nynęjší ') Chlum narodil se dne 15, zárí 1848 v Praze. Absolvoval konservator na fagot, harmonii stu- jejich arciopat Dr. Benedikt S a u t e r doval u prof. Blazka a praktikoval na kűru (nar. 1S35), který sepsal »Ciloral und Li- svatovojtęšském pod hoerstrem. V zárí roku turgie«, a podprevor P. A 1 b a n S a c 11- 1876 jmenován ucitelem Cyrillské školy pęvecké, 1 e i t e r. (nar. 1861), jejich první varhaník, r. 1881 ridite]em kűru u sv. Jiljí. Nejlepší po sobę zűstavil dędictví školám Cyrillským svojí Cyrill- reditel kűru emauzského a ucitel chorál- skou školou zpęvu. Zemrel 23. listopadu 1895. ního a liturgického zpęvu v kniz. arcib. -) Zelinka narodil se 17. února 1856 v Praze. seminári Prazském. Nemalou zásluhu o ší- Po odbytých studiích na nizších školách prazských rení chorálu a polyfonie v Praze mají absolvoval varhanickou školu za riditele Skuher- dále j o s. J a n B a p t. C a i n e r,') nynęjší ského a professorű Blazka, Smolíka a Prűchy. Byl varhaníkem u sv. Ducha, sv. Haštala a ve riditel kűru u sv. Jindricha, -i F r a n t i š e k chrámę Týnském za reditele Františka Kavana. Roku 1888 jmenován riditelem kúru u sv. Haštala, ') Cainer narozen dne 29. srpna 1837 v Praze, r. 1894 u Pannv -Marie Snęzné v Praze. Po Chlu- dokoncil studia varhanické školy r. 7857 a pűsobil movi jmenován ucitelem pęvecké školy Cyrillské az do r. 1878 pri rűzných kostelích prazských a jako ucitel klavíru a zpęvu ve vlastním hudeb- jako varhaník a prozatimní riditel. Téhoz roku ním ústavu pásobí celou radu let. Církevnę zvolen za definitivního riditele kűru pri hlavním hudebními a paedagogickými clánky prispíval do chrámu Pánę sv. Jindricha, kterýz az po dobu casopisu Ceskoslovanský varhaník« i'v Nęme- dnešní s nejvętší horlivostí ve smyslu presnę litur- ckém Brodę), »Dalibore a »Cyrill«. Jeho skladby, gickém rídí. Casopis »Cyrill« obsahuje mnoho jeho v presném slohu církevním a populární vánocní krásných mší a mottet, Gradualií a Offertorií. zpévohra »Narození Pánę« vyšly nákladem Fran- | ||||
|