|
| ||||
| ||||
|
— 57
Starý,') od r. 1872 jako riditel kúru V téze diecési šíril správné názory pri chrámę sv. Ducha a sv. Havla, Mon- o církevní hudbę bývalý spirituál semi- signor universitní professor Dr. J o s e f náre E n d l e r; v dobę nynęjší pracuje Pa c h t a,=) jako dobrý tlieoretik, rádce na reformę hudební Jan M o l i t o r.' j a bývalý polyfonik v seminári knęzském, Diecése Budęjovická lionosí se a v dobę nejnovęjší inspektor kűru krí- jedním z nejprednęjšícli krisitelű zapo- zovnického kostela prazského P. A em i- menutého cliorálu a zanedbané polyfonie, lián Paukner.3) professorem i Karlem Konrádem,') Ale nejen v Praze, nýbrz i v mno- muzem to, jehoz cinnost dirigentská hoj- liých męstecli Prazské arcidiecése a v die- nélio prinesla reformę liudby uzitku, césíeh ostatních šírila se v posledních spisovatelská pak teprv ve vęcech bu- desítiletích pravá hudba církevní a to doucích ještę vętšího ocenęní dojde a zrizováním Cyrillských jednot a neúmor- vydá ovoce prehojné. nou cinností jednotlivých muzű. V diecési Hradecké dűlezitý krok V diecési L i t o m ę i - i c k é budiz k nim ku šírení pravélio zpęvu církevnílio pripocten Mladoboleslavský reditel kűru ucinil J. B. M. Eduard Jan N e p. a geniální skladatel i F r a n t i š e k H r u- B r y n y c h, vykázav v seminári knęzském škai) a jelio nástupce Josef Cyri11 pro chorální a liturgický zpęv, primęren}""- Sychra.5) pocet vyucovacícli hodin vybídnuv pro- tiška Urbánka. Také prílohy casopisu »Cyrilla« u Urbánka. Také sepsal a vydal Cvicebnici zpęvu obsahují mnohá jeho Offertoria, Gradualia a mše. nákladem vlastním. t) Starý narodil se r. 1832 v Loukovei. Ab- 1) Molitor narodil se r. 1830 ve Wirtembersku, solvoval za Píce, Blazka a Zvonare s vyznamenáním byl delší dobu varhaníkem v Beuronu, pak 16 let varhanickou školu, by] z pocátku na rűzných kűrech riditelem kűru v Sigmaringách, R let v Kostnici, prazských varhaníkem, v hudeb. ústavę Jiránkoeé n2 to v Emauzích v Praze. Riditelem semináre a pozdęji u Václava Stáry ucitelem; kdyz tento Litomęrického drem Kordacem povolán byl za zemrel, prevzal sám jeho ústav do vlastních rukou ucitele zpęvu do semináre Litomęrického, kdez a vychoval mnoho dobrých pianistű a proslulých se stal pozdęji riditelem kűru kathedrálního chrámu ucitelű hudby. Po t Ceńka Vinare stal se r. 1872 Páné. Hohenzollernsko dękuje mu za reformu riditelem kúru u sv. Ducha a u sv. Havla. Z jeho církevního zpęvu a venkovské kűry získaly jeho církevních skladeb budtez uvedeny mše pro smí- bohatou cinností skladatelskou hojnost skladeb. šené hlasy: Missa in >hon. sc. Ludmilae« a j. Uvádíme z nich mnoho mší vydaných u Pusteta, 2) Dr. Josef Pachta, rádný professor dogma- 18 slavných vesper a kromę mnoha mottetű »Bene- tiky na ceské université prazské a komorí Jeho dicite«, zpęvník diecése Fraiburské. Nejnovéji Svatosti papeze Lva XIII., r. 1896 dękan a r. 1897 vyšla Missa in hon. Joannis Baptistae« prodękan theologické fakulty, narodil se r. 1846 ad IV voces aequales a Cantus Sacri ad IV a na knéze vysvęcen r. 1871. V seminári jiz jako voces aequales, op. 33. adjunkt cvicil zpęv figurální, zvlášté polyfonní 2) Konrád narozen 25. listopadu 1842 v Bu- skladby starých a nových mistrű. Psal do »Cyrilla« déjovicích, kdez otec jeho byl choralistou v bi- a »Christliche Akademie« vędecké clánky, jez skupském chrámu Páné. Po vykonaných studiích otiskly »Muzyka koscielna« a »Fliegende Blátter«. gymnasialních v Budęjovicích vstoupil do cisterci- ) P. Aemilian Paukner, clen rádu krízovníkű átského kláštera ve Vyšším Brodę, odkud za ne- s cervenou hvęzdou, narodil se v Podskalí roku dlouho prestoupil do semináre Budęjovického, kde 1869, slozil sliby r. 1892 a na knęze vysvęcen byl vysvęcen 23. cervence 1865. Pobyv nęjaký r. 7393. Jest I. kaplanem u sv. Františka v Praze cas v duchovní správc, stal se gymnasialním kate- a katechetou. chetou v Tábore. Slozil 2 rigorosa na theologické 9) Fr. Hruška narodil se dne 31. brezna 1847 fakultę Prazské a jmenován biskupským notárem. v Horicích. Od r. 1864 az 1867 navštęvoval var- R. 1893 vypinila se jeho nejvroucnęjší touha, byl hanickou školu. \Tezi tím úcinkoval pod vedením totiz prelozen za professora nábozenství do Prahy, kapelníka 1\Iayra jako výpomocný a pozdęji az do kde tím spíše mohl se vęnovati studiu hudební r. 1870 za Smetany jako skutecný houslista pri literatury ceské, maje prístup do všech knihoven. král. zem. cesk. divadle. R. 1870 stal se kapelní- R. 1873 zvolen byl do prípravného komítétu Obecné kem pri divadelní spolecnosti Svandovę, r. 1872 jednoty Cyrillské. A kdyz jednota byla státnę po- reditelem kűru ve Dvore Králové a roku 1874 volena, zalozil ihned farní jednotu v Tábore a v Mladé Boleslavi. V »Cyrillu« vyšla jeho »Missa hlavné porádáním historických koncertű dobyl jí Borromaei«, »Joannis Nep.«, »Velehradensis« a j. velmi zvucného jména. Kromę výkonné cinnosti Prispíval mimo to svými skladbami do »Varyta«, Cvrillské byl Konrád cinný i literárné. Psával do >Ceskoslovanského varhaníka« a j. Zemrel dne »Caecilie« >Cyrilla«, »Vlasti«, Sborníku histori- 2. srpna 1889. ckého krouzku, Rádce duchovního, do publikac ') Sychra narodil se 12. brezna 1.859 v Ústí Král. ceské spolecnosti nauk a slovinského caso- nad Orlicí. Na varhanické škole studoval od roku pisu >Cerlcveni glasbenik«. Hlavním však dílem 1876-78. V roce 1878 stal se varhaníkem ve Staré jeho byly >Déjinv posvátného zpęvu staroceského« Boleslavi a r. 1881, 6. cervna byl jmenován redite- díl I. a díl IL, k nimz sbíral látku s pílí obdivu- lem kűru tamtéz ; r. 1889, 2. listopadu nastoupil hodnou v archivech ceských, moravských, luzi- jako reditel kűru vlIladé Boleslavi. Slozil 14 mší, ckých, chorvatských, halicských a vídeńských, 3 Requiem, více vlozek i svętských sborű, jez dí- pouzívaje k bádání vędeckému prázdnin a v po- lem vytištény jsou v príloze k »Varhaníku«, v »Cy- sledním case i dovolené.Lemrel 3. listopadu ] 894 rillu«, ve »Varytę«, »Vlastimilu«, dílem samostatné v Praze. | ||||
|